Parametry lokomotiv

Výrobce je firma, která daný typ vozidla vyráběla. Některé typy mohly být vyráběny více firmami (kvůli výrobním kapacitám nebo přesunu výroby) nebo případně ve spolupráci více firem (např. jedna firma dodávala mechanickou část a druhá elektrickou výzbroj).

Provozovatel (nebo také společnost) je organizace, která daný typ lokomotivy provozuje. Obvykle se jedná o některou železniční společnost, ale může jít např. o důlní firmu, továrnu s železniční vlečkou, soukromého dopravce apod. Jeden typ lokomotivy může být samozřejmě provozován více provozovateli.

Zejména u prvních lokomotiv jméno konstruktéra, kdy konstrukce celého stroje byla dílem jedné osoby. O ostatních případů název projekční kanceláře, může být shodné s výrobcem.

Dílna nebo společnost, která stroj(e) vyráběla (vyrábí) nebo výrobce prvního kusu nebo výrobce popisového stroje.

Za rok výroby se obvykle považuje rok, kdy byla lokomotiva dokončena a zprovozněna (1. kus nebo popisovaný kus). Tento údaj se nemusí shodovat s rokem, v němž došlo k získání povolení k provozu nebo v němž byla lokomotiva do provozu nasazena. Zejména u prototypů a experimentálních strojů může být obtížné tento údaj stanovit.

Rozmezí let pravidelného provozu.

U motorových vozů, parních tramvají, tramvají, pozemních lanovek.

U motorových vozů, parních tramvají, tramvají, pozemních lanovek.

Hmotnost bez náplní (např. nafty v nádrži) (kg).

Hmotnost plně vyzbrojeného stroje (plné nádrže, plný tendr, plné vodojemy apod.) (kg).

Jako hmotnost ve službě + povolené zatížení přepravovanými osobami (kg), popřípadě nákladem.

Adhezní hmotnost je ta část hmotnosti hnacího vozidla, jejíž tíha působí na hnané nápravy, které vyvozují tažnou sílu prostřednictvím adheze.

Délka stroje přes nárazníky, je-li delší než délka přes spřáhla (mm), u parních lokomotiv se udává bez tendru.

Délka stroje přes spřáhla, je-li delší než délka přes nárazníky, nárazníky na některých strojích nemusí být použity (mm), u parních lokomotiv se udává bez tendru.

Vzdálenost mezi osami krajních dvojkolí (mm).

Vzdálenost mezi osami krajních dvojkolí podvozku (mm).

U nových vozidel se zpravidla udávají obě hodnoty (mm).

Limitní hodnota minimálního poloměru oblouku, který stroj může bezpečně projet (m).

Rozchod koleje (nezaměnit s rozchodem dvojkolí) vyjadřuje vzdálenost mezi vnitřními hranami kolejnic. Udává se v milimetrech, i když historicky většina hodnot vznikla přepočtem z měr v anglických jednotkách (palec). Jako parametr vozidla se udá jmenovitá hodnota rozchodu, pro který je vozidlo určeno. Skutečný rozchod koleje se může od jmenovité hodnoty odlišovat v rámci tolerancí a v obloucích malých poloměrů se přidává rozšíření; měří se rozchodkou.

Způsob a zdroj vyhřívání prostoru pro cestující (parní, naftové, elektrické, lokální, centrální ...)

Druh brzdy, která brzdí pouze stroj jako takový.

Brzdí přeměnou pohybové energie na elektrickou energii. Tato energie je buď mařena (např. v odpornících nebo kotoučích vířivé brzdy) nebo využita (např. rekuperována zpět do napájecí sítě, akumulátorů nebo superkapacitorů).

Speciální typ elektrodynamické brzdy. Brzdí pomocí takového technického řešení, které dovoluje vracení jinak mařené energie zpět do zdroje nebo jiného úložiště energie.

Bezpečnostní prvek zastavení stroje, soupravy, který může aktivovat jakákoliv osoba nacházející se v nebezpečí přepravující se soupravou nebo vlakem .

U pozemních lanových drah. Brzda působí zcela nezávisle na ostatních systémech stroje, zpravidla na mechanickém principu (pružina), při přetržení tažného lana.

Druh brzdy, která ovládá brzdný systém v připřažených vagonech nebo soupravě.

Uspořádání pojezdu je konstrukční provedení pojezdu lokomotivy nebo jiného kolejového vozidla. Popisuje především počet a umístění náprav a které z nich jsou hnané.

Výkon, při kterém elektrické stroje (typicky trakční motory, příp. trakční generátor) zatížené z vychlazeného stavu dosáhnou za dobu jedné hodiny maximální dovolené teploty vinutí (míra krátkodobé přetížitelnosti). Udává se v kW nebo HPS.

Nejvyšší výkon, při kterém elektrické stroje (typicky trakční motory, příp. trakční generátor) mohou pracovat trvale z hlediska maximální dovolené teploty vinutí (teplota vinutí se ustálí na této hodnotě). Hodnota v kW nebo HPS.

