Seznam vrcholů v Hornosvratecké vrchovině
Seznam vrcholů v Hornosvratecké vrchovině obsahuje pojmenované hornosvratecké vrcholy s nadmořskou výškou 750 m a vyšší, také všechny hory s prominencí (relativní výškou) nad 100 metrů. Seznam je založen na údajích v mapách dostupných on-line na stránkách Mapy.cz, v důsledku aktualizace map se může změnit.[1] Výškové body uvedené v přehledu se nacházejí ve stejnojmenném geomorfologickém celku s hranicemi prezentovanými mapovým serverem Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.[2]
Seznam vrcholů podle výšky
Seznam vrcholů řazených podle výšky obsahuje všechny pojmenované vrcholy s nadmořskou výškou 750 m a vyšší, zeměpisné názvy geografických objektů jsou uvedeny v písemné podobě standardizované Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a publikované ve státním mapovém díle.
Vrcholy s názvy Horní les a Kočího kopec v Sulkovecké vrchovině se nacházejí v geomorfologickém podcelku Nedvědická vrchovina, všechny ostatní v podcelku Žďárské vrchy, celkem sedmnáct jich tvoří tzv. Žďárské 8istovky.[3] Nejvyšším vrcholem Hornosvratecké vrchoviny je Devět skal (836 m), druhý nejvyšší v rámci celé Českomoravské vrchoviny, za vrcholem s názvem Javořice (837 m).
Zeměpisné názvy
Výškové body se vztahují ke geografickým objektům uvedeným ve státním mapovém díle. Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním standardizovaná zeměpisná jména[4] náleží v písemné podobě (abecedně řazeno):
- kopcům a jejich vrcholům (oronyma) s názvy Bílá skála, Bednářův kopec, Bohdalec, Buchtův kopec, Brožova skalka, Břímovka, Bubnovaný kopec, Český kopeček, Devět skal (též chráněnému území přírodní památky), Drátenická skála (též chráněnému území přírodní památky), Holý vrch, Horní les, Hudecká skalka, Kamenice, Kamenný vrch, Kaštánkův kopec, Kočího kopec, Kopeček, Křivý javor, Kříby, Křovina, Lisovská skála (též chráněnému území přírodní památky), Malinská skála (též chráněnému území přírodní památky), Metodka, Na kopečku, Pasecká skála (též chráněnému území přírodní památky), Pohledecká skála, Prostřední kopec, Samotín, Skalice, Sklenský vrch, Spálený kopec, Strom, Šindelný vrch, Tisůvka (též chráněnému území přírodní památky), Teplá, U žida, Vysoký kopec, Žákova hora (též chráněnému území národní přírodní rezervace) a Žižkov,
- skupinám skal s názvy Milovské Perničky a Zkamenělý zámek,
- lesnímu pozemku Suchý kopec, kóta 815 m n. m. souvisí se zaměřeným trigonometrickým bodem s názvem U kuchyně na okraji krátkého hřbetu, nejvyšší místo terénu v nadmořské výšce je 817 m (dle mapy ZABAGED Zeměměřického úřadu[5]).
V seznamu vrcholů výše se nivelace u většiny vztahuje na zaměřené výškové body České státní trigonometrické sítě. Bohdalec ve státním mapovém díle uváděn s nadmořskou výškou 790,6 m platnou pro trigonometrický bod pod skaliskem (v seznamu by byl zařazen před vrchem Břímovka), v přehledu uváděná nadmořská výška 801 m na vrcholu skaliska byla zjištěna v roce 2016 místním amatérským měřením.[6]
Karlštejn je název výškového (trigonometrického) bodu, standardizované zeměpisné jméno se váže na lesní pozemek severovýchodně pod vrcholem.[4] Fryšavský kopec je místní (nestandardizovaný) název vyvýšeniny georeliéfu bez kótování, nadmořská výška odečtena z vrstevnicové mapy, vrchol se nachází v zalesněném terénu nad obcí Fryšava pod Žákovou horou (odtud odvozen název vrcholu užívaný na některých mapách[7]).
Seznam vrcholů podle prominence
Seznam vrcholů podle prominence obsahuje všechny hornosvratecké hory a kopce s prominencí (relativní výškou) nad 100 metrů, bez ohledu na nadmořskou výšku. Celkem jich je 11.[8] Nejprominentnější je nejvyšší hora Devět skal s prominencí 321 metrů.
# | Vrchol | Výška m n. m. |
Promi- nence |
Izolace (km) | Souřadnice |
---|---|---|---|---|---|
1. | Devět skal | 836 | 321 | 60,6 → Buková hora | 49°40′15″ s. š., 16°01′56″ v. d. |
2. | Horní les | 774 | 195 | 12,8 → Kamenice | 49°35′29″ s. š., 16°20′32″ v. d. |
3. | Pláňava | 518 | 141 | Veselský chlum | 1,2 →49°25′06″ s. š., 16°21′40″ v. d. |
4. | Zubštejn | 688 | 137 | Přední skála | 3,9 →49°31′50″ s. š., 16°19′35″ v. d. |
5. | Karlštejn | 784 | 133 | Devět skal | 5,4 →49°42′54″ s. š., 16°04′03″ v. d. |
6. | Buchtův kopec | 813 | 124 | Křovina | 5,4 →49°39′33″ s. š., 16°08′03″ v. d. |
7. | Sýkoř | 705 | 122 | 15,1 → Přední skála | 49°26′47″ s. š., 16°24′29″ v. d. |
8. | Veselský chlum | 578 | 122 | Sýkoř | 3,0 →49°24′27″ s. š., 16°23′07″ v. d. |
9. | U Rozhledny | 669 | 114 | Záraz | 2,5 →49°30′39″ s. š., 16°23′03″ v. d. |
10. | Strom | 771 | 110 | Buchtův kopec | 2,0 →49°39′45″ s. š., 16°09′58″ v. d. |
11. | Šindelný vrch | 806 | 107 | Žákova hora | 3,2 →49°40′00″ s. š., 15°56′53″ v. d. |
Odkazy
Reference
- Hornosvratecká vrchovina na zeměpisné mapě Mapy.cz
- Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry: Geomorfologie [online]. [cit. 2018-07-15]. Geomorfologický celek Hornosvratecká vrchovina. Dostupné online.
- Seznam 8istovek Žďárských vrchů na stránkách Bratrstva Žďárských vrchů
- Český úřad zeměměřický a katastrální. Geonames: Databáze geografických jmen České republiky [online]. [cit. 2018-07-15]. Dostupné online.
- Mapa ZABAGED [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- Žďárský deník: Potvrzeno. Osmistovek je o jednu více. [online]. [cit. 2018-07-15]. Článek o vrcholu Bohdalec. Dostupné online.
- Mapy.cz. Zeměpisná mapa: Fryšavský kopec [online]. [cit. 2018-07-15]. Dostupné online.
- Ultrakopce na Ultratisicovky.cz