František Ignác Prée
František Ignác Prée (kolem 1702 – asi 12. května 1755 Kuncberk) byl český barokní stavitel a architekt, žák a spolupracovník Františka Maxmiliána Kaňky. Vlastní živnost mohl provozovat od roku 1726, roku 1727 se stal druhým stavitelem Jana Josefa Valdštejna.[1]
František Ignác Prée | |
---|---|
Narození | 1702 |
Úmrtí | 1755 (ve věku 52–53 let) |
Povolání | architekt a stavitel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Dílo
Dílo je ovlivněno především F. M. Kaňkou a má klasicizující charakter, v detailech se po roce 1730 projevují i vlivy dynamického baroka K. I. Dientzenhofera.[1]
- kostelíky na křivoklátských panstvích blízké Kaňkovu kostelu sv. Máří Magdalény v Novém Domě a kostelu sv. Mikuláše v Žerčicích[1]
- Třtice, kostel sv. Mikuláše (1728–1730)
- Lubná, kostel sv. Jiří (1731)
- Městečko, kostel sv. Jakuba (1733–34)
- Lužná, kostel sv. Barbory (po 1750)
- Hředle, kostel Všech Svatých – zřejmě návrh stavby
- Rejšice, kostel sv. Jiljí (1732–1735)
- Semčice, kostel sv. Prokopa (po 1749)
- Žinkovy, kostel sv. Václava (1735)
- Hlohovice, kostel Nejsvětější Trojice (1727-34)
- Praha-Staré Město, Mansfeldský palác (1735 – převzat rozestavěný)
Reference
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Academia, Praha 1995. S. 646
Portály: Architektura a stavebnictví | Lidé
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.