Lovćen

Lovćen (srbsky Ловћен) je pohoří nacházející se v Černé Hoře v bezprostřední blízkosti Kotorského zálivu na pobřeží Jaderského moře. Jedná se o rozlohou malé, ale významné pohoří místními přezdívané Černohorský Olymp. Nejvyšším vrcholem je Štirovnik (1749 m), který je z důvodu přítomnosti vojska pro turisty uzavřený.

Lovćen
Lovćen

Nejvyšší bod1749 m n. m. (Štirovnik)

Nadřazená jednotkaDinárské hory
Sousední
jednotky
Orjen

SvětadílEvropa
StátČerná Hora Černá Hora
Horninyvápenec
PovodíTara, Drin
Souřadnice42°24′ s. š., 18°50′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Masiv se nachází v jižní části země, jihovýchodně od města Kotor. Spolu s ním je masiv Štirovniku spojen úzkou cestou obsahující 32 serpentin. Ze západu severozápadu obklopuje masiv Kotorský záliv do kterého hory přímo spadají. Dále na východ se táhne krasová krajina, uprostřed které leží turistické centrum, město Cetinje. Zcela na jihu pohoří leží město Budva u stejnojmenného zálivu.

Charakteristika

Cesta na Lovčen na snímku československé etnografky Markéty Sýkorové-Čcheidze z 30. let 20. stol.

V pohoří na malé ploše lze nalézt spoustu bizarních skalních vápencových útvarů, hluboké lesy a vysoko položené alpínské louky. Lovćen se považuje za onu Černou Horu podle které byla celá země pojmenována; je to velmi významné místo pro obyvatele státu. Pohoří je součástí národního parku Lovćen o rozloze 62,2 km². Ten byl vyhlášen v roce 1952 aby chránil mimořádné přírodní a kulturní hodnoty oblasti.

Na vrcholu Jezerski vrh, který je nejvýše turisticky dostupné místo v pohoří, se nachází mauzoleum vladyky Petra II. Petroviće Njegoše (Mauzoleum Petra II. Petroviće-Njegoše). Nachází se zde jeho veliká socha z černého mramoru a hrobka.

Těsně pod vrcholkem hory Jezerski vrh je parkoviště, z něhož vede tunel pro pěší výstup skrz horu až na její vrchol. Ve výšce 1620 metrů se nachází nejznámější jezero pohoří - Lovcenské jezero.

Geologie

Pohoří je jako všechny okolní masivy tvořeno vápencem. Kolem nejvyšších vrcholů se nacházejí hluboké krasové deprese (nejhlubší v oblasti) a mnoho štěrbin, rozsedlin, propastí a dalších krasových jevů. Některé z těchto sníženin či puklin (kotliny, pánve) jsou až 200 metrů hluboké (Kuk, Bizaljevac, Vuci podvod, Veliki a Mali Bostur), zatímco jiná mohou být mělká. Jedny z těch mělčích jsou např. Ivanova Korita a Dolovi, kde se nacházejí také největší horské louky a kotliny pohoří. Nejvíce viditelné stopy po posledním glaciálu mohou být nalezeny v severních částech druhého nejvyšší vrcholu Jezerski vrh.

Vrcholy

  • Štirovnik (1749 m), pro veřejnost uzavřen
  • Jezerní vrch (1657 m), dostupný také autem
  • Babljak (1604 m)
  • Trestenik (1489 m)
  • Hum (1415 m)

Podnebí

Mauzoleum na vrcholu Jezerski vrh

Geografická poloha Lovćenu a jeho morfologie jsou hlavním důvodem proč do pohoří zasahují jak středomořské, mírné - kontinentální klima, tak drsné horské klima. Město Kotor má průměrnou roční teplotu 15,4°C a město Budva 17 °C. V severní a východní části masivu se potom teploty pohybují od 10,5 °C (Ivanova korita) po 5,9 °C (Štirovnik). Lovćen je podobně jako sousední masiv Orjen mimořádně bohatý na spadlé srážky, které zde dosahují ročního průměru až 3500 - 4500 mm. Důvod pro tak velké množství srážek je, že Lovćen je velmi často vystavený teplým vlhkým větrům z Jaderského moře. Tyto větry se dále sráží s chladným vzduchem nad pobřežními horskými řetězci a způsobují oblačnost.

Zajímavost

Podle pohoří je pojmenován černohorský klub z města Cetinje, FK Lovćen Cetinje.[1]

Odkazy

Reference

  1. FK Lovćen Cetinje Archivováno 1. 11. 2014 na Wayback Machine, weltfussballarchiv.com (anglicky)

Literatura

  • publikace Hory Balkánu (vydavatelství Mirago, Ostrava 2003), ISBN 80-86617-14-9

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.