August Hemerka

Pocházel ze statkářské rodiny, které patřil takzvaný Hemerkův statek ve Slaném.

Od šedesátých let 19. století se zapojoval do veřejného života města. V roce 1864 se podílel na založení Občanské záložny ve Slaném.[3] Později byl také členem správní rady Živnostenské banky v Praze.[4]

V roce 1867 se oženil s Karolinou, dcerou barona Spense z Boodenu (1838–1916). Manželům se dne 18. ledna 1869 v čísle popisném 306 narodil syn August Maria Karel Hemerka (1869–1942), pozdější právník a poslanec Zemského sněmu.[5][6]

V roce 1871 byl zvolen radním města Slaného. Politicky byl pravděpodobně příslušníkem mladočeské strany. Odmítal ale její protirakouskou orientaci, byl prorakousky loajálním. S tím souvisí i ocenění, kterého se mu od císaře dostalo, včetně šlechtického titulu.[3]

V roce 1884 potvrdil císař František Josef I. městu Slaný titul královského města. Dne 11. října 1884 pak císař přijal Augusta Hemerku při osobní audienci ve Vídni.[3]

6. června 1885 přijal purkmistr Hemerka delegaci slánských občanů, kterou vedl Václav Štech a která mu přinesla návrh na založení městského muzea. Tento návrh byl městskou radou dne 2. listopadu 1885 přijat a August Hemerka byl zvolen prvním předsedou musejního sboru.[3]

Dne 6. srpna 1888 mu byl císařským diplomem udělen šlechtický predikát s titulem "šlechtic ze Stanmíru".[3] 17. září 1887 August Hemerka odstoupil z funkce purkmistra kvůli sporům se staročeskými radními.[3]

K jeho zaměstnancům patřil Josef Frydrych (1880–1966), pozdější správce statků Jana II. z Lichtenštejna a velkostatkář v Žarošicích[7]. 7 měsíců řídil jeho statek ve Slaném, poté musel narukovat k c. a k. pěšímu pluku č. 28.[8]

Zemřel 25. února 1911 ve Slaném a je pohřben v rodinné hrobce na slánském hřbitově.[3]

• 1881 vypsán konkurs na stavbu městského divadla
• 1882 dokončena budova dívčí školy
• 1883 otevření městského divadla
• 1884 město vyhlášeno městem královským
• 1885 vysazeny Háje
• 1885 rozhodnuto o zřízení městského muzea
• 1887 otevřen třetí hřbitov[9]