Židovský hřbitov ve Slaném

Slánští Židé, kteří se mohli ve městě usazovat až po roce 1848, byli pohřbíváni na hřbitovech v Blevicích a ve Zlonicích. Dne 27. července 1881 Židovská náboženská obec zakoupila za 1 600 zlatých od manželů Mrzílkových pozemky parcelní číslo 1119, 1120 a 1121 v sousedství městského hřbitova, aby zde zřídila hřbitov přímo ve Slaném. Podmínkou bylo, že hřbitov musí být obehnán omítnutou zdí s korunou z pískovcových desek a stavba musí být dokončena do konce srpna 1881.[2] První zde pohřbenou osobou byla Berta Bondyová, která zemřela 23. srpna 1881.[3]

V letech 1931-1932 došlo k významné přestavbě hřbitova. Byla postavena funkcionalistická obřadní síň, kterou provedl stavitel Vilibald Hieke. V obřadní síni byla během rekonstrukce upevněna pamětní deska připomínající památku rodiny Taussigovy, která finančně přispěla na její výstavbu. Pamětní tabule v interiéru obsahuje tento text: „V upomínku manželům Antonínu a Evě Taussigovým ze Slaného. Izraelitská obec náboženská Slaný. 20. září 1931.“[4]

Funkcionalistický styl je pro budovy tohoto typu na území Čech a Moravy neobvyklý, patří sem jen přestavba synagogy v Praze na Smíchově z roku 1931 od architekta Leopolda Ehrmanna, synagoga ve Velvarech ze stejného roku podle projektu Františka Alberta Libry a Synagoga Agudas achim v Brně od architekta Otto Eislera z let 1935-1936. Po stranách obřadní síně se nacházejí další dva přízemní objekty, které sloužily správě hřbitova a přípravě pohřbů.

Ve dnech 22. – 26. února 1942 bylo ze Slánska nacisty odvlečeno 1 632 osob, z nichž většina zahynula v koncentračních táborech. Po skončení 2. světové války se do Slaného vrátilo pouze 11 Židů.[5] Židovská náboženská obec nebyla ve Slaném obnovena a poslední pohřeb zde proběhl v roce 1949, kdy zemřel Hugo Kellner, mlynář z Klobuk. Jeho náhrobek je současně symbolickým náhrobkem jeho manželky a synů, kteří byli zavražděni nacisty. Další pohřeb se zde odehrál až v roce 2004.

Poté hřbitov po desetiletí chátral. Byl majetkem Židovské náboženské obce v Praze. Ta se rozhodla v roce 1982 odprodat část pozemku hřbitova, kde se nacházela obřadní síň a sad.

V roce 1998 byla Okresním úřadem v Kladně zahájena snaha o to, aby byl hřbitov zapsán mezi kulturní památky České republiky. Proti této snaze se ale postavili soukromí vlastníci části areálu.

Podruhé požádaly o zapsání hřbitova mezi kulturní památky Židovská náboženská obec v Praze a Federace židovských obcí v České republice v roce 2008. Na základě této žádosti byl hřbitov dne 10. května 2010 prohlášen kulturní památkou.[6] Hřbitov je veřejnosti nepřístupný.

V březnu roku 2020 byl židovský hřbitov ve Slaném kompletně zdokumentován v rámci projektu Kešet hebraisty Jaroslava Achaba Haidlera – elektronická databáze českých a moravských židovských hřbitovů.[7] Tehdy došlo i k natočení půlhodinového dokumentu s názvem Židé ve Slaném, ve kterém herec a hebraista Jaroslav Achab Haidler společně s pracovníky Infocentra Pod Velvarskou branou ve Slaném seznámil všechny zájemce s židovskou historií města a okolí.[8]

• 
  Funkcionalistická obřadní síň
• 
  Slánský židovský hřbitov v březnu 2020
• 
  Nejstarší náhrobek z roku 1881