Selské baroko

Selské baroko je stavební sloh lidové architektury, který se uplatnil převážně v jižních Čechách během 19. století. I když vychází z klasicistní a barokní architektury, jedná se o naprosto svébytný sloh. Objevuje se v době, kdy skutečné baroko bylo už minulostí. Nejstarší památky selského baroka pocházejí z 20. let 19. století, vrchol byl asi v 60. letech.

Obec Holašovice - typický příklad selského baroka

Charakteristika
Zbudov (Dívčice), okr. Č. Budějovice, stavení č. p. 27

Selské baroko jednotlivé barokní a klasicistní, ale dokonce i neorománské prvky používá (podobně jako jakékoli jiné lidové umění) ve zcela specifických, z hlediska čistoty původního slohu vlastně chybných kombinacích, které jsou však nesmírně malebné. Od svého vzoru si totiž vypůjčuje v podstatě pouze ornamentální prvky, ale například naprosto ignoruje tektonické principy klasické barokní architektury. Barokní sloh je totiž řemeslně náročný, vysoce profesionální. Například voluta (ozdobný prvek) je vlastně Archimedova spirála a k jejímu narýsování je třeba znalost středoškolské matematiky. O to více je pak nutno obdivovat lidové zedníky, že to dokázali pouhým odpozorováním vkusně napodobit.

Selské baroko – nebo také lidové baroko. Někteří lidé se mylně domnívají, že se vždy jedná o neumělé (amatérské) výtvory lidových tvůrců. Selské baroko není jen architektura, ale je to životní styl lidí tehdejší doby na venkově. Konkrétní příklad ze vsi Klentnice: Je zde socha sv. Floriána s německým textem (překlad): „Věnoval (sv. Floriánu) Josef Janka, syn Františka, na paměť záchrany svého života 15. 4. 1853“. Odborník, který si sochu prohlédl, prohlásil: „Je to mistrovská práce akademicky vzdělaného sochaře, profesionála.“ Přesto tato socha patří do selského baroka.

Tvůrci

Jména a životní osudy mnoha autorů staveb spadajících do období tzv. selského baroka jsou známa. V Jižních Čechách působili:

Památky

Památky selského baroka se vyskytují převážně v oblasti Soběslavských a Zbudovských Blat, ale i na Písecku, Vodňansku, a Třeboňsku. Mnoho staveb selského baroka a jejich výzdobných prvků zdokumentoval Alois Terš (1910–1987).

Vesnické stavby

Většina staveb spadajících do období selského baroka je památkově chráněna.

Vesnické památkové rezervace

Vesnická památková rezervace je např. v Holašovicích, Malých Chrášťanech, Mazelově, Plástovicích, Vodicích u Lhenic, Záboří na Českobudějovicku.

Vesnické památkové zóny

Vesnická památková zóna je např. ve Svinkách, Zbudově.

Sakrální stavby

Počátek selského baroka se klade do vlády Josefa II. (1780–1790). V roce 1784 dekretem zakázal poutě a procesí, tento zákaz však jeho nástupce Leopold II. zase odvolal. Jenže poutě bývaly krásné, okázalé, a venkovský lid se na ně celý rok těšíval jako na největší událost roku. Císař je zrušil a nic jiného za ně nenabídnul. Venkovský lid si je tedy nadále ponechal a žil si dál po svém, bez ohledu na vládní program, který nepřijal. Selský barok není jenom architektura, ale je to životní styl a duchovní život tehdejších lidí na venkově. V této době selského baroka dochází k největší výstavbě křížů, soch, božích muk a kapliček v krajině. Stavěli je zbožní sedláci a řemeslníci na vlastní náklady na svých pozemcích po svolení vrchnosti a biskupské konzistoře. Stavěli je proto, že je potřebovali, a také používali ke svému náboženskému životu. Byly totiž samozřejmou součástí jejich světa, nám dnes tak vzdáleného.

Fotogalerie

Odkazy

Reference
  1. Jihočeská vlastivěda: Národopis. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství, 1987. S. 22–25.

Literatura

Poznámka: Selské nebo lidové baroko není v Česku dosud uceleně vědecky zpracováno. Proto článek přináší jen jednotlivé poznatky a působí neuspořádaným dojmem.

  • Josef V. Scheybal, Jana Scheybalová. Umění lidových tesařů, kameníků, a sochařů v severních Čechách , Severočeské nakladatelství ve spolupráci s ústavem pro etnografii a folkloristiku ČSAV 1985
  • Jindřich Nusek, Jan Svoboda a kolektiv Příběh kapliček, drobné sakrální objekty na Podblanicku, vydal Český svaz ochránců přírody Vlašim s muzeem okresu Benešov 2001
  • Tomáš Hájek, Irena Bukačová Příběh drobných památek vydal Jaroslav Bárta, 2001,
  • Vilibald Růžička, Zaniklé kaple v Uherském Brodě Muzejní společnost Uherský Brod 1946

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.