Friedrich Hund
Friedrich Hermann Hund (4. února 1896 Karlsruhe – 31. března 1997 Göttingen) byl německý fyzik, známý pro svou práci v oblasti atomů a molekul. [1]
| Friedrich Hund | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. února 1896 Karlsruhe |
| Úmrtí | 31. března 1997 (ve věku 101 let) Göttingen |
| Alma mater | Lipská univerzita Rostocká univerzita Univerzita Jena Univerzita v Göttingenu |
| Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel, spisovatel literatury faktu, jaderný fyzik a chemik |
| Zaměstnavatelé | Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt Univerzita Jena Univerzita v Göttingenu Lipská univerzita Rostocká univerzita |
| Ocenění | medaile Maxe Plancka (1943) velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1965) Cotheniova medaile (1971) Cena Otto Hahna za chemii a fyziku (1974) Národní cena Německé demokratické republiky |
| Děti | Gerhard Hund |
| Příbuzní | Barbara Hund a Isabel Hund (vnoučata) |
| Funkce | rector of the University of Jena (duben 1948 – říjen 1948) profesor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Působil na Lipské univerzitě, Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nebo na univerzitě v Göttingenu a spolupracoval s fyziky jako Erwin Schrödinger, Paul Dirac, Werner Heisenberg, Walther Bothe nebo Max Born, u nějž působil jako asistent pracující na kvantové interpretaci pásma spektra dvouatomových molekul.
Život
Po studiu matematiky, fyziky a geografie v Marburgu a v Göttingenu, působil jako soukromý lektor fyziky v Göttingenu, od roku 1927 byl profesorem v Rostocku, od roku 1929 v Lipsku, v roce 1946 přešel do Jeny, v roce 1951 do Frankfurtu nad Mohanem a od roku 1957 pracoval opět v Göttingenu. V roce 1926 působil v Kodani u Nielse Bohra a v roce 1928 přednášel na Harvardově univerzitě. Publikoval přes 250 vědeckých prací, mezi nimiž byly také zásadní příspěvky do kvantové teorie, zejména o struktuře atomů a molekulárních spektrech.
Robert Sanderson Mulliken, který získal v roce 1966 Nobelovu cenu za chemii prohlašoval, že Hundova práce na něj měla velký vliv a rád by se podělil o Nobelovu cenu právě s Hundem. Jako uznání je Mullikenova práce za niž získal Nobelovu cenu, týkající se molekul, často označována jako Hundova-Mullikenova. V roce 1926 objevil tunelový jev neboli kvantové tunelování.
Hundovy případy jsou zvláštní případy ve spojování momentů hybnosti a Hundových pravidel, které řídí elektronové konfigurace, Jsou důležité pro spektroskopii a kvantovou chemii. V chemii je první Hundovo pravidlo maximální multiplicity velmi důležité a často se označuje jen jako Hundovo pravidlo.
U příležitosti jeho stých narozenin o něm vyšla kniha napsaná Wernerem Kutzeniggem. [2] Z dalších ocenění jmenujme čestné občanství Jeny, kde je po něm pojmenována i ulice. V Göttingenu se po něm jmenuje náměstí.
Jeho syn Gerhard je šachista a matematik.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Hund na anglické Wikipedii.
- Rechenberg, Helmut. Obituary: Friedrich Hund. Physics Today. October 1997, s. 126–127. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-10-2013. DOI 10.1063/1.881943. Bibcode 1997PhT....50j.126R. (anglicky) Archivovaná kopie. www.physicstoday.org [online]. [cit. 2016-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- KUTZELNIGG, Werner. Friedrich Hund and Chemistry. Angewandte Chemie. 1996, s. 573–586. DOI 10.1002/anie.199605721. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Hund na Wikimedia Commons
