Alfa

Alfa (majuskulní podoba Α, minuskulní podoba α, řecký název ἄλφα[1]) je první písmeno řecké abecedy. V řecké číselné soustavě reprezentuje hodnotu 1.

Alfa — majuskulní a minuskulní varianta
Řecká abeceda
Α α alfa Ν ν ný
Β β beta Ξ ξ ksí
Γ γ gama Ο ο omikron
Δ δ delta Π π pí
Ε ε epsilon Ρ ρ ró
Ζ ζ zéta Σ σ ς sigma
Η η éta Τ τ tau
Θ θ théta Υ υ ypsilon
Ι ι ióta Φ φ fí
Κ κ kappa Χ χ chí
Λ λ lambda Ψ ψ psí
Μ μ mí Ω ω omega
Stará písmena
Ϝ ϝ digama Ϙ ϙ koppa
Ϛ ϛ stigma Ͳ ͳ sampí
Ͱ ͱ héta Ϸ ϸ šo
Ϻ ϻ san

Jak ve starořečtině, tak v moderní řečtině reprezentuje otevřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku, tedy [a]IPA.

Vyvinulo se z něj písmeno A v latince i písmeno А v cyrilici.

Občas bývá přeneseně používáno jako symbol začátku, zejména v kombinaci alfa a omega (poslední písmeno řecké abecedy), například ve známé pasáži z Nového Zákona, kde o sobě Bůh prohlašuje „Já jsem Alfa i Oméga, počátek i konec, první i poslední.“[2]

Použití

Velké alfa se obvykle jako symbol nepoužívá, protože je snadno zaměnitelné s písmenem A z latinky. Malé písmeno 'α' se používá jako symbol pro:

Reprezentace v počítači

V Unicode je podporováno

  • jak majuskulní alfa
    • U+0391 GREEK CAPITAL LETTER ALPHA
  • tak minuskulní alfa
    • U+03B1 GREEK SMALL LETTER ALPHA

V HTML je možné zapsat tyto znaky pomocí jejich Unicode čísla: Α respektive α. Majuskulní podobu je také možné zapsat pomocí HTML entity Α, minuskulní podobu pomocí α

V prostředí LaTeXu je možné použít příkaz \alpha pro minuskulní variantu, majuskulní se zapisuje pomocí písmene A z latinky.[3]

Reference
  1. NIEDERLE, Jindřich; NIEDERLE, Václav; VARCL, Ladislav. Mluvnice jazyka řeckého. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-283-7. S. 9.
  2. Zj 22, 13 (Kral, ČEP)
  3. RYBIČKA, Jiří. LATEX pro začátečníky. 3.. vyd. Brno: KONVOJ, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7302-049-1. S. 88.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.