Karel Kopal (1833)
Karel Kopal (německy Karl von Kopal,[1] 8. prosince 1833 Cheb[2] – 4. února 1912 Bolzano[3]) byl český šlechtic, příslušník rodu Kopalů, syn Karla von Kopala a Marie Terezie von Spiegel[4] (25. prosince 1797 Kostelní Bříza – 5. září 1846 Kostelní Bříza).[5] Byl bratrem c. k. plukovníka Viktora Kopala, c. k. nadporučíka Roberta Kopala, Viktoríny Brand a Arnoštky Henn. Užíval šlechtický titul baron.
| c. k. genmjr. Karel von Kopal | |
|---|---|
 | |
| Jiná jména | Karl von Kopal |
| Narození | 8. prosince 1833 Cheb |
| Úmrtí | 4. února 1912 (ve věku 78 let) Bolzano |
| Titul |  Baron |
| Ocenění |  Řád Františka Josefa Řád železné koruny Válečná medaile 1873
 Vojenský jubilejní kříž |
| Choť | Maria von Kopal (Hippoliti von Paradiso e Montebello) |
| Rodiče | Karel Kopal Marie Terezie von Kopal (von Spiegel) |
| Rod | Kopalové |
| Příbuzní | Viktor Kopal (bratr) Robert Kopal (bratr) Viktorína Brand (sestra) Arnoštka Henn (sestra) Gottlieb Henn (švagr) Ludvík Brand (švagr) Karel Brand (synovec) Marie Kopalová (švagrová) Františka Kopalová (neteř) Viktor Brand-Kopal Bohumil Brand-Kopal Josef Kopal Wilhelm Kopal Františka Auerspergová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Mládí
Dne 17. září 1844 Karel nastoupil na Vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Dne 24. dubna 1846 byl jeho otec Karel Kopal jmenován plukovníkem a velitelem 10. praporu polních myslivců se základnou v Miláně. Začátkem roku 1846 se Karlova matka musela ze zdravotních důvodů vrátit do rodného města, Kostelní Břízy. Spolu s ní cestovali Karlovi sourozenci Viktorína, Arnoštka a Robert. Zde v rodinném sídle na zámku v Kostelní Bříze Marie Terezie v průběhu roku 1846 zemřela. Bratr Viktor zůstal s otcem v Itálii, v září 1848 následoval staršího bratra na vojenskou akademii.[6]
Povýšení do šlechtického stavu
Dne 27. listopadu 1848 byl Karlův otec za rozhodující podíl na vítězství u Vicenzy[7] jmenován in memoriam rytířem Řádu Marie Terezie. Na základě císařského diplomu z 11. ledna 1852 byl Karel spolu s dalšími členy rodiny povýšen do stavu svobodných pánů (baronů).[8]
Vojenská kariéra
Z vojenské akademie byl vyřazen v roce 1851, nejprve byl přiřazen jako poručík k 19. pěšímu pluku knížete Karla II. ze Schwarzenbergu. Dne 1. června 1859 byl povýšen na setníka 2. třídy, poté byl 30. března 1861 povýšen na setníka 1. třídy. Podílel se na kampaních v Itálii v roce 1859 a v bojích proti Prusku v roce 1866, v roce 1864 byl zmíněn jako kapitán 20. praporu polních myslivců.[6] Dne 1. listopadu 1872 byl povýšen na majora, poté byl 1. listopadu 1877 povýšen na podplukovníka. Dne 13. srpna 1882 byl povolán, aby sloužil u arcivévody Jindřicha, 31. října téhož roku byl povýšen na plukovníka. Dne 26. října 1891 se stal generálmajorem ad honores.[3] Po smrti Jindřicha Habsbursko-Lotrinského v listopadu roku 1891 odešel na vlastní žádost do výslužby.[9][10]
Rodina
Karel se 18. září 1876 oženil s Marií svobodnou paní Hippoliti von Paradiso e Montebello[11] (* 13. ledna 1845),[12] měli spolu dceru Františku (* 24. srpna 1881 Hradec Králové).[13] Žil v Bolzanu, kde v roce 1912 zemřel.[9]
Vyznamenání
- Řád Františka Josefa – II. třída (komtur s hvězdou)[14]
- Řád železné koruny – III. třída, za dlouholetou službu ve válce a v míru[9]
- Válečná medaile 1873
.png.webp)
Vojenská záslužná medaile na červené (mírové) stuze
Vojenský služební odznak – II. třída pro důstojníky- Vojenský služební odznak – III. třída pro důstojníky[15][16]
Jubilejní pamětní medaile – bronzová- Vojenský jubilejní kříž – ad honores[14]
Odkazy
Reference
- Karl Freiherr von Kopal. www.geni.com [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- Karl Freiherr von Kopal. www.gedbas.de [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio. Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918 [online]. Wien: Österreichisches Staatsarchiv, 2007. Dostupné online. (německy)
- Theresia von Kopal. www.geni.com [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- Anekdota z Kostelní Břízy – Muzeum Novojičínska. www.muzeumnj.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-08.
- Oberst Karl von Kopal. www.jgbnoe.at [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (německy)
- Das Kopalgrab in Sankt Pölten. www.kopaljaeger.at [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. (německy)
- Heraldisch-genealogische Zeitschrift: Organ d. Heraldisch-genealogischen Vereins "Adler" in Wien, Band 1. [s.l.]: Braumüller, 1871. Dostupné online. S. 51. (německy)
- SVOBODA, Johann. Die Theresianische Militär-akademie zu Wiener-Neustadt und ihre Zöglinge. Wien: Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, 1894. Dostupné online. S. 199. (německy)
- SVOBODA, Johann. Die Theresianische Militär-akademie zu Wiener-Neustadt und ihre Zöglinge. Wien: Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, 1897. Dostupné online. S. 14. (německy)
- SOA Plzeň, RA Kopal, inv. č. 63 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- Maria Freifrau von Kopal. www.geni.com [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- Franziska Freiin von Kopal. www.geni.com [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für .... [s.l.]: [s.n.], 1911. Dostupné online. S. 8. (německy)
- Vojenský služební odznak. www.valka.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
- Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für .... [s.l.]: [s.n.], 1902. Dostupné online. S. 183. (německy)
Literatura
- KOTĚŠOVEC, Václav: Za císaře pána… aneb o rodu Kopalů z Hartenberka, Sokolovský deník, roč. 1, čís. 183, 1.12.1994, s. 10.
- MAŠEK, Petr: Zámecká knihovna Hřebeny. České památky 14, 2003, č. 2, s. 8–9.
- STRACK, Josef: Das Kopal-Denkmal in Znaim und das k.k. 10. Feld-Jäger-Bataillon von der Errichtung bis zur fünfzigjährigen Jubelfeier, kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien, 1864.
- ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 452 s. ISBN 80-86781-08-9, s. 389.