Špalíková brzda
Špalíková brzda je taková brzda, kde brzdný účinek vzniká přitlačením brzdového špalíku (zdrže) na povrch pohybujícího se dílu. Brzdový špalík odebírá pohybujícímu se dílu kinetickou energii, která se mění v teplo. Teplo je nutné vhodným způsobem odvádět.
Brzdový špalík má pracovní plochu tvarově odpovídající bržděnému protikusu. Během provozu se brzdový špalík průběžně obrušuje a ubývá.
Nejstarší špalíkové brzdy se používaly u kočárů a zemědělských povozů. Pákou nebo vřetenovým mechanismem se přitlačuje dřevěný špalík přímo na obruč loukoťového kola. U kolejových vozidel se pro výrobu brzdových špalíků zhruba od roku 1860 používá šedá litina. Tu lze u nákladních železničních vozů najít dodnes. U modernějších konstrukcí není brzdový špalík kovový, ale z kompozitního materiálu. U nejstarších jízdních kol tlačil gumový špalík brzdy přímo na plášť (pneumatiku) předního kola, později na ráfek, kde není účinek závislý na nahuštění pneumatiky.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Klotzbremse na německé Wikipedii a Bremsklotz na německé Wikipedii.
Literatura
- Josef Dostál, Petr Heller; Kolejová vozidla I; Západočeská univerzita v Plzni 2007; ISBN 978-80-7043-520-5
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Špalíková brzda na Wikimedia Commons