Liturgická barva

Liturgická barva je barva, jíž se odlišují obřadní roucha a jiná paramenta používaná v liturgii v určitý svátek, určité liturgické období nebo při jiné zvláštní příležitosti. Praxe užívání liturgických barev existuje především v římskokatolické církvi a některých církvích sjednocených s Římem, ve starokatolické církvi, anglikánské církvi, některých luterských církvích a některých dalších ritech. Liturgické barvy mají hluboký a prastarý symbolický význam a jejich užívání napříč liturgickým rokem není nahodilé. Odvíjí se od tradičního chápání jednotlivých barev ve starověkém a posléze i středověkém prostředí.

Liturgické barvy je nutné striktně odlišit od barev určujících v římskokatolické církvi a některých dalších církvích pozici duchovního v rámci církevní hierarchie.

Ornát barokního typu v zelené barvě.

Historický vývoj

Původ liturgických barev je třeba hledat v antických barvířských technikách, zejména v barvení za pomoci výměšku purpurových hlemýžďů. Čím byl oděv obarvený touto technikou tmavší, tím byl slavnostnější a vznešenější. Situace se mění v 9. - 10. století, když se prosazuje levnější technika barvení za pomoci rostlinných šťáv a v souvislosti s tím se mění i symbolické chápání jednotlivých barev. Tu nejslavnostnější nově nezaujímá temně purpurová, ale bílá, do té doby považována za barvu smutku (což se ostatně udrželo například v Ruské pravoslavné církvi, kdy se bílá barva nosí při pohřbech).

Vlastní kánon liturgických barev se ustálil kolem roku 1200, náznaky jsou ale již v době karolinské. První přesný popis zvyklostí spojených s užíváním liturgických barev podává Inocenc III. (papežem 1198–1216), později byl tento kánon přejat a doporučen Durandem Mendským na konci 13. století. Ovšem teprve Tridentský koncil (1545–1563) závazně předepsal tento kánon barev. Po II. vatikánském koncilu byl převzat s drobnými změnami.[1]

Římskokatolická liturgie

Římskokatolická liturgie rozlišuje 4 základní barvy: bílá, červená, zelená a fialová a dvě speciální - růžová (užívá se pouze 2× v roce a to ještě nepovinně) a černá (pro pohřby a 2. listopadu na Dušičky). Někdy lze vidět i modré mariánské ornáty, ale v českých zemích to není vnímáno jako samostatná liturgická barva, je povoleno jí však oficiálně užívat ve Španělsku, Portugalsku a bývalých španělských koloniích (např. Filipíny).^[zdroj?] Všechny tyto barvy kromě černé a fialové může nahradit liturgické roucho ve zlaté barvě. V liturgických barvách bývá kněžský ornát či pluviál nebo štóla, dále antependium na oltáři a přehozy na ambonu, na kalichovém velu, palách a na přenosném pultíku pro liturgické texty.

Předpisy před rokem 1969

Barva	Povinně se užívá	Volitelně se užívá (namísto předepsané liturgické barvy)
Zelená	neděle a ferie v období po Duchu Sv. a v přebývajících nedělích po Zjevení Páně
Fialová	neděle a ferie adventní neděle a ferie svatopostní Služby Boží na Bílou sobotu (kromě Velikonoční vigilie) při sv. zpovědi při udělování sv. pomazání	Dušičky při Requiem a pohřbech
Růžová	Barva není povinně předepsána na žádný den v liturgickém roce.	Neděle Gaudete (III. neděle adventní) Neděle Laetare (IV. neděle svatopostní)
Bílá	doba vánoční až po Křest Páně Zelený čtvrtek doba velikonoční (od Velikonoční vigilie až po Svatodušní vigilii, ta je již v červené) Slavnost Nejsvětější Trojice svátky Páně krom těch, zasvěcených Jeho utrpení marianské svátky, s možným užitím modré liturgické barvy či modrých doplňků svátky andělů svátky světců-nemučedníků a vyznavačů svátek sv. Jana Evangelisty svátek stolce sv. Petra svátek Obrácení sv. Pavla svátek Narození sv. Jana Křtitele Slavnost Všech svatých při křestních obřadech svátost uzavírání manželství svátost svěcení kněžstva	při zádušních mších a pohřebních obřadech tam, kde to biskupská konference povolila při votivní mši
Červená	Květná neděle Slavnost Seslání Ducha Sv. svátky utrpení Páně svátky mučedníků, apoštolů, a evangelistů při udělování svátosti biřmování	Svatodušní votivní mše Při papežském pohřbu
Černá	Dušičky - Všech věrných zemřelých Zádušní mše (Requiem) Velký pátek

Předpisy liturgických barev po roce 1969

Přehled užívání jednotlivých liturgických barev během liturgického roku v římském ritu řádné formy uvádí následující tabulka. Příslušná pravidla jsou zahrnuta ve Všeobecných pokynech k římskému misálu.[2] Pro pohodlí liturgů je barva pro každý jednotlivý den uvedena v direktáři.

