Julské Alpy
Julské Alpy (slovinsky Julijske Alpe, italsky Alpi Giulie) je pohoří patřící geologicky k soustavě Jižních vápencových Alp. Z větší části leží na území Slovinska, do Itálie zasahují pouze svou menší západní částí. Julské Alpy jsou zároveň nejvyšším pohořím Slovinska. Základním stavebním kamenem je triasový vápenec s výraznou vertikální modelací. Dělí se na dvě skupiny:
- Západní Julské Alpy (skupina Jôf di Montasio a Jôf Fuart) leží na území Itálie (Alpi Giulie)
- Východní Julské Alpy leží na území Slovinska. Nejvyšší vrchol pohoří je Triglav (2863 m n. m.) ležící ve Slovinsku.
Julské Alpy Alpi Giulie | |
---|---|
Jalovec – 2645 m n. m. (Slovinsko) | |
Nejvyšší bod | 2 863 m n. m. (Triglav) |
Poznámka | nejvyšší pohoří Slovinska |
Nadřazená jednotka | Východní Alpy, Jižní vápencové Alpy |
Sousední jednotky | Karavanky, Karnské Alpy, Lublaňská kotlina, Kamnicko-Savinjské Alpy, Trnovski Gozd |
Světadíl | Evropa |
Stát | Slovinsko Itálie |
Horniny | vápenec |
Povodí | Soča, Sáva |
Souřadnice | 46°22′ s. š., 13°49′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Východní Julské Alpy
- Poloha
Řeka Sáva Dolinka odděluje na severu Východní Julské Alpy od hřebene pohoří Karavanky, na východě pak Lublaňská kotlina od Savinjských a Kamnických Alp. Jižní hranice Východních Julských Alp přechází nijak jednoznačně do pohoří Kras, který tvoří rozsáhlý labyrint menších, v mnoha případech na Julské Alpy navazujících pohoří.
- Vodstvo
Na území Julských Alp pramení dvě významné Slovinské řeky:
- Sáva – největší a nejdelší řeka Slovinska. Vzniká soutokem Sávy Bohinjky a Sávy Dolinky.
- Soča (italsky Isonzo) – Pramení nedaleko hory Jalovec, mohutnou vyvěračkou pod horou Travnik a teče na jih do Jaderského moře. Soča je pro svou čistou vodu s překrásným okolím považována za jednu z nejkrásnějších evropských řek. Z velkého počtu jezer jsou největší Bohinjské jezero a Bledské jezero.
- Členění
Z hlediska horopisného dělíme Východní Julské Alpy na několik samostatných skupin a horských celků. Nejzápadnější skupinou je oblast Mangart – Jalovec, která přímo sousedí s italskou částí Julských Alp. Tuto skupinu vymezují dvě významná sedla – Predel a Vršič. Na severu ji ohraničuje údolí Sávy Dolinky, která zde pramení. Kromě obou vrcholů dávající celé skupině jméno zde najdeme ještě další významné vrcholy Mojstrovka a Bavški Grintavec. Na jihu na tuto horskou část navazuje skupina Monte Canin. Najdeme ji na jihozápadě území a představuje v kontextu Julských Alp svérázné území s vysoko položenou krasovou a pustou planinou a s jediným opravdovým ledovcem Julských Alp (na italské straně masivu). Oblast je dobře dostupná vybudovanou lanovkou z města Bovec. Východně od sedla Vršič se zvedá skupina Razor – Prisojnik. Tvoří ji několik mohutných vrcholů, které jsou mezi sebou pospojovány sítí velmi odvážně vedených zajištěných cest. Na tuto oblast přímo navazuje druhá nejvyšší část Východních Julských Alp, skupina Škrlatica – Martuljek. Leží na sever od sedla Luknja a končí v údolí Sávy Dolinky. Na malé ploše najdeme asi největší koncentraci vysokých skalnatých štítů. Většina je turisticky nepřístupná. Na jih od této horské skupiny se na dolinou Vrata tyčí nejvyšší oblast celých Julských Alp – skupina Triglav. Na jih klesají hory mírně do údolí Triglavských jezer. Na východ se pozvolna narovnávají až přejdou v Lublaňskou kotlinu.
Západní Julské Alpy
- Poloha
Na severu jsou odděleny tokem říčky Rio Bianco od pohraničních Karavanek, později k jihu se točící řeka Fella dělí Západní Julské Alpy od masivu Karnských Alp. Jižní hranice není ničím výrazně tvořena, hory se pozvolna snižují do furlanských rovin.
