Milena Vukotić

Milena se narodila 4. května 1847 v Čevu jako jediné dítě černohorských diplomatů velkovévody Petra Stefanova Vukotiće a Jeleny Voivodićové. Její otec byl jedním z největších vlastníků půdy v Černé Hoře a blízkým přítelem velkovévody Mirka Petroviće-Njegoše (bratra knížete Danila II.), se kterým bojoval v bitvách v letech 1850–1859. Oba přátelé se rozhodli pro spojení svých dětí – v roce 1853 byla tedy šestiletá Milena zasnoubena s Mirkovým jediným synem Nikolou, kterému bylo dvanáct let. Nikola byl synovec a dědic bezdětného vládnoucího knížete Danila II.

Kněžna Milena v roce 1888

V roce 1856, po smrti své matky, byla Milena poslána do Cetinje – již se životem zajištěným na dvoře černohorských vládců. V letech 1856–1860 vyrůstala v domácnosti velkovévody Mirka, svého pozdějšího tchána, především po boku Mirkovy nejstarší dcery Anastázie. Během těchto čtyř let se stala v rodině velmi oblíbenou: „Můj otec a matka ji brali jako svou vlastní dceru“, napsal později Nikola. „Můj zesnulý strýc (kníže Danilo) ji také velmi miloval a jednal s ní jako s vlastním dítětem, a Milena se mu ze všech sil snažila svou lásku a úctu ve všech směrech opětovat. Byla velice krásná, sladká, laskavá, jemná a především oddaná.“

Během těchto šťastných let však Milena jen zřídka viděla svého snoubence a budoucího manžela. Ten, o šest let starší, byl vzděláván nejprve v Terstu, později v Paříži.

Atentát na knížete Danila 12. srpna 1860 měl za následek rychlý a nečekaný nástup osmnáctiletého Nikoly na trůn. Krátce poté Nikola onemocněl zápalem plic. Naštěstí se z této choroby po několika týdnech vyléčil a bylo ihned rozhodnuto o co nejdřívějším uspořádání svatby. Milenin otec Petr odcestoval do Petrohradu a informoval o sňatku cara Alexandra II., vládce Ruského impéria, největší černohorské spojenecké země. Dne 8. listopadu 1860, ve věku 13 let, se Milena vdala za devatenáctiletého Nikolu I., nyní knížete černohorského, jenž se stal v roce 1910 králem. Jejich svatba byla sice jednoduchým, ale krásným obřadem, konajícím se v kostele Vlaska Crkva v Cetinje v Lovćenském údolí.

Manželství bylo především politické: Milenina rodina hrála důležitou roli v černohorské politice. I přes tyto skutečnosti se manželé velice milovali a zplodili spolu dvanáct dětí.

V prvních letech po sňatku byla Milena jako choť a kněžna poněkud obtížná. Byla totiž nezkušenou a zpočátku osamělou postavou, kterou velice zastiňovala bývalá kněžna Darinka Kvekić, vdova po zesnulém knížeti Danilovi, která měla s Nikolou dobrý vztah. Během prvních pěti let manželství neměla dosud velmi mladá kněžna Milena ještě žádné dítě. Avšak po smrti Darinky se začal Milenin život zlepšovat a v roce 1865 upevnila kněžna svou pozici tím, že dala knížeti Nikolovi prvního potomka – princeznu Ljubicu, později známou pod jménem Zorka. Právě po porodu dcery začali žít manželé v cetinjském knížecím paláci spolu a navzájem se více sblížili. V letech 1865 a 1869 měla Milena další tři dcery v rychlém sledu a ohromnou slávou bylo narození následníka trůnu Danila Alexandra, pozdějšího černohorského korunního prince v roce 1871. Avšak později postihla královský pár smutná událost – po narození dalších dvou dcer zemřela na jaře 1876 v Podgorici ve věku necelých dvou měsíců mladičká dcerka Sofie. Na Nikolův příkaz jí byl po smrti udělen titul vévodkyně Podgorická. Milena si toto pozdější hlavní město Černé Hory oblíbila a za jeho zvelebení jí byl udělen Nikolou titul Podgorická velkovévodkyně. Milenin vztah s manželem se však touto událostí ještě více upevnil, později přišli na svět ještě další dvě dcery a dva synové a kněžna se stala respektovanou a vlivnou osobností.

28. srpna 1910, při příležitosti dvousetleté vlády dynastie Petrovićů-Njegošů v Černé Hoře, bylo v Cetinje vyhlášeno Černohorské království. Milena se tak stala, po boku svého manžela, historicky první černohorskou královnou. 8. listopadu 1910 pak manželé oslavili svou zlatou svatbu.

