Korunní země

Habsburská monarchie se členila na různě velké územní celky, označované jako korunní země (německy Kronland, pl. Kronländer). Jednalo se o regiony, které habsburská panovnická dynastie získala pro rakouskou korunu v průběhu staletí a panovali v nich ve formě personální unie.

Rakousko-Uhersko:

Tyto celky požívaly v různých dobách různou míru autonomie s vlastními zemskými sněmy, na rozdíl od moderních členských států různých federací však neměly zemské vlády a jejich obyvatelé neměli žádné vlastní zemské občanství. V čele jednotlivých zemí stáli zemští hejtmani nebo místodržitelé, předsedající zemským správním orgánům. Každá země používala také vlastní zemské symboly.

Tradiční zemské sněmy, které byly do roku 1848 orgány stavovského zastoupení, byly po revoluci z roku 1848 císařskou vládou zrušeny a teprve roku 1860 svolány v nové formě. Nyní už jen část členů zemských sněmů měla své postavení zaručena, zatímco zbytek byl volen. Po rakousko-uherském vyrovnání z roku 1867 byla ústava habsburské monarchie vytvořena na novém základě, přičemž Uhersko již nadále nebylo pouhou korunní zemí, ale už víceméně státem.

Korunní země Rakouska-Uherska

Království a země na říšské radě zastoupené (tzv. Předlitavsko čili Cislajtanie)

Předlitavsko sestávalo ze sedmnácti korunních zemí rakouských.

Země Svatoštěpánské koruny (tzv. Zalitavsko čili Translajtanie)

Zalitavsko tvořily tři celky.

S rozpadem Rakouska-Uherska na konci první světové války se korunní země na území moderního Rakouska transformovaly ve spolkové země; Čechy, Morava a Slezsko se na základě tradičního historického členění staly zeměmi i v nově vzniklém Československu, zatímco ostatní korunní země byly jako správní celky v nově vzniklých nástupnických státech obvykle záhy zrušeny (Bukovina, Gorice a Gradiška, Halič, Istrie, Kraňsko, Terst).

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.