Královský palác v Podgorici

Interiéry paláce byly navrženy většinou podle představ kněžny Mileny. Slohem interiérů se stal biedermeier a v menšině také secese.

Palác je rozdělen do levé a pravé části, které odděluje hala s dvojitým schodištěm z bílého mramoru. Tato hala spojuje hlavní vchod a zadní vchod, který vede na prostornou terasu s pergolou. V levé části spodního patra se nacházela kuchyně, dvě koupelny a knihovna se starobylým klavírem, jenž v současnosti leží v Národním muzeu v Cetinje. V pravé části se nacházel rozlehlý obývací pokoj s velkým krbem, dále také přijímací salonek a dva menší pokoje. V horním patře se nacházela pracovna Mileny Vukotić. Střed pracovny vyplňuje mohutný mahagonový psací stůl krále Nikoly I., který je také exponátem Národního muzea. Podgorický palác byl jedinou rezidencí královské rodiny, kde měl Nikola I. s Milenou společnou ložnici. Z té vedou dveře na zadní balkón s vyhlídkou na reprezentativní část královské zahrady. Zbývající prostory horního patra tvořila koupelna a další pokoj.

V podkroví se nacházely další 3 pokoje.

Milenina promenáda v královské zahradě

Královská zahrada se rozléhá po celém obvodu vrcholku Kruševać. V podstatě se jedná o rozlehlý park plný cizích a exotických stromů - borovice, palmy, cedry. Od hlavní brány ke vchodu do paláce lemuje po obou stranách dubová a kaštanová alej. Na další přání Mileny Vukotić, která byla novou soukromou rezidencí, jež představovala únik od veřejného života, uchvácena, nechal Nikola I. roku 1891 zahradu značně zrenovovat. Přibyla schodiště, pergoly, fontány, hudební altánky a sochy na návrhy nejvýznamnějších černohorských i cizích umělců. Kromě renovace nechal král Nikola vysázet nové druhy květin, keřů a stromků. V současnosti se v zahradě nechávají vysazovat muškáty, jasmíny, růže nebo krokusy. V rámci těchto úprav byla vybudována i malá oranžérie, kde měly největší zastoupení bramboříky - Mileniny nejoblíbenější květiny.

Dominantou celé zahrady je tzv. Milenina promenáda, nacházející se ve východní části zahrady. Jedná se o kameny vydlažděnou promenádu s lavičkami, lucernami, bustami a fontánami. Promenáda je zakončena překrásným dvojitým schodištěm z bílého mramoru. Uprostřed schodiště leží kaskádovité fontánky se záhony zajímavých druhů květin. Promenáda končí hlavní kulatou fontánou a zadní bránou (Nikola I. se pravděpodobně inspiroval v Petrodvorci během státních návštěv Ruska). Tato kaskáda fontán byla ale během bombardování města v roce 1999 zničena v zatím nebyla obnovena, pouze nahrazena jednou menší kulatou fontánkou.

Původně reprezentativní vila v královské zahradě, nyní americká velvyslanectví

• Dům čestné stráže: jedná se o budovu v jihozápadním rohu královské zahrady, kde sídlila královská stráž. V současnosti je v budově neurologická klinika
• Oranžérie: malý skleník, vystavěný v roce 1891. Pěstování zde již není tak rozšířené jako v dobách monarchie
• Pravoslavná kaple svatého velkomučeníka Dmitrije: malá kaple černohorské pravoslavné církve, vystavěná v roce 1889;
• Reprezentativní vila: v jihovýchodní části parčíku byla v roce 1900 vystavěna reprezentativní vila, která měla posloužit případným mezistátním návštěvám. Ke svému původnímu účelu byla však použita jen jednou - a to v roce 1906 při dvacátém výročí svatby princezny Eleny Petrović-Njegoš a italského krále Viktora Emanuela III.. Nyní je vila sídlem amerického velvyslanectví v Černé Hoře
• Náměstí princezny Sofie: malé náměstíčko v západní části Královské zahrady, pojmenované po černohorské princezně Sofii Lilianě Petrović-Njegoš, která v Podgorice zemřela jako malá dvouměsíční holčička. Ve středu náměstí stojí na její počest socha 4 navzájem spletených dětí a opodál je nové moderní dětské hřiště
• Královna svobody: velká monumentální socha kněžny a královny Mileny, postavená na návrhy italského architekta Albany Molinariho. Socha představuje pro obyvatele města symbol svobody a naděje, kterou jim Milena Vukotić za své vlády dávala