Válka o Gran Chaco

Válka v plném proudu propukla až v roce 1932, ale první projevy nepřátelství začaly již v roce 1928. Spor se vedl o oblast severního Gran Chaka o rozloze přibližně 100 000 čtverečních mil (259 000 km²) ležící severně od řeky Pilcomayo a západně od řeky Paraguay.

Obě strany se mylně domnívaly, že se v této oblasti nacházejí bohaté zásoby ropy; Bolivijce podporovala americká společnost Standard Oil of New Jersey (dnes Exxon-Mobil), Paraguayce Royal Dutch Shell.[1] Vojenskou pomoc v podobě pěti poradců poskytlo Bolívii v rámci vojenské mise také Československo (Československá vojenská mise v Bolívii) a v bolivijské armádě sloužilo též mnoho důstojníků německé císařské armády (hlavním velitelem byl německý generál Hans Kundt), zatímco v armádě Paraguaye tvořili poradce bělogvardějští generálové Ivan Bělajev a Nicolas Ern a důstojníci z armády barona Wrangela a také italští instruktoři v námořnictvu (dělové čluny ARP Paraguay a ARP Humaitá byly vyrobeny v Janově) a v leteckých silách (námořní letectvo bylo tvořeno výhradně italskými letouny Macchi M.18, Savoia-Marchetti S.59 a CANT 10) působila italská a francouzská letecká mise. Nákladná a krvavá válka skončila vítězstvím Paraguaye, která připojila spornou oblast ke svému území, a tím se její rozloha zvětšila téměř o 60 %.[2]

• Echegaray, Vicente. Válka o Chaco. 1932-1935. Praha: Českýcestovatel.cz. 1. vyd. 2011. 136 S. ISBN 978-80-904400-4-3. Překlad: Nicolette Polidori.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Válka o Gran Chaco na Wikimedia Commons
• Článek na valka.cz
• Článek na palba.cz