Kostel Nejsvětější Trojice (Slaný)

Kostel Nejsvětější Trojice ve Slaném je barokní stavba z let 1581–1602 stojící v parku v areálu hřbitova na Hlaváčkově náměstí čp. 221. Od roku 1662 je součástí kostela původně františkánský klášter, který je v současné době sídlem řádu Bosých karmelitánů. Areál hřbitovního kostela s klášterem stojí severně od centra města a je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky.[1]

Kostel Nejsvětější Trojice
ve Slaném
Kostel Nejsvětější Trojice ve Slaném
Místo
StátČesko Česko
KrajStředočeský
okresKladno
ObecSlaný
Souřadnice50°14′1,03″ s. š., 14°5′19,28″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
VikariátKladno
FarnostŘímskokatolická farnost Slaný
Architektonický popis
ArchitektMistr Volf, J. Maceta
Stavební slohrenesance/baroko
Výstavba1581-1602
Další informace
AdresaHlaváčkovo náměstí 221 Slaný
Kód památky32450/2-565 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Františkánský klášter ve Slaném)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Interiér kostela Nejsvětější Trojice

Kostel byl postaven původně jako protestantský v letech 1581–1602. Jeho staviteli byli Mistr Volf a Vlach J. Maceta. Kostel vznikl na místě za hradbami města zvaném Golgata, které dříve sloužilo jako popraviště.

V době třicetileté války roku 1623 byl zpustošen vojsky. Mezi lety 1655 a 1662 byl přistavěn klášter a byl předán františkánům. Roku 1657 byl kostel obnoven a uvnitř byla vybudována Loretánská kaple. Roku 1665 při požáru kláštera s kostelem se zřítila jedna z věží. Při následné rekonstrukci pak byla rozšířena loď kostela. Autorem stavebního plánu byl pravděpodobně italský architekt Domenico Orsi.[2]

Uvnitř kostela jsou varhany z roku 1776, jejichž autorem je Antonín Reiss. Z varhan se dochovalo pouze torzo, nicméně varhany jsou jedinečné tím, že byly zakomponované do hlavního oltáře.[2]

Loretánská kaple
Loretánská kaple uvnitř kostela
Celkový pohled na kostel s klášterem a vstupem na hřbitov

Loretánskou kapli založil roku 1657 Bernard Ignác hrabě Bořita z Martinic, přední člen české katolické šlechty. Byla vystavěna uvnitř kostela a stala se tak jeho jádrem. Pod kaplí je podle posledního přání zakladatele pohřbena část jeho srdce. Při požáru kostela roku 1665 se zřítila jedna z hořících věží kostela na klenbu a loretánskou kapli poškodila. Při opravách došlo k rozšíření lodi kostela do té doby loretou stísněného. V místech křížení staré a nové příčné osy byla vybudována nad Santa Casou kupole.[3]

Josefínské reformy

Roku 1782 měl být klášter dekretem císaře Josefa II. zrušen, ke zrušení kláštera ale nedošlo, o což se zasloužil Karel Clam-Martinic, jenž se u císaře přimluvil.

20. století

Františkáni zde byli do roku 1950, kdy byl klášter násilně uzavřen. Mezi lety 1950 až 1989 měl různorodé využití. Roku 1992 byl vrácen františkánům. Františkáni ho v roce 1995 darovali bosým karmelitánům.

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 144032 : klášter františkánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. http://www.klasterslany.cz/historie
  3. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 100.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.