Mezinárodní maraton míru

Mezinárodní maraton míru (MMM) v Košicích nebo Košický maratón je nejstarší maraton v Evropě a třetí nejstarší na světě (po Bostonském a Yonkerském maratonu).

Památník MMM na Náměstí maratonu míru v Košicích
Prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič blahopřeje Williamovi Biamaovi, mužskému vítězi 84. MMM v roce 2007
Ženské vítězky 84. MMM v Košicích v roce 2007
Natália Kuleš, ženská vítězka 84. ročníku MMM
Prostor cíle 84. ročníku MMM v Košicích
Francouzská štafeta v Košicích na 84. ročníku MMM dobíhá do cíle
84. ročník MMM v Košicích
84. ročník MMM v Košicích
84. ročník MMM v Košicích
84. ročník MMM v Košicích
Jan Železný jako divák 84. ročníku MMM v Košicích
84. ročník MMM v Košicích

Poprvé se běžel v roce 1924. MMM startuje každoročně první říjnovou neděli v 9:00 hod. od hotelu Doubletree by Hilton (bývalý hotel Slovan) na Hlavní ulici.

Trať

Trať maratonu je rovinatá. Běží se dva okruhy v historickém a širším centru města – po asfaltových, resp. kamenných cestách s úplným vyloučením dopravy.

V minulosti
  • 1924: Turňa–Košice
  • 1925: Košice–Šebastovce–Košice (se startem a cílem v rekreační oblasti Anička)
  • 1926–1950: Košice–Seňa–Košice
  • 1951: Košice–Lemešany–Košice
  • 1952: Prešov–Košice
  • 1953–1988: Košice–Seňa–Košice
  • 1989: městský okruh se startem na Čermeľské cestě a s cílem na stadionu Lokomotivy
  • 1990–1996: městský okruh se startem i cílem na náměstí Maratonu míru
  • 1997– : městský okruh se startem a cílem před hotelem Hilton (dříve Slovan) na Hlavní ulici

Traťové rekordy

Mužský rekord
  • 2012 – Lawrence Kimwetich Kimaiyo (Keňa) 2:07:01

Ženský rekord
  • 2018 – Miliam Ebongonová (Keňa) 2:27:16

Listina vítězů

Muži
  • 1924 – Karol Halla (Československo)
  • 1925 – Pál Király (Maďarsko)
  • 1926 – Hans Hempel (Německo)
  • 1927 – József Galambos (Maďarsko)
  • 1928 – József Galambos (Maďarsko)
  • 1929 – Hans Hempel (Německo)
  • 1930 – István Zelenka (Maďarsko)
  • 1931 – Juan Carlos Zabala (Argentina)
  • 1932 – József Galambos (Maďarsko)
  • 1933 – József Galambos (Maďarsko)
  • 1934 – Josef Šulc (Československo)
  • 1935 – Arthur Motmillers (Lotyšsko)
  • 1936 – György Balaban (Rakousko)
  • 1937 – Désiré Leriche (Francie)
  • 1939 – József Kiss (Maďarsko)
  • 1941 – József Gyimesi (Maďarsko)
  • 1942 – József Kiss (Maďarsko)
  • 1943 – Géza Kiss (Maďarsko)
  • 1944 – Rezső Kövári (Maďarsko)
  • 1945 – Antonín Špiroch (Československo)
  • 1946 – Mikko Hietanen (Finsko)
  • 1947 – Charles Heirendt (Lucembursko)
  • 1948 – Gösta Leandersson (Švédsko)
  • 1949 – Martti Urpalainen (Finsko)
  • 1950 – Gösta Leandersson (Švédsko)
  • 1951 – Jaroslav Śtrupp (Československo)
  • 1952 – Erkki Puolakka (Finsko)
  • 1953 – Walter Bednář (Československo)
  • 1954 – Erkki Puolakka (Finsko)
  • 1955 – Evert Nyberg (Švédsko)
  • 1956 – Thomas Hilt Nilsson (Švédsko)
  • 1957 – Ivan Filin (Sovětský svaz)
  • 1958 – Pavel Kantorek (Československo)
  • 1959 – Sergej Popov (Sovětský svaz)
  • 1960 – Samuel Hardicker (Spojené království)
  • 1961 – Abebe Bikila (Etiopie)
  • 1962 – Pavel Kantorek (Československo)
  • 1963 – Leonard Edelen (USA)
  • 1964 – Pavel Kantorek (Československo)
  • 1965 – Auréle Vandendrische (Belgie)
  • 1966 – Gyula Tóth (Maďarsko)
  • 1967 – Nedjalko Farčić (Jugoslávie)
  • 1968 – Václav Chudomel (Československo)
  • 1969 – Demissie Wolde (Etiopie)
  • 1970 – Michail Gorelov (Sovětský svaz)
  • 1971 – Gyula Tóth (Maďarsko)
  • 1972 – John Farrington (Austrálie)
  • 1973 – Vladimír Mojsejev (Sovětský svaz)
  • 1974 – Keith Angus (Velká Británie)
  • 1975 – Choe Chang Sop (KLDR)
  • 1976 – Takeshi Se (Japonsko)
  • 1977 – Go Chun Son (KLDR)
  • 1978 – Go Chun Son (KLDR)
  • 1979 – Jouni Kortelainen (Finsko)
  • 1980 – Alexej Ľagušev (Sovětský svaz)
  • 1981 – Hans–Joachim Truppel (NDR)
  • 1982 – György Sinkó (Maďarsko)
  • 1983 – František Višnický (Československo)
  • 1984 – Ri Dong Myong (KLDR)
  • 1985 – Valentín Starikov (Sovětský svaz)
  • 1986 – František Višnický (Československo)
  • 1987 – Jörg Peter (NDR)
  • 1988 – Michael Heilmann (NDR)
  • 1989 – Karel David (Československo)
  • 1990 – Nikolaj Kolesnikov (Sovětský svaz)
  • 1991 – Vlastimil Bukovjan (Československo)
  • 1992 – Wieslaw Palczyński (Polsko)
  • 1993 – Wieslaw Palczyński (Polsko)
  • 1994 – Petr Pipa (Slovensko)
  • 1995 – Marnix Goegebeur (Belgie)
  • 1996 – Marnix Goegebeur (Belgie)
  • 1997 – My Tahar Echchadli (Maroko)
  • 1998 – Andrzej Krzyscin (Polsko)
  • 1999 – Róbert Štefko (Slovensko)
  • 2000 – Ernest Kipyego (Keňa)
  • 2001 – David Kariuki (Keňa)
  • 2002 – David Kariuki (Keňa)
  • 2003 – Georgy Andreev (Rusko)
  • 2004 – Adam Dobrzynski (Polsko)
  • 2005 – David Maiya (Keňa)
  • 2006 – Edwin Kipchom (Keňa)
  • 2007 – William Biama (Keňa)
  • 2008 – Děje Yirdawe (Etiopie)
  • 2009 – Jacob Kipkorir Chesire (Keňa)
  • 2010 – Gilbert Kiptoo Chepkwony (Keňa)
  • 2011 – Elijah Kiprono Kemboi (Keňa)
  • 2012 – Lawrence Kimwetich Kimaiyo (Keňa)
  • 2013 – Patrick Kiptanui Korir (Keňa)
  • 2014 - Gilbert Kiptoo Chepkwony (Keňa) [1]
  • 2015 – Samuel Kiplimo Kosgei (Keňa)
  • 2016 – David Kemboi Kiyeng (Keňa)
  • 2017 – Reuben Kiprop Kerio (Keňa)
  • 2018 – Raymond Kipchumba Choge (Keňa)