Hodnota v km/h. Rychlost při trvalém výkonu.

Hodnota v kN nebo t.

Hodnota v kN nebo t.

Maximální povolená rychlost stroje pro bezpečný provoz, nižší než konstrukční rychlost (km/h).

Rychlost, na kterou je stroj konstruován (km/h).

U parních lokomotiv, tlak v kotli (MPa, bar).

• Parní lokomotivy mají drtivé většině případů dva válce. U novějších rychlíkových strojů obvykle tři válce, u členěných lokomotiv nejčastěji čtyři válce.
• Motory dieselových lokomotiv mají podle výkonu většinou od 6 do 16 válců.

• u parních lokomotiv spolu s ostatními parametry spoluurčuje výkon a tažnou sílu (mm).
• u spalovacího motoru ovlivňuje charakteristiku motoru (průběh výkonu a točivého momentu v závislosti na otáčkách) (mm).

• u parních lokomotiv spolu s průměrem hnacích kol převod a tím i maximální dosažitelnou rychlost lokomotivy (mm).
• u spalovacího motoru spoluurčuje charakteristiku motoru (mm).

Konstrukční typ rozvodu parního stroje lokomotivy sloužícího k:

• vedení páry do správných komor válců
• reverzaci
• spuštění a zastavení stroje
• k nastavení plnění, od kterého se odvíjí výkon a účinnost

Důležitý parametr který spoluurčuje rychlost a tažnou sílu.

• u parních lokomotivy přibližně platí, že průměr přes 1500 mm je u lokomotiv pro osobní vlaky a rychlíky a menší u lokomotiv pro nákladní a místní osobní vlaky.
• u ozubnicových železnic má průměr stejný význam jako výše, pokud se na trati používají i adhezní úseky.

U ozubnicových železnic průměr ozubeného kola zapadající do ozubeného hřebene (mm).

Ozubnicový systém podle zvolené konstrukce a principu:

• Riggenbachova ozubnice
• Strubova ozubnice
• Locherova ozubnice
• Abtova ozubnice

Počet hřebenů u Abtovy ozubnice

Běhoun je dvojkolí, na které se nepřenáší tažná síla lokomotivy. Využívá se ke zlepšení jízdních vlastností nebo ke zmenšení nápravových tlaků (mm).

Udává se v m² na straně ohně (díky zaoblení a velké tloušťce plechů se plocha na straně ohně a vody mírně liší). Dělí se na přímou (to je plocha vnitřku skříňového kotle, spalovací komory a případně varníku a varných trubek), a nepřímou (plocha trubek ve válcovém kotli).

Počty trubek v kotli. Žárnice jsou trubky o větším průměru, v nichž jsou umístěny přehřívačové články.

U parních lokomotiv.

Plocha přehřívačových článků v m²

Udává se v m².

Typ prvotního motoru (naftový, benzinový, turbína ...)

Výkon prvotního motoru (kW)

Nafta, benzin, mazut, olej, plyn, uhlí ...

Jmenovité otáčky motoru (ot/min).

Maximální (povolené) bezpečné otáčky motoru (ot/min) - nejspíš se neuplatní, u kolejových vozidel jsou jen jedny jmenovité otáčky.

Otáčky spalovacího motoru, při kterých motor dodává maximální kroutící moment (ot/min).

Druh přenosu výkonu u motorových lokomotiv, motorových vozů (mechanický, hydrodynamický, elektrický ...)

• Napájecí soustava stejnosměrná (DC), napětí (V, kV).
• Napájecí soustava střídavá (AC), jednofázová, třífázová, napětí, frekvence (V, kV, Hz).

• pantograf úplný, poloviční (zjednodušený), lyrový (smyčkový), tyčový
• kolejnicový sběrač proudu horní-dolní-boční (např. metro)

u kolejnicového sběrače počet všech sběračů na podvozku (podvozcích) jednoho stroje

U elektrických lokomotiv odporová, elektronická ...

Podle elektrické soustavy a konstrukce lokomotivy, např. sériový motor.

Možný maximální dodávaný výkon motoru (kW, HPS).

Tento parametr udává, jakým způsobem dochází k přenosu krouticího momentu z trakčního motoru na nápravu (ozubený převod, spojka, kardanova hřídel ...).

U lokomotiv ČSD se jedná o číselné značení Ing. Kryšpína, kde první číslice zvětšená o 3 označuje objem uhláku v m³ a další dvě číslice objem vodojemu taktéž v m³. U tendrů jiných železnic se obvykle neuvádí.

Udává se hmotnost prázdného a hmotnost plně nazbrojeného tendru v tunách.

Objem uhláku v m³.

Objem vodojemů v m³ (což je totéž, co hmotnost v tunách).

Počet náprav tendru, pokud není pojezd tendru součástí pojezdu lokomotivy (například u tendrových lokomotiv nebo lokomotiv garattovy soustavy).