Barva	Povinně se užívá	Volitelně se užívá
Zelená	neděle a všední dny v liturgickém mezidobí
Fialová	neděle a všední dny v adventu neděle a všední dny v době postní liturgie Bílé soboty (nespadá sem Velikonoční vigilie) u příležitosti svátosti smíření (zpovědi) u příležitosti svátosti nemocných (pomazání nemocných)	Památka všech věrných zemřelých (Dušičky) zádušní mše (rekviem), pohřební liturgie
Růžová	Barva není povinně předepsána na žádný den v liturgickém roce.	neděle Gaudete (třetí neděle adventní) neděle Laetare (čtvrtá neděle postní)
Bílá	doba vánoční (od Vánoc do svátku křtu Páně) Bílá sobota doba velikonoční (od Velikonoční vigilie do vigilie Seslání Ducha svatého) slavnost Nejsvětější Trojice svátky Páně (mimo těch spojených s utrpením Krista) mariánské svátky (lze použít i barvu modrou) svátky andělů svátky světců, kteří nezemřeli mučednickou smrtí a vyznavačů svátek sv. Jana Evangelisty svátek Stolce sv. Petra svátek Obrácení sv. Pavla slavnost Narození sv. Jana Křtitele slavnost Všech svatých u příležitosti udílení svátosti křtu u příležitosti udílení svátosti manželství u příležitosti udílení svátosti kněžství (svěcení)	zádušní mše (se souhlasem místní biskupské konference) zádušní mše dítěte votivní mše
Červená	Květná neděle Velký pátek slavnost Seslání Ducha Svatého (= Letnice, neděle Pentecostes) svátky spojené s utrpením Krista svátky mučedníků, evangelistů a apoštolů u příležitosti udílení svátosti biřmování	tzv. červené mše (mše sloužené za soudce, právníky, učitele a studenty práv a představitele vlády) svátky spojené s Duchem svatým pohřeb papeže
Černá	Barva není povinně předepsána na žádný den v liturgickém roce.	Památka všech věrných zemřelých (Dušičky) zádušní mše (rekviem), pohřební liturgie

Zlatá liturgická barva

Je to slavnostní barva, užívá se při těch největších církevních slavnostech a svátcích (pokud je předepsaná bílá liturgická barva).

Starokatolická církev

Starokatolické církve mají vesměs podobný kánon liturgických barev jako římskokatolická církev, odlišnosti jsou minimální (neexistuje například modrá barva, vyskytují se drobné odlišnosti v používání některých barev). Liturgická praxe se však může v jednotlivých národních starokatolických církvích navzájem lišit.

Anglikánská církev

V rámci Anglikánské církve nenalézáme pevně daný kánon liturgických barev, ty jsou pouze doporučeny a je v tomto ohledu povoleno respektovat lokální tradice. Oficiální web Anglikánské církve doporučuje následující 4 barvy:

Barva	Doporučené užití
Bílá	doba vánoční (od Vánoc do svátku Uvedení Páně do chrámu) doba velikonoční (od Velikonoční neděle do svatodušní vigílie) slavnost Nejsvětější Trojice svátky Páně mariánské svátky slavnost Všech svatých svátky svatých, kteří nejsou uctíváni jako mučedníci svátek zasvěcení kostela u příležitosti svatého přijímání na Zelený čtvrtek u příležitosti udílení svátosti manželství u příležitosti udílení svátosti křtu, biřmování nebo kněžství (u těchto tří svátostí je ale preferována barva červená) zádušní mše a pohřeb (vedle fialové a černé) zádušní mše a pohřeb dítěte
Červená	Svatý týden (mimo svatého přijímání na Zelený čtvrtek) slavnost Seslání Ducha Svatého (Svatodušní svátky, neděle Pentecostes) svátky mučedníků svátky a úkony spojené s dary Ducha svatého (udílení svátostí křtu, biřmování, nebo kněžství) může se užít v době mezi slavností Všech svatých a první adventní nedělí
Fialová	advent (o třetí neděli adventní se může použít růžová) v době postní od popeleční středy do květné neděle (o čtvrté neděli postní se připouští užití růžové) zádušní mše a pohřby Památka všech věrných zemřelých
Zelená	odpovídá zhruba římskokatolickému liturgickému mezidobí: v době od svátku Uvedení Páně do chrámu do úterý před popeleční středou (Shrove Tuesday) v době od svátku Seslání Ducha svatého do slavnosti Všech svatých může se užít na slavnost Všech svatých nebo na první adventní neděli[3]

