Městský hřbitov Prostějov

Vstup tvoří bohatě zdobený portál. Větší centrální bránu i obě menší postranní branky uzavírá ozdobně kovaná mříž. Nad nimi se nachází štukové reliéfy – postavy andělů i řecká písmena alfa a omega a pod nimi nápis „LP 1900“. Na vrcholu štítu je usazena socha anděla s trubkou. Vpravo za vstupem stojí domek hřbitovního správce a vlevo zvonička z roku 1928.

Vstupní část ohraničují dva čtvrtkruhové oblouky arkád v renesančním duchu, které vznikly podle návrhu prostějovského architekta Čeňka Venclíka v letech 1902 a 1907. V nich jsou umístěny hrobky některých významných prostějovských občanů.

Jednotlivé hroby jsou rozmístěny v pravidelné síti kolem centrálního kříže. Na severním okraji hřbitova je doplňuje kolumbárium, urnový háj i vsypová loučka. V roce 1976 byla na západním okraji hřbitova postavena moderní smuteční síň, kterou navrhl architekt Blahoslav Adamík.

Smuteční obřadní síň na hřbitově

Hřbitov dostal v době svého založení velkorysou parkovou úpravu. Podél cest byly vysázeny desítky dřevin a bylin, včetně neobvyklých i exotických druhů. Tuto malou „botanickou zahradu“ z velké části vytvořil městský zahradník a první hřbitovní správce František Havránek. V průběhu 20. století druhové zastoupení značně zchudlo, přesto je městský hřbitov nejcennějším sadovnickým dílem Prostějova.

Význam hřbitova spočívá i v přítomností většího množství pomníků, které dosahují výjimečné umělecké kvality. Mezi známější autory patří:

• Stanislav Sucharda
  • pomník manželů Vojáčkových z roku 1902, na kterém před deskou z černé žuly stojí bronzová socha anděla
• Julius Pelikán
  • pomník rodiny Wolfovy a Havránkovy z roku 1931, který je vytvořen z černé a červené žuly a ozdoben dvěma bronzovými reliéfy (muž s holí a žena s přesýpacími hodinami) i bronzovým křížkem s holubicí
  • pomník rodiny Nedělníkovy z roku 1923, jehož žulové pozadí je zdobené bronzovou sochou Panny Marie s Ježíškem
  • pomník na společném hrobě 44 vojínů, zemřelých v Prostějově v letech 1914 – 1915 na úplavici – pomník z roku 1922 tvoří žulový obelisk se zlatým křížem, zdobený po obou stranách pískovcovými sochami. Vlevo je umírající bojovník se zlomeným mečem, lipovou ratolestí a se štítem, na němž je zobrazen český lev. Vpravo klečí u křížku žena v hanáckém kroji s věncem v rukou.
• Jano Köhler
  • pomník rodiny Součkovy a Svobodovy z roku 1912, který má ve výklenku obraz z barevně polévaných kachlů, představující rodinné patrony – Pannu Marii s Ježíškem, sv. Václava a sv. Ludmilu
  • pomník konzistorního rady, prostějovského rodáka a faráře Karla Dostála-Lutinova z roku 1926, na němž je v rámu z umělého kamene umístěn obraz „Pohřeb Páně“ z barevně polévaných kachlů. Obraz představuje výjev z Nového zákona: Josef z Arimatie a Nikodém nesou Kristovo tělo sňaté z kříže do hrobu a jsou provázeni P. Marií. Josef (vlevo) má podobu Jano Köhlera a Nikodém (vpravo) K. Dostála. Barevná mozaika složená z 330 kachlíků je uměleckým dílem a patří k nejpozoruhodnějším výtvarným pracím na hřbitově. [2] [3]

Mezi další zajímavé pomníky patří:

• hrobka Chmelarzova s mozaikovým poprsím Krista z roku 1904
• hrobka Zubíkova, kterou zdobí bílá mramorová socha Krista
• hrobka Eduarda Skály s jemně zpracovanou mramorovou sochou Krista z roku 1928
• pomník řídícího učitele Gustava Trupky, který zdobí mramorová soška žáčka s čítankou

Mezi významné osoby, pohřbené na Městském hřbitově v Prostějově patří především básník Jiří Wolker či vědec a vynálezce Otto Wichterle. Dále jsou zde pochováni hudební skladatelé František Neumann a Vladimír Ambros, kněží a spisovatelé P. Karel Dostál-Lutinov[3] a František Dohnal, (1876 – 1956),[4] letci RAF Josef Duda a Karel Vildomec, poslanec František Geršl, učitel a amatérský archeolog Antonín Gottwald, astronom Bohumil Hacar, (1886 – 1974), architekt Václav Jeřábek, podnikatel a ministr František Kovářík, malíř Vilém Kraus, sběratel lidových písní Jan Poláček, lékař, spisovatel a politik Ondřej Přikryl, politik Rostislav František Reichstädter, generálporučík a spisovatel Vilém Sacher, hřbitovní kněz P. František Starý,[2] sochař Jan Tříska, prostějovský starosta Karel Vojáček, spisovatel Edvard Valenta a mnoho dalších osobností.[5]

V rámci pomyslného kněžského Slavína bratrů salvatoriánů na hřbitově je zmíněna i oběť heydrichiády v r. 1942 – P. PhDr. et ThLic. Metoděj Mičola, SDS, popravený v Brně. Uložení jeho urny nebylo dodnes (2022) nalezeno.[6]

• KOLEKTIV AUTORŮ. 100 let Městského hřbitova v Prostějově. Prostějov: Technické služby města Prostějova, 2000. 103 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městský hřbitov v Prostějově na Wikimedia Commons