Ženy
  • 1980 – Šárka Balcarová (Československo)
  • 1981 – Christa Vahlensieck (NSR)
  • 1982 – Gillian Burley (Spojené království)
  • 1983 – Raisa Sadreidinová (Sovětský svaz)
  • 1984 – Christa Vahlensieck (NSR)
  • 1985 – Lucia Beľajevová (Sovětský svaz)
  • 1986 – Christa Vahlensieck (NSR)
  • 1987 – Christa Vahlensieck (NSR)
  • 1988 – Christa Vahlensieck (NSR)
  • 1989 – Alena Peterková (Československo)
  • 1990 – Carol McLatchie (USA)
  • 1991 – Mária Starovská (Československo)
  • 1992 – Dana Hajná (Československo)
  • 1993 – Jelana Plastininová (Ukrajina)
  • 1994 – Ľudmila Melicherová (Slovensko)
  • 1995 – Gouzel Tazetdinová (Rusko)
  • 1996 – Gouzel Tazetdinová (Rusko)
  • 1997 – Wioletta Urygová (Polsko)
  • 1998 – Wioletta Urygová (Polsko)
  • 1999 – Katarína Jedináková (Slovensko)
  • 2000 – Ivana Martincová (Česko)
  • 2001 – Galina Žuljevova (Ukrajina)
  • 2002 – Tadelech Birra (Etiopie)
  • 2003 – Jelena Mazovka (Bělorusko)
  • 2004 – Rika Tabashi (Japonsko)
  • 2005 – Edyta Lewandowska (Polsko)
  • 2006 – Natália Kuleš (Bělorusko)
  • 2007 – Natália Kuleš (Bělorusko)
  • 2008 – Selina Chelimo (Keňa)
  • 2009 – Olena Burkovska (Ukrajina)
  • 2010 – Alemu Almaz Balcha (Etiopie)
  • 2011 – Maryna Damancevič (Bělorusko)
  • 2012 – Hellen Wanjiku Mugo (Keňa)
  • 2013 – Asher Beker Dido (Etiopie)
  • 2014 - Lydia Jerotich Rutto (Keňa) [1]
  • 2015 – Mulu Diro Melka (Keňa)
  • 2016 – Chaltu Tafa Waka (Etiopie)
  • 2017 – Sheila Jerotich (Keňa)
  • 2018 – Miliam Ebongonová (Keňa)
2:27:16 h

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Medzinárodný maratón mieru na slovenské Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. sport.aktuality.sk [online]. [cit. 2015-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.