Madsen (kulomet)

Zbraň byla pojmenována po Vilhelmu Hermanu Olufu Madsenovi, tehdejšímu dánskému ministru války, který podporoval domácí zbrojní průmysl. Prvního nasazení na bitevním poli se dočkala ve službách carského Ruska v rusko-japonské válce, které zakoupilo 1250 těchto kulometů v ráži 7,62 × 54 mm R. Na svém místě se osvědčily, ale Rusům ve válce, která nesla jak znaky přímého vojenského střetnutí s bodáky na otevřeném poli, tak poziční zákopové války příliš nesvědčil koncept lehkého kulometu. Rusové chtěli spíše zbraň přesnější a s větší palebnou silou, byť i méně skladnou jako byly například kulomety Maxim. K licenční výrobě těchto lehkých kulometů v Rusku byla ve později ve městě Kovrov u Vladimiru postavena továrna, ale následkem revoluce se v ní Madseny nikdy nevyráběly.

V době před první světovou válkou testovaly tuto zbraň armády většiny evropských mocností, ale i když se jim kulomet osvědčil jak na cvičišti, tak na bojišti, daly země jako Francie a Velká Británie nakonec přednost svým vlastním zbraním. Velká Británie místo původního plánu na licenční výrobu Madsenu vyráběla kulomety Lewis a do výzbroje francouzské armády se dostal konceptuálně podobný, ale nepříliš spolehlivý lehký kulomet CSRG Mle15 ("Chauchat").

Roku 1914 odkoupilo dodávku zbraní ráže 7,92 mm Německo, kde kulomet sloužil v rukou jednotek horských myslivců a později úderných oddílů v zákopové válce. Používal se také jako letecký kulomet a výzbroj pozorovacích balonů. Kulomet Madsen byl také jednou ze zbraní, které se ocitly v rukou československých legií v Rusku během občanské války.

Roku 1923 byl kulomet Madsen úspěšně odzkoušen Československou armádou, která jej zakoupila v letech 1922 a 23 v ráži 7.92 mm. Později byl nahrazen kulometem 7.92 mm LK vz. 26.[4] Ve 20. a 30. letech 20. století se tento kulomet ve velkém vyvážel do latinskoamerické Paraguaye, kde sloužil během války o Gran Chaco. Čtyři sta jich Paraguay zakoupila ještě před válkou a během války obdržela ještě několik dodávek těchto zbraní. Kulomet Madsen ale sloužil i na druhé straně fronty v rukou vojáků Bolívie, která jej zakoupila ve stejné ráži (7,92 mm) jako Paraguay. Argentinská armáda, která střežila svoji neutralitu na hranici s těmito dvěma zeměmi jimi byla vybavena také. Argentinci ji použili během zásahu proti indiánskému kmenu Maká, který se vzbouřil pod vedením vojenských zběhů roku 1933. Kulomet zakoupila také Brazílie jako zbraň pro své tanky CV-35, jež odkoupila od Itálie. Ke stejnému účelu jej v počtu 24 kusů v ráži .303 využíval Irský svobodný stát, a to na tancích Landsverk L-60 a obrněných vozidlech Landsverk L-180 , Leyland a Dodge. Nahrazeny byly až v 50. letech kulometem M1919 Browning.