Měšťanská beseda (Plzeň)

Štukový maskaron plzeňské selky v hlavní chodbě

Deska upomínající na vznik Měšťanské besedy

Tato chodba vede od hlavního vchodu a spojuje přední a zadní část budovy. Je vyzdobena pilastry, jejichž hlavice zdobí štukové maskarony plzeňské selky. Na podlaze byla obnovena původní ornamentální keramická dlažba. Na začátku chodby u hlavního vchodu Měšťanské besedy jsou umístěny pamětní desky: na pravé straně vedle vchodu do secesní kavárny deska připomínající porady plzeňského Národního výboru konané v budově po prohlášení samostatnosti v roce 1918 a na levé straně velká deska s nápisem: Léta Páně 1901 byl tento dům budován ke cti a chvále jména českého přispěním obce král. města Plzně a nákladem Měšťanské besedy za jejího starosty purkmistra J.U.Dr. Václava Petáka dle návrhu arch. prof. Aloise Čenského stavitelem Františkem Kotkem. Deska je umístěna ve štukovém portálu, který je zdobený maskaronem se zlatou korunou.

Sál v přízemí Měšťanské besedy sousedí s bývalým Kulečníkovým sálem (dnes restaurace). Do sálu vedou čtyři vchody – jeden přímo z hlavní chodby, druhý jako průchod z restaurace, další je vchod z koridoru diváckých šaten a poslední vede do kuchyně restaurace. V sálu je umístěn bar a klientské centrum organizace, která v budově sídlí.

Do koridoru diváckých šaten v přízemí se vstupuje z hlavní chodby. Z prostoru šaten vede velké schodiště do Velkého sálu v 1. poschodí budovy, dále také vchod do Malého a Společenského sálu.

Do sálu v přízemí budovy, původně využívaného jako restaurace, lze vstoupit buď přímo z hlavní chodby nebo z koridoru diváckých šaten. Sál je zdoben bohatou barevnou výmalbou (v centrální části plzeňský znak) a štukovými prvky. Několik zlatě zdobených sloupů je krásným doplněním celého interiéru. Kapacita sálu je cca 200 míst (záleží na druhu akce). Ze sálu lze vstoupit do dvorního traktu, který je lemován objekty kuželníku a hudebního pavilonu.

Ve foyer byla původně umístěna alegorická socha hudby od akademického sochaře Josefa Pekárka, která se však nedochovala a je nyní nahrazena bronzovou sochou Tanečnice od plzeňského sochaře Aloise Holuba. Socha (93 cm vysoká) je umístěna na mramorovém sloupu a pochází ze 40. let 20. století. Dekorativní výmalba foyer a hlavního schodiště je od Františka Fröhlicha. Sklenářské práce pochází od Tomáše Hechta a Františka Rehwalda, který pravděpodobně vytvořil i podhled stropu z leptaného vrstveného skla zlaté barvy (v roce 2004 byl zničený podhled nahrazen replikou).

Velký sál

Sál s balkonem o výši dvou podlaží je umístěn v 1. patře budovy nad Malým sálem. Dostaneme se do něj přes foyer, do kterého ústí mohutné hlavní schodiště. Sál, ve kterém se konají plesy a koncerty zvláště vážné hudby, je vyzdoben velkým nástropním obrazem od Viktora Olivy, velkým panneau Hudba nad orchestřištěm a čtyřmi lunetovými výplněmi, které představují hudbu, zpěv, přednášku a tanec. Nad jevištěm byl při restaurátorských pracích obnoven zlatý nápis Plzeň sobě. Na figurální a štukatérské výzdobě sálu pracoval Antonín Popp a Otokar Walter st. Ze stropu sálu jsou spuštěna dvě velká bohatě zdobená osvětlovací tělesa a v nikách po stranách jeviště zaujmou netradiční párová kovová svítidla v podobě slunečnic, která jsou osazena v barevných vázách. Hned od počátku měl sál elektrické osvětlení (na rozdíl od většiny prostor budovy, kde bylo původně osvětlení plynové). Osvětlovací tělesa dodaly firma Suda a Kotěšovec a František Křižík. Denní světlo do sálu proniká dvanácti velkými okny v zadní a postranní stěně sálu. Na stěnách jsou umístěny čtyři původní zrcadla. Nová konstrukce podlahy pochází z rekonstrukce v letech 2001–2004, sál je vybaven novými parketami. Sál s kapacitou cca 430 míst (záleží na druhu akce) je vybaven nejmodernější zvukovou a světelnou technikou.

V roce 2006 bylo do Velkého sálu pořízeno vynikající koncertní křídlo značky Steinway & Sons model D-274, vyrobené v Hamburku, jehož cena dosáhla 3,8 milionů Kč.

Sál v 1. patře Měšťanské besedy, do kterého se dá vstoupit z Primátorského salonku nebo z foyer před Velkým sálem. Je pojmenován po spisovateli Karlu Klostermannovi, který často sedával v secesní kavárně v přízemí budovy. Výzdoba sálu je soustředěna na bohatě dekorovaný štukový strop. Prostor dnes slouží jako bar.

Tento sál s moderním vzhledem vznikl při rekonstrukci budovy v letech 2001–2004 a nese jméno českého vynálezce Františka Křižíka, který se podílel na elektrickém osvětlení budovy. Sál najdeme na balkoně Velkého sálu (Velké dvorany) a hned při vstupu zaujme množstvím světla, které do něj vstupuje proskleným stropem. Skleněná podlaha zároveň přivádí světlo do foyer o patro níže. Prostor, který dříve sloužil jako ateliér amatérských umělců, ale i k malování prvomájových transparentů, je dnes využit jako foyer s barem.