Černohorský král Nikola I. a královna Milena po korunovaci 28. srpna 1910

Po čas celé jejího dlouholetého působení po manželově boku byla černohorská kněžna a později královna Milena vlídnou, mírumilovnou a laskavou dámou, velmi oblíbenou u dvora i u poddaných. Na svého manžela měla velký vliv a na její rady také Nikola I. často zmírňoval tresty, navržené parlamentem či vládou.

Milena byla až do svých 13 let v zásadě negramotná, přesto měla velkou slabost pro vzdělání. Po svatbě začala navštěvovat soukromou školu v Bijelo Polje, největších znalostí a dovedností však nabyla doma v Cetinje – především samovýukou. Zajímala se o historii, přírodu a botaniku – na její přání nechal Nikola I. také postavit roku 1889 Zimní palác v Milenině oblíbeném městě Podgorici, pro který částečně sama navrhla celou zahradu se spoustou stromů, keřů, bonsají a jiných cizokrajných i místních rostlin. Nadaná byla také na hudbu. Naučila se hrát na zobcovou flétnu a hoboj.

Postupem času se stávala zkušenou i v politických záležitostech. Zatímco byl její manžel v zimě 1868–1869 na státních návštěvách v Rakousko-Uhersku a Rusku, měla kněžna Milena na starosti soudní záležitosti. Své návštěvy přijímala většinou v podgorickém paláci.

Zimní palác v Podgorici, postavený na přání kněžny Mileny

Původní hrobka krále a královny v San Remo v Itálii

• Danilo III. Alexandr (29. června 1871 – 24. září 1939), korunní princ černohorský, velkovévoda Grahovský a Zetský ∞ Jutta, vévodkyně Meklenburská (bezdětný)
• Mirko Dmitrij (17. dubna 1879 – 2. března 1918) velkovévoda Grahovský a Zetský ∞ Natálie Konstantinovićová, sestřenice Alexandra I. Obrenoviće (pět dětí)
• Petr Štěpán (10. října 1889 – 7. květen 1932), velkovévoda Zahumlijenský ∞ Violet Wegnerová (jedno dítě)

Současný následník trůnu Nikola II. Petrović-Njegoš (* 1944) je pravnuk královny Mileny, syn prince Michaela Černohorského.

• Ljubica Milena, známá jako Zorka (23. prosinec 1864 – 28. březen 1890), korunní princezna srbská ∞ Petr I. Karadjordjević, který se po její smrti stal králem Srbů, Chorvatů a Slovinců (pět dětí)
• Milica Ada (26. červenec 1866 – 5. září 1951), velkovévodkyně ruská ∞ velkokníže Petr Nikolajevič Ruský (čtyři děti)

• Anastázie Jelika (4. leden 1868 – 15. listopad 1935) vévodkyně Leuchtenberská a Euchstadtská, velkokněžna ruská ∞
  • 1/ Jiří Maxmilianovič de Beauharnais, 6. vévoda z Leuchtenbergu a Euchstadtu, kníže Romanovský (dvě děti)
  • 2/ Nikolaj Nikolajevič Ruský, velkokníže ruský

• Marica Isidora (29. březen 1869 – 7. květen 1885)

• Elena Alexandra (8. leden 1873 – 28. listopad 1952), královna italská a albánská, císařovna etiopská ∞ Viktor Emanuel III., král italský a albánský, císař etiopský (pět dětí)

• Anna Marie Antonie (18. srpen 1874 – 22. duben 1971) princezna Battenberská ∞ František Josef z Battenbergu, princ battenberský (bezdětná)

• Sofie Liliana (2. květen 1876 – 14. červen 1876), vévodkyně Podgorická (titul dostala po smrti)

• Xenie Olga (22. duben 1881 – 10. březen 1960)

• Věra Světlana (22. únor 1887 – 31. říjen 1927)

• 
  Řád Petrovićů-Njegošů
• 
  Řád knížete Danila I. za nezávislost Černé Hory
• 
  Řád sv. Petra Cetinsjkého
• Královský vítězný válečný řád

Italské království

• 
  Řád italské koruny
• 
  Řád zvěstování

Francie

• 
  Řád Palmes Académiques

Osmanská říše

• Šefakat

Portugalské království

• Řád svaté Isabelly

Rakousko-Uhersko

• 
  Řád Alžběty

Ruské impérium

• Jurajevský kříž II. stupně
• 
  Řád sv. Kateřiny
• Řád sv. Olgy