Bůh Otec
Obecně boží titul Otec vyjadřuje roli boha jako tvůrce a pána. Jako takový se používal už pro klíčové bohy polyteistických náboženství, jako byli egyptský Thovt, římský Jupiter a germánský Ódin. Z nejrozšířenějších monoteistických systémů přijímají toto označení judaismus a křesťanství. Hlavní proud křesťanství chápe Boha Otce, tedy Boha ve stvořitelské roli, jako jednu z osob boží Trojice.
Korán se vymezuje vůči židovskému a křesťanskému pojetí lidského synovství vůči Bohu jakožto privilegovaného postavení a zdůrazňuje lidskou smrtelnost a Boží suverenitu. V 5. súře, verš 18, Korán píše: „Židé a křesťané říkají: 'My jsme synové Boží a miláčci Jeho.' Rci: 'Proč vás tedy trestá za vaše hříchy? Nikoliv, vy jste obyčejní smrtelníci, jedni z těch, které on stvořil. On odpouští, komu chce, a trestá také, koho chce. Bohu náleží království na nebesích i na zemi i vše, co je mezi nimi – a u Něho cíl je konečný.'“ Tento verš někdy bývá vykládán jako odmítnutí Božího titulu Otec islámem.
- Bůh otec, Giovanni Bellini
- Bůh Otec, Giovanni Domenico Tiepolo
- Bůh Otec, Ludvico Mazzolino (1480-1530)
- Bůh Otec, Guercino
- Bůh Otec, Pietro Perugino