Luxusní kavárně v přízemí budovy je vyhrazena téměř celá šíře parcely; kavárna zaujímá plochu 169 m², vysoká je 5,9 m, podlaha je pokryta marmoleem. Do prostoru kavárny vniká světlo čtyřmi velkými prosklenými výkladci. Strop, který imituje mahagon, je bohatě zdoben a zlacen, stěny jsou obloženy dřevem. Vchod do salonu v zadní části kavárny je realizován jako dřevěná architektonická stěna s portálem. Zde jsou také umístěny dvě dekorativní panneau od akademického malíře Viktora Olivy. Dominantní je rovněž vstup do předprostoru bývalého Kulečníkového sálu (dnes restaurace). Prostor kavárny zkrášlují maskarony od Otokara Waltra st. Kavárna má kapacitu 70 míst.

Restaurace s prosklenou stropní konstrukcí (vysoká 7,2 m) se nalézá v prostoru atria, které celou budovu dělí na přední menší a zadní větší část. Restaurace o celkové ploše 143,5 m² je umístěna v přízemí budovy mezi secesní kavárnou a Společenským sálem, se kterými je spojena mohutnými vchody. Další vchod do restaurace vede přímo z hlavní chodby. V prosvětleném prostoru vyniká bohatost štukové výzdoby (např. konzoly s maskarony v podobě kozlích hlav pod proskleným stropem); dvě velké figurální výplně od akademického malíře Jindřicha Duchoslava Krajíčka se bohužel nedochovaly. Dnešní restaurace dříve sloužila jako Kulečníkový sál, kde bylo umístěno šest kulečníků. Kapacita restaurace je cca 80 míst.

Toto schodiště je umístěno v přední části budovy a z hlavní chodby nás zavede do Besedního sálu, Primátorského a Kulturního salonku v 1. poschodí a do Reprezentačního salonku, Zrcadlového sálu a administrativní části budovy v poschodí druhém. Na začátku schodiště v přízemí je působivá konzola s maskaronem v podobě lví hlavy.

Divadélko JoNáš je malá komorní scéna s kapacitou 80 míst v suterénu přední části budovy. Při slavnostním otevření 1. října 2002 byl přítomen i herec Jiří Suchý, který se stal kmotrem divadélka. Schodiště, které nás do divadélka zavede, vzniklo až nově při celkové rekonstrukci budovy.

Salonek v 1. patře Měšťanské besedy je prosvětlen třemi velkými okny. Vstoupit do něj lze vchody z Klostermannova sálu, ze zadního schodiště či z obslužných prostor pro personál. Salonek je zdoben replikami původních lustrů, lunetovými obrazy Plzně z dílny malíře Josefa Mandla a nábytkem. Mezi významné osobnosti, které navštívili tento salónek, patří např. prezident Václav Klaus.

Besední sál se nachází v 1. patře přední části budovy naproti vchodu do Primátorského salonku. Tento sál lze využívat víceúčelově a to díky mobilnímu hledišti, které lze zasouvat do niky v pozadí sálu pod promítací a technickou místnost. Kino s kapacitou 100 míst vzniklo v roce 2002. Sál byl dříve znám pod jménem Malý technický kabinet.

Malý salonek v 1. patře budovy s výhledem do Kopeckých a Smetanových sadů s dominantou Státní vědecké knihovny.

Salonek ve 2. patře přední části budovy se nachází naproti vchodu do Zrcadlového (baletního) sálu. Je vyzdoben obrazy a nábytkem.

Sál ve 2. patře přední části budovy slouží různým baletním a tanečním školám. Stejně jako Zrcadlový sál, je však větší.

Sál ve 2. patře přední části budovy, naproti vchodu do Reprezentačního salonku. Slouží jako tělocvična pro různé baletní a taneční školy.

Do dvorního traktu budovy Měšťanské besedy, jež je lemován objekty kuželníku, lze vstoupit Malým sálem nebo vchodem vedoucím přes šatny. Ve dvoře je také zahradní dřevěný altán.

• 
  Hlavní chodba
• 
  Společenský sál
• 
  Prostor diváckých šaten se schodištěm
• 
  Malý sál
• 
  Foyer před Velkým sálem
• 
  Hlavní schodiště
• 
  Klostermannův sál
• 
  Křižíkův sál na balkóně Velkého sálu
• 
  Secesní kavárna
• 
  Restaurace (dříve Kulečníkový sál)
• 
  Přední schodiště
• 
  Divadélko JoNáš
• 
  Primátorský salónek
• 
  Besední sál (Kino Beseda)
• 
  Reprezentační salónek
• 
  Taneční sál
• 
  Zrcadlový sál
• 
  Plastika Tanečnice
• 
  Svítidla v podobě slunečnic ve Velkém sále
• 
  Nástropní malba ve Velkém sále
• 
  Hudební pavilon a objekty kuželníku
• 
  Nástěnná malba Koncert na průčelí budovy
• 
  Nástěnná malba Přednáška na průčelí budovy
• 
  Maskarón v Klostermannově sále

• Domanický P., Jedličková J. Plzeň v době secese – Architektura a urbanismus, malířství, sochařství a umělecké řemeslo v architektuře 1896–1910. Plzeň : Nava, 2005. ISBN 80-7277-184-1.
• Krieger M. Plzeňský poutník aneb Plzní ze všech stran. Praha : Nakladatelství Baset, 2001. ISBN 80-86223-32-9.

• Obecní dům v Praze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Měšťanská beseda na Wikimedia Commons
• Měšťanská beseda online
• Historické snímky Měšťanské besedy
• Kulturní památka Měšťanská beseda
• Virtuální prohlídky: interiéry a exteriér
• Měšťanská beseda na youtube
• Měšťanská beseda na facebooku