Městský hřbitov ve Slaném

Městský hřbitov ve Slaném je hlavní městský hřbitov ve Slaném. Nachází se v severovýchodní části města, v ulici Na Vinici, nedaleko historického jádra města. Sestává ze čtyř hřbitovních částí, které byly zřizovány průběžně.

Městský hřbitov Slaný
Hřbitovní brána
Lokalita
StátČesko Česko
KrajStředočeský
OkresKladno
ObecSlaný
Zeměpisné souřadnice50°14′5,05″ s. š., 14°5′25,89″ v. d.
Specifikace
Výstavba1578
SvětitelJan Bernard, Karel Jaenig
Odkazy
Oficiální webhttps://www.meuslany.cz/sprava-hrbitovu/ds-1170
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Kostel Nejsvětější Trojice a hlavní brána

První hřbitov

Hřbitov vznikl jako historicky druhý hřbitov ve Slaném v roce 1576 v lokalitě zvané Na Golgotě.[1] Nedlouho poté byl roku 1602 dokončen hřbitovní protestantský raně barokní kostel Nejsvětější Trojice. Pod vlivem počínající rekatolizace obyvatel Habsburské monarchie byl kostel roku 1622 přeměněn na katolický, roku 1655 byl hrabětem Bernardem Ignácem Martinicem a jeho manželkou Proximenou založen františkánský klášter. Mniši přišli do Slaného ze znojemského kláštera. Roku 1744 došlo po vzájemných sporech k oddělení areálu kláštera a hřbitova a kláštera, vznikl zde hrobníkův dům, brána a hřbitovní zeď.

Druhý, třetí a čtvrtý hřbitov

Z důvodu nedostatečné kapacity starého hřbitova byl vedle pohřebiště roku 1867 otevřen druhý hřbitov. Vznikl s přispěním tehdejšího starosty Josefa Hlaváčka, hřbitov byl posvěcen kanovníkem katedrály svatého Víta Janem Bernardem, který se ve Slaném narodil. Již roku 1888 byl během úředního období starosty Augusta Hemerky a posvěcení msgr. Karla Janeiga otevřen třetí hřbitov, roku 1922 potom areál čtvrtého hřbitova. Židé ze Slaného okolí byli pohřbíváni na místním židovském hřbitově.

Podél zdí areálu hřbitova je umístěna řada hrobek významných obyvatel města, pohřbeni jsou na hřbitově i vojáci a legionáři bojující v první a druhé světové válce.[2]

Po roce 1945

S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstala řada hrobů německých rodin opuštěna a bez údržby.

Ve Slaném se nenachází krematorium, ostatky zemřelých jsou zpopelňovány povětšinou v krematoriu v Kladně či Mělníku.

Osobnosti pohřbené na tomto hřbitově
Hrobky na hřbitově
  • Eduard Barclay de Tolly (1784–1813) – carský voják, zemřel na následky zranění po bitvě u Chlumce
  • Ludvík Šimek (1837–1886) – sochař
  • August Hemerka ze Stamnínu (1842–1911) – šlechtic, starosta města (rodinná hrobka)
  • Baron Honoré de Lieser – původem belgický majitel přádelny
  • Theodor Bolzano (1865–1913) – průmyslník, majitel strojírny Bolzano, Tedesco & Co. (pozdější ČKD Slaný)
  • JUDr. Ferdinand Fürstr – advokát
  • Antonín Ptáček – žurnalista, mladočech
  • Emil Verner (?–1929) – muzejník
  • Karel Hubatka (1790–1866) – první český purkmistr města
  • Julius svobodný pán Fröhlich (1865–1905) – důstojník hulánského pluku
  • Karel Scheinpflug starší (1865–1913) – majitel kovovýrobní továrny
  • Karel Scheinpflug mladší (1869–1948) – novinář a spisovatel

Rodinné hrobky
  • Hrobka rodiny Dvořákovy
  • Hrobka rodiny Wassermannovy (autorem hrobky Antonín Wiehl)
  • Hrobka rodiny Hiekovy – rodina slánského stavitele
  • Hrobka rodiny Vlčkovy – rodiče první dámy Hany Benešové
  • Hrobka rodiny Košťálovy
  • Hrobka rodiny Brožovských z Pravoslavů

Odkazy

Reference
  1. Hřbitov (Slaný, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
  2. FRANKOVÁ, Božena; HUŠÁKOVÁ, Iva. Slánské hřbitovy [online]. Slaný: 2002 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.

Literatura
  • POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 538

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.