Markrabství Istrie
Markrabství Istrie (italsky Margraviato d'Istria, chorvatsky Markgrofovija Istra, slovinsky Mejna grofovija Istra, německy Markgrafschaft Istrien), dříve Istrijská marka, byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově Istrie a také na přilehlých ostrovech v Jaderském moři.
| Markrabství Istrie Markgrafschaft Istrien (de) Marchesato d’Istria (it) Markgrofovija Istra (hr) Mejna grofija Istra (sl)
| |||||||||||
geografie
| |||||||||||
rozloha: |
4941 km² | ||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||
počet obyvatel: |
317 610 (rok 1890) | ||||||||||
národnostní složení: |
|||||||||||
| státní útvar | |||||||||||
vznik: |
799 – vytvoření marky | ||||||||||
zánik: |
|||||||||||
| státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
_crowned.svg.png.webp){kind=small}
-vector.svg.png.webp)
Historie
Od roku 976 tvořila oblast zvláštní marku tehdejšího Korutanského vévodství. Později po roce 1209 se města na západním pobřeží ocitla pod nadvládou Benátek.
V roce 1420 byla Istrijská marka definitivně rozdělena mezi Benátskou republiku (jihozápadní část) a Habsburky (severovýchodní část), kteří přijali titul istrijského markraběte do své titulatury. Ti ale již od roku 1374 ovládali velkou část vnitrozemí poloostrova. Habsburská část Istrie pak byla správou spojená s Kraňskem.
Istrie byla opět sjednocena až v roce 1797 tzv. Mírem v Campo Formio, kdy západní benátská část přešla do rakouských rukou a byla připojena ke stávající rakouské korunní zemi Markrabství Istrie. Tímto mírem získalo Rakousko ale také Benátsko a Dalmácii.
Od roku 1861 byla Istrie samostatnou korunní zemi Rakouského císařství, od roku 1867 Rakouska-Uherska. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl Istrijský zemský sněm. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie Rakouské přímoří, v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: Terst a Gorice a Gradiška se společným místodržícím. V roce 1920, podle Saintgermainské smlouvy, připadla Istrie Itálii.
Demografie
Etnické a náboženské složení
Z etnického hlediska byla populace Istrie smíšená. Na západním pobřeží a ve městech převládali Italové, ve vnitrozemí Slovinci a Chorvati. Jistou část obyvatelstva tvořili i Němci a žila zde malá komunita Istrorumunů. Podle sčítání lidu 1890 v Rakousku-Uhersku žilo v Istrii 140 713 osob Srbo-Chorvatského obcovacího jazyka, 118 027 hovořících italsky, 44 418 slovinsky, 5004 (v jiném zdroji 5904) německy, dále 470 rumunsky a 400 česky.[1][2]
Co se týče náboženské orientace, bylo obyvatelstvo Istrie v drtivé většině katolické. Sčítání roku 1890 zde evidovalo podíl obyvatel římskokatolického vyznání 99,6 %. V celé zemi žilo tehdy jen 443 osob řeckokatolického vyznání, 100 evangelíků, 274 kalvinistů a 229 židů.[2]
Geografie
Markrabství Istrie mělo (včetně ostrovů) rozlohu 4941,5 kilometrů čtverečních. Délka pobřeží (pevninské části) činila 365 km.[1]
Největší města
Nejlidnatějším městem Istrie byla roku 1890 Pula s více než 26 tisíci obyvatel. Hlavní město Poreč bylo až 11. v pořadí s populací necelých 3 tisíce lidí.[1]
| Pořadí | Název | Počet obyv. (r. 1890) | Fotografie |
|---|---|---|---|
| 1. | Pula | 26 742 |  |
| 2. | Rovinj | 9 662 |  |
| 3. | Koper | 8 191 |  |
| 4. | Piran | 7 724 |  |
| 5. | Vodnjan | 5 087 |  |
| 6. | Mali Lošinj | 4 928 |  |
| 7. | Izola | 4 896 |  |
| 8. | Cres | 4 645 |  |
| 9. | Muggia | 3 357 |  |
| 10. | Buje | 2 728 |  |
| 11. | Poreč | 2 685 |  |
Správní dělení
Korunní země Istrie se dělila na konci 19. století na šest politických okresů: Koper, Lošinj, Poreč, Pazin, Pula, Volosko.[2]
Ostrovy
Součástí Istrie byly v době její existence jako historické země následující ostrovy:
|
V současnosti je území bývalého markrabství rozděleno mezi Chorvatsko (jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie) a Slovinsko (severní část bývalého markrabství Istrie). Malá část historické Istrie okolo města Muggia na předměstí Terstu je součástí Itálie.
Odkazy
Reference
- Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha: [s.n.], 1897. Dostupné online. Kapitola Istrie, s. 832. (česky)
- A Pallas nagy lexikona, 1897., Isztria [online]. mek.oszk.hu [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. (maďarsky)
Související články
- Istrie (poloostrov)
- Seznam istrijských markrabat
- Slovinská historická území