Obec křesťanů

Obec křesťanů má stanoven jednotný kánon liturgických barev. Pro každé liturgické období je stanovena jednak hlavní liturgická barva pro antependium, kasuli, plášť, taláry ministrantů a vélum, jednak doplňková barva, která se objevuje na ornamentech kasule a límci pláště. Je-li doplňková barva stejná jako hlavní barva, pak se ornamenty kasule a límec pláště odlišují texturou materiálu (a s ní spojeným optickým rozdílem odstínu).[4]

Barva	Jako hlavní barva	Jako doplňková barva
Fialová	liturgické mezidobí při křtu pro talár kněze i ministranta kdykoli, když není k dispozici roucho v kanonické barvě	Vánoce
Červená	Velikonoce (celých čtyřicet dní až do předvečera Nanebevstoupení) Nanebevstoupení (celých deset dní až do předvečera Letnic) při biřmování pro talár kněze i ministranta při svatebním obřadu pro pokrývku stolu a pro talár kněze i ministranta	při křtu pro podložku křestních substancí
Bílá	Vánoce (celých dvanáct dní až do předvečera Epifanie) Letnice svatojánské období (čtyři neděle počínaje 24. červnem)
Nachová	Epifanie (čtyři neděle počínaje 6. lednem)	Epifanie
Modrá	Advent (čtyři neděle před Vánoci) při křtu pro pokrývku stolu	Advent
Růžová	svatomichaelské období (čtyři neděle počínaje 29. zářím)
Černá	pašijové období (čtyři neděle před Velikonocemi) zádušní mše pohřební obřady	pašijové období zádušní mše pohřební obřady
Oranžová		liturgické mezidobí kdykoli, když není k dispozici roucho v kanonické barvě
Zelená		Velikonoce
Zlatá		Nanebevstoupení
Žlutá		Letnice svatojánské období
Bledězelená		svatomichaelské období

Pravoslavná liturgie

Ve východních ritech se nevyskytuje žádný jednotný kánon liturgických barev, jisté zvyklosti týkající se užívání určitých barev nalézáme v byzantském ritu a zejména v řecké církvi.[1]

Byzantský ritus

Byzantský ritus, v němž jsou slouženy bohoslužby všech východních pravoslavných církví a východních katolických církví, nemá jednoznačně stanovený systém liturgických barev. Bohoslužebné knihy však rozlišují striktně světlé a tmavé barvy parament.

Řecká pravoslavná církev užívá často tmavě, vínově červenou pro nejslavnostnější svátky a dále během roku širokou škálu jiných barev, nejčastěji zlatou a bílou.

U liturgie slovanského pravoslaví, které bylo historicky ovlivněno západní liturgickou tradicí, nalézáme podrobnější a přesnější rozdělení liturgických barev během církevního roku:

Barva	Běžné použití	Další použití / poznámky
Zlatá	vždy, když není předepsána jiná barva
Světle modrá	mariánské svátky (v pravoslaví zvanéTheotokos) svátky svatých archandělů	kostely zasvěcené Panně Marii (Theotokos) smějí světle modrou užívat namísto zlaté na několika místech je světle modrá užívána i o svátku Křtu Páně často během Uspenského půstu (před svátkem Zesnutí přesvaté Bohorodice; analogický svátek k římskokatolickému svátku Nanebevzetí Panny Marie), ne však na svátek Proměnění Páně
Purpurová nebo tmavě červená	soboty a neděle během Velkého půstu	na mnoha místech je tato barva nošena pouze ve všedních dnech Velkého půstu a světlé barvy (bílá, zlatá) jsou užívány o velkopostních sobotách a nedělích
Červená	Zelený čtvrtek svátek Povýšení sv. Kříže svátek Stětí sv. Jana Křtitele svátky mučedníků půst před svátkem Narození Páně Apoštolský (Petro-pavlovský) půst	Velikonoce (Athos a Jeruzalém) Vánoce (Athos a Jeruzalém) mariánské svátky - Theokotos (Athos) někde také během Uspenského půstu, ne však na svátek Proměnění Páně
Zelená	Květná neděle Letnice svátky světců, kteří nezemřeli mučednickou smrtí	svátek Povýšení sv. Kříže (lokálně, např. v Jeruzalémě)
Černá	všední dny během Velkého půstu všední dny během Svatého týdne (kromě Zeleného čtvrtku)	černá se užívá v hojnějším počtu ve slovanské tradici než v řecké
Bílá	Velikonoce Vánoce svátek Křtu Páně jiné velké svátky Páně	pohřby (během celého roku včetně Svatého týdne)

