William Friedman

Do kryptologie vstupuje roku 1915 a poměrně brzy, roku 1920, napsal jedno z nejvýznamnějších děl kryptoanalýzy té doby. Jmenoval se „Index shody a jeho aplikace v kryptologii“. Ovšem už v té době se Friedman setkává s první velkou nepříjemností. Jeho studii odeslal vlastní šéf na posouzení do Francie. Zde náčelník kryptografické služby ve francouzské armádě „Cartier“ vydává knihu jako svou vlastní práci.

Opravdu převratným dílem bylo ale čtyřsvazkové dílo „Základy kryptoanalýzy“, vydané roku 1923. Friedman ale nepsal jen knihy. Podílel se u vynalezení šifrovacího stroje Sigaba, stroje, který Amerika nejvíce využívala za druhé světové války. V námořnictvu ho označovali zkratkou ECM Mark II. Byl vyráběn firmou Teletip, jejíž sídlo bylo v Chicagu.

Roku 1930 si Friedman vybral tři vynikající mladé matematiky do svého týmu. Ti se osvědčili, protože s nimi spolupracoval až do konce života. Jmenovali se Abraham Sinkov, Salomon Kullback a Frank Rowlett.

Friedman byl nadaný v mnoha směrech. Snad jako jediný toho v té době dělal tolik najednou. Kryptolog, který rozvíjel metody kryptoanalýzy, luštil nejrůznější šifry a zároveň buď sám nebo s pomocí jiných vynalezl řadu šifrovacích zařízení. Dokonce byla i zaznamenána jeho odpověď na otázku „Proč Kryptologie?“ Odpověděl tím, že „Člověk který zasvětí svůj život Kryptologii, k tomu musí mít zvláštní podněty. Zaprvé radost z toho, že může bez omezování rozvíjet své schopnosti. A zadruhé, neuvěřitelná zvědavost dozvědět se, co si lidé píší, že nechtějí aby tomu ostatní rozuměli.“

Američan Edward H. Hebern sestrojil roku 1915 šifrovací stroj, který po dalším vývoji zaznamenal veliký úspěch. Zařízení bylo složeno ze dvou propojených psacích strojů. Každé písmeno bylo drátem spojeno s jiným písmenem na druhém stroji. Díky tomu jste u jednoho stroje psali text jaký chcete a druhý stroj vlastně sám vypisoval šifrovaný text.

Roku 1921 nahradil Hebern dráty rotorem. Ten se v taktu šifrování točil a měnil tak šifru. Tím stroj získal na složitosti, ale záměna tlačítek byla pořád závislá na periodě dvaceti šesti. Již o tři roky později mělo od něj námořnictvo stroj s pěti rotory. Tím počet možných abeced vzrostl na 265. Dekódování pro nepřítele díky této změně, znamenalo vyzkoušet 12 miliónů možností.

Gilbert Vernam navrhl roku 1918 v telegrafní společnosti, kde pracoval, způsob šifrování. Jeho návrh znamenal průlom v rychlosti šifrování dálnopisných zpráv. Spočíval ve vložení dvou pětistopých děrných pásek do dálnopisu. Na jedné pásce byl normální text a na druhé náhodné heslo. Šifra spočívala v sloučení obou pásek dohromady pomocí operace XOR a odeslání. Dešifrování na druhém konci probíhalo stejně. Stačilo dát pásky jen na správné místo. Jedinou hrozbou odhalení textu bylo použití stejné heslové pásky víckrát za sebou.

Friedman byl v roce 1946 oceněn Medailí cti, v té době nejvyšším americkým vyznamenáním. William Friedman je i se svou ženou, také kryptoložkou Elizebeth Friedmanovou pohřben na Arlingtonském národním hřbitově.

V roce 1999 byl uveden do síně slávy Národní bezpečnostní agentury.