Vladimír Körner

Vladimír Körner (* 12. října 1939 Prostějov) je český prozaik, dramaturg a filmový a televizní scenárista.

Vladimír Körner
Vladimír Körner (2007)
Narození12. října 1939 (82 let)
Prostějov
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povoláníscenárista, dramaturg a prozaik
Alma materAMU v Praze
OceněníStátní ceny za literaturu a za překladatelské dílo (2006)
Artis Bohemiae Amicis (2006)
Výroční cena AČFK (2020)
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Od dětství byl poloviční sirotek, jeho otec padl jen pouhé tři dny (7. května 1945) před koncem druhé světové války.

V letech 1954–57 studoval na Průmyslové škole filmové v Čimelicích a pak v letech 1958–63 na FAMU. Už během studií působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov, k jeho prvním scénářům patřil ten k filmu Deváté jméno z roku 1963.

Mezi lety 1962 a 1970 pracoval na Barrandově jako dramaturg a pak jako scenárista (do roku 1991, kdy byl propuštěn pro nadbytečnost). Většina jeho novel i románů vznikla původně pro filmové zpracování.

Svoji tvorbu publikoval od poloviny šedesátých let v řadě periodik, například ve Filmu a době, Plamenu nebo Textech.

Dílo

Celé Körnerovo dílo je prodchnuto tématy existenciální úzkosti a beznaděje. Často náměty svých románů a novel zasazoval do období II. světové války a v několika dílech do vrcholného středověku. Nemálo jeho próz se stalo podkladem ke kvalitním filmům.

Autorovým debutem byla novela Střepiny v trávě z roku 1964, po níž brzy následoval román Slepé rameno. Obě tato díla obsahují téma destruktivního účinku války na lidskou psychiku. Už zde se projevila jedna z hlavních charakteristik jeho stylu: výrazná psychologie postav na pozadí spíše diskontinuitního děje. V několika příbězích líčí atmosféru válečnou (Pramen života: Der Lebensborn, Krev zmizelého, Zánik samoty Berhof) nebo těsně poválečnou – například v novele Adelheid z roku 1967, kterou roku 1969 zfilmoval František Vláčil,[1] nebo v komorním dramatu Cukrová bouda, kterého se v roce 1980 režijně ujal Karel Kachyňa. Další témata Körnerovy tvorby, která se v jeho knížkách vzájemně prolínají, jsou Sudety, odsun Němců či fanatický fašismus.

Vláčil pak v roce 1967 zfilmoval i prózu Údolí včel, tematicky navazující na román z prostředí řádu německých rytířů ve 13. století v Prusku Písečná kosa z roku 1970.

Körnerovo dílo rozhodně patřilo k tomu málu kvalitnímu, co do roku 1989 vycházelo v oficiální produkci. V srpnu 2020 obdržel na 46. Letní filmové škole Výroční cenu AČFK.[2]

Próza
  • Střepiny v trávě, 1964 – novela, prvotina, tématem příběh děvčátka vzatého rodičům, odvlečeným do koncentračního tábora, a daného na výchovu do Německa
  • Slepé rameno, 1965 – román, téma činnosti odbojové skupiny za války
  • Adelheid, 1967 – novela, opět válečné téma, především obraz odsunu Němců ze severovýchodní Moravy
  • Písečná kosa, 1970 – historický román, na pozadí doznívajících christianizačních výprav Řádu německých rytířů na pohanský sever Evropy ve 13. století probírá psychologii člověka, který má zabíjet ve jménu víry
  • Údolí včel, zfilmováno 1969, knižně 1975
  • Zánik samoty Berhof, 1973 – novela, prostředí jesenického pohraničí těsně po druhé světové válce; příběh plný napětí a dramatických zápletek
  • Zrození horského pramene, 1979 – téma sklonku 2. světové války, baladické ladění; osudy vdovy po partyzánovi, jež životní nejistotu řeší opuštěním domova a odchodem do pohraničí
  • Podzimní novely, 1983 – souborné vydání novel Adelheid, Zánik samoty Berhof a Zrození horského pramene
  • Lékař umírajícího času, 1984 – historický román o životě Jana Jessenia a jeho osudu za třicetileté války
  • Post bellum 1866, 1986 – 2 novely (Post bellum a Svíbský les) z války prusko-rakouské
  • Anděl milosrdenství, 1988 – novela z 1. světové války, odehrávající se v lazaretu slezského města Złotoryja, volně zfilmováno v roce 1993 jako česko-slovenský film Anjel milosrdenstva[3].
  • Život za podpis, 1989 – opět z prusko-rakouské války, zfilmováno v roce 1989 jako Kainovo znamení
  • Psí kůže, 1992, zfilmováno jako televizní inscenace
  • Smrt svatého Vojtěcha, 1993 – historická legenda a zároveň nelichotivý obraz české národní povahy
  • Oklamaný, 1994 – historický román o bitvě u Hradce Králové r. 1866
  • Odváté novely, 1995

Filmové scénáře a náměty
  • Deváté jméno, 1963 – námět a scénář
  • Místenka bez návratu, 1964 – námět a scénář
  • Údolí včel, 1967 – námět a scénář
  • Adelheid, 1969 – námět a scénář
  • Pověst o stříbrné jedli, 1973 – námět a scénář
  • Sázka na třináctku, 1977 – námět a scénář
  • Silnější než strach, 1978 – scénář
  • Cukrová bouda, 1980 – námět a scénář (podle Zrození horského pramene)
  • Zánik samoty Berhof, 1983 – námět a scénář
  • Kukačka v temném lese, 1984 – scénář (námět kniha Děti s cedulkou Z. K. Slabého)
  • Stín kapradiny, 1985 – scénář (námět novela Josefa Čapka)
  • Kainovo znamení, 1989 – námět a scénář
  • Chodník cez Dunaj, 1989 - námet a scenár
  • Svědek umírajícího času, 1990 – námět a scénář
  • Anděl milosrdenství, 1994 – námět a scénář
  • Kuře melancholik, 1999 - námět
  • Pramen života: Der Lebensborn, 2000 - námět a scénář
  • Krev zmizelého, 2005 – námět a scénář [4]

Odkazy

Reference
  1. Několik informací o Františku Vláčilovi
  2. Výroční ceny AČFK dostanou Wajda i Körner. České noviny.cz [online]. 2020-08-07 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
  3. https://www.csfd.cz/film/28855-andel-milosrdenstvi/prehled/
  4. Archivovaná kopie. www.bioscop.cz [online]. [cit. 2005-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-03-06.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.