Ruská pravoslavná církev

Ruská pravoslavná církev se v rodině pravoslavných církví liší počtem i užitím liturgických barev. Nastol'naya Kniga Sviashchenno-sluzhitelia uvádí až osm liturgických barev, jednotné předpisy pro jejich užívání ale nejsou. Tabulka uvádí jejich nejběžnější užití:

Barva	Obvyklé použití	Další užití
Zlatá	svátky Páně svátky proroků svátky apoštolů svátky tří hierarchů (sv. Basila, sv. Jana Zlatoústého a sv. Řehoře Teologa) vždy, když není předepsána jiná barva
Světle modrá	mariánské svátky (Theotokos) svátek Uvedení Páně do chrámu svátek Zvěstování Panny Marie svátky beztělesných mocností (archandělů Gabriela, Rafaela, Uriela, Salafaela, Jehudiela, Barachiela a Jeremiela) svátky panen	pátý pátek v Půstu Uspenský půst do svátku Povýšení sv. Kříže, u karpatských Rusů až do adventu
Purpurová nebo tmavě červená	Zelený čtvrtek soboty a neděle Půstu	všední dny během Půstu
Červená	svátky mučedníků svátek sv. Petra a Pavla Advent svátky andělů svátek Povýšení sv. Kříže	Velikonoce (Athos a Jeruzalém) Vánoce (Athos a Jeruzalém)
Zelená	Květná neděle Letnice Pondělí po Letnicích svátky svatých, kteří nezemřeli mučednickou smrtí svátky proroků svátky andělů	od Letnic do svátku sv. Petra a Pavla (u karpatských Rusů)
Černá	všední dny během Půstu	pohřby ve všední dny (karpatští Rusové)
Bílá	slavnost Zjevení Páně svátek Proměnění Páně doba velikonoční pohřby	svátek Křtu Páně slavnost Narození Páně
Oranžová nebo rezavá		Apoštolský půst od svátku sv. Petra a Pavla do Proměnění Páně

Luterská liturgie

Z evangelických církví používají liturgické barvy zejména tradiční luterské církve. Základní používané barvy jsou fialová, bílá, červená a zelená, vedle nich se místně či při zvláštních příležitostech používají ještě černá, růžová a modrá.^[zdroj?]

Fialová liturgická barva

Fialová barva se používá v přípravných obdobích před hlavními svátky, respektive v dobách pokání, tedy v době adventní a pašijové a v Den pokání a modlitby.^[zdroj?]

Bílá liturgická barva

Bílá barva se používá v době vánoční, epifanijní a velikonoční, jakož i o některých menších svátcích.^[zdroj?]

Červená liturgická barva

Červená barva se používá na Květnou neděli, na Velký pátek a při Svatodušních svátcích

Zelená liturgická barva

Zelená barva se používá v době církevního mezidobí

Černá liturgická barva

Černá barva se používá o pohřbech a případně na Velký pátek

Odkazy

Reference

ADAM, Adolf. Liturgika. Křesťanská bohoslužba a její vývoj. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-968-3. S. 100.
Všeobecné pokyny k Římskému misálu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Church of England. Rules to Order the Christian Year [online]. [cit. 2015-11-02]. Dostupné online.
LENZ, Johannes. Obec křesťanů. Praha: Spolek přátel Obce křesťanů, 1992. S. 7–8.

Literatura

ADAM, Adolf. Liturgický rok. Historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1.
ADAM, Adolf. Liturgika. Křesťanská bohoslužba a její vývoj. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-968-3.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu liturgická barva na Wikimedia Commons
Všeobecné pokyny k Římskému misálu (Institutio Generalis Missalis Romani) - https://web.archive.org/web/20160304110214/http://www.ctu-uk.cz/downloads/vseobecny_uvod_k_misalu.pdf
Oficiální web Anglikánské církve (Church of England), předpisy týkající se použití liturgických barev - https://www.churchofengland.org/prayer-worship/worship/texts/the-calendar/common-worship-rules/rulesyear.aspx

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[:0-1] ADAM, Adolf. Liturgika. Křesťanská bohoslužba a její vývoj. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-968-3. S. 100.

[2] Všeobecné pokyny k Římskému misálu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.

[3] Church of England. Rules to Order the Christian Year [online]. [cit. 2015-11-02]. Dostupné online.

[4] LENZ, Johannes. Obec křesťanů. Praha: Spolek přátel Obce křesťanů, 1992. S. 7–8.