- Vodstvo
Tato část Julských Alp je poměrně chudá na vodu. Najdeme zde jen dvě významnější jezera – Laghi di Fusine a Lago del Predil.
- Členění
Na severovýchodě území leží skupina Mangart. Údolí řeky Rio Grande ji odděluje od nejvyšší skupiny Západních Julských Alp – skupiny Montasio – Fuart. Hluboká soutěska řeky Dogna dělí tuto část hor od podstatně nižšího hřebene Jof di Dogna – Due Pizzi. Na jih od řeky Rio del Lago a Raccolana leží poslední významná skupina Canin. Jižní rozsochy pohoří již nemají vysokohorský charakter a dělí se na několik nevýznamných celků.
Nejvýznamnější vrcholy
- Triglav (2864 m)
- Jôf di Montasio (2753 m)
- Škrlatica (2740 m)
- Mangart (2678 m)
- Jôf Fuart (2666 m)
- Jalovec (2645 m)
- Razor (2602 m)
- Monte Canin (2587 m)
- Prisojnik (2547 m)
- Rjavina (2532 m)
- Špik (2472 m)
- Krn (2244 m)
Historie
Julské Alpy jsou jedním z mála pohoří, které dostalo své jméno již v dávné minulosti. Jsou pojmenovány podle římské osady Forum Iulii, kde vládl rod Juliovců (tato osada se rozkládala v místě dnešního města Cividale). Novodobá historie je spojena s těžkými boji v období 1. světové války a s obdobím národně osvobozeneckého boje během 2. světové války. Julské Alpy jsou nerozlučně spjaty se jménem pionýra horolezectví a nadšeného propagátora krásy těchto hor, Dr. Julia Kugyho. Jeho osobnost připomíná socha v dolině Trenta pod sedlem Vršič.
Ochrana přírody
Národní park
Na území Julských Alp se nachází Triglavský národní park. Svou plochou patří mezi největší chráněné území v Alpách. Rozloha parku je 84 805 ha, což jsou 4 % území celého Slovinska.
- Fauna
Fauna Julských je bohatá na druhy. Kromě obvyklých volně žijících alpských živočichů jako je kozorožec, kamzík, jelen či tetřev se občas oblastí potuluje Medvěd hnědý; rys tu dokonce i žije. Ve vzduchu je viditelný orel skalní. Z hadů stojí za zmínku zmije růžkatá a zmije obecná. Z četných endemických druhů je to např. lososovitá ryba Salmo marmoratus, která se vyskytuje v řece Soča a některých dalších řekách tekoucích do Jaderského moře.
- Flora
Pohoří je neobyčejně bohaté na rostlinstvo. Ve vysokých polohách roste mnoho velmi odolných rostlin – lomikámen, netřesk, několik druhů hořců, julský mák a plesnivec alpský. Některé druhy rostlin nenajdeme nikde jinde, než na území Julských Alp, např. zvonek Zoissův.
Biosférická rezervace
Oblast Julských Alp na slovinském území je od roku 2003 zapsána na seznamu biosférických rezervací UNESCO.[1]
Turistika
Turistika v Julských Alpách je velmi rozvinutá a má bohatou historii. Ve všech horských skupinách je dostatek horských chat a bivaků. Značené cesty vedou na všechny významnější vrcholy včetně té nejvyšší – Triglavu. Mnohé vrcholy jsou zpřístupněny zajištěnými cestami – tzv. via ferratami. Julské Alpy jsou mezi turisty z České republiky oblíbenou a také nejvíce navštěvovanou skupinou celých Alp. Přispívá k tomu dobrá dostupnost a blízkost obou jazyků.
Odkazy
Reference
- Julian Alps [online]. UNESCO [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Němec, Dušan. Slovinsko – kapesní průvodce. (Computer Press), ISBN 80-7226-778-7.
- Petr, Ivo. Slovinské a Chorvatské hory. (Mirago), ISBN 80-85922-74-6.
- Chvatal, Matjaž. Slovenia – guide. (Turistika Krajn), ISBN 961-90088-5-5.
- Jirásko, Ladislav. Alpy – rozdělení horstva, historie Alpinismu. (Alpy), ISBN 80-85613-86-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julské Alpy na Wikimedia Commons
- Julské Alpy
- Triglavský národní park – oficiální stránky