Jan Berka

Jan (Johann, Johannes) Berka (20. července 1759, Kamenná - 7. července 1838, Praha) byl pražský mědirytec, grafik a kreslíř.

Jan Berka
Narození20. července 1759
Kamenná
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí7. července 1838
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Národnostčeská
Vzdělánímědirytec
Povolánímědirytec, grafik a kreslíř
DětiLouisa Berková
Příbuznídcera Louisa Berková
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Jan Berka se nejprve vyučil hudbě a kreslení. Byl zpěvákem v kostelním sboru a zároveň studoval humanitní obory. Teprve poté, když ztratil hlas, vyučil se mědirytcem v dílně bratrů Salzerů a spolupracoval také se členy rodiny Balzerů. Pracoval pro dvorního knihtiskaře Jana Ferdinanda ze Schönfeldu a později také pro vdovu Kateřinu Balzerovou. Již po roce 1790 měl vlastní mědiryteckou dílnu. Byl třikrát ženat a jeho dcera ze třetího manželství Louisa Berková (1811-1877) byla pražskou malířkou podobizen.

Jeho bratr Anton Berka (1786-1838) byl rovněž mědirytcem a později vydavatelem hudebnin ve Vídni. Roku 1813 převzal nakladatelství Elisabeth Otto & Comp., a pod značkou Berka, Anton & Comp ho provozoval až do roku 1834.

Dílo
Jan Berka, Casanova (1788)
Jan Berka, Riebenzahl[1] (1796)

Jan Berka je znám jako autor 12 mědirytů podle krajin Norberta Grunda. Kromě toho byl autorem četných vignet, titulních listů, pohlednic a ilustrací.[2] Je autorem portrétů prince Egona von Fürstemberg , Händela , hraběnky Clam-Gallas, Josefa Dobrovského[3], Franze hraběte von Sternberg Baca, Giacomo Casanovy. Ilustroval české vydání Iliady z roku 1802. Byl autorem plánů kostela a interiéru strahovské knihovny. Soubor jeho map le Loca Terrae Sanctae quorum fit mentio in Evangeliis (Kartografie svatých míst uváděných v Evangeliích) vydaný v Praze kolem roku 1790 je uchováván v Národní knihovně v Izraeli. Vyryl také celou řadu notových příloh do knih a též několik obálek hudebnin. Podle Jana T. Štefana byl Jan Berka na přelomu 18. a 19. století nejplodnějším ilustrátorem.[4]

Odkazy

Reference
  1. Riebenzahl im Riesengebirge oder der bezauberte und wieder befreyte Prinz : Ein abentheuerliches Mährchen der Vorzeit ; Aus dem böhmischen frey übersetzt, Johann Stiassny & Karl Barth, Prague, 1796
  2. Štefan, Jan T., Knihovna kláštera premonstrátů v Teplé a ryté knižní ilustrace konce 18. a začátku 19. století, Bibliotheca Strahoviensis / Pařez, Jan, Praha : Strahovská knihovna, 2007, s. 141-217
  3. Sršeň, Lubomír, Osobnost Josefa Dobrovského prezentovaná portréty. J. Dobrovský v "Sebrání básní a zpěvů" vltavotýnského rodáka A. J. Puchmajera, Rodopisná revue. České Budějovice : Historicko-vlastivědný spolek, 2005 7, č. 3, (2005,) s. 11
  4. Štefan Jan T., Anton Berka - mědirytec a nakladatel, 2011, s. 139-151

Literatura
  • Štefan Jan T., Anton Berka - mědirytec a nakladatel, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska : sborník z 20. odborné konference Olomouc, 20. - 21. září 2011 / Krušinský, Rostislav, Olomouc : Vědecká knihovna v Olomouci et al., 2012, s. 139-151, ISBN 978-80-7053-296-6
  • Štefan Jan T., Balzerové, Salzerové a Jan Berka. (Doplněk k soupisu knižních ilustrací Jana Berky), in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska : sborník z 5. odborné konference Olomouc, 10. - 11. října 1995 / Pumprla, Václav, Olomouc : Sdružení knihoven ČR - SVK v Olomouci, 1995 [vyd. 1996] s. 58-69, ISBN 80-900180-8-4
  • Polívková, B.: Výtvarné dílo rytce Jana Berky pro knihu obrozenecké doby. Sborník národního muzea v Praze, Literární historie, sv. XVII (1972), č. 1
  • Volavka Vojtěch , Česká kresba XIX. století, Družstevní práce, Praha 1949
  • "Berka (Jean)" in Ferdinand Hoefer (s/dir.), Nouvelle Biographie générale, Paris, Firmin-Didot, 1853, vol. 5, p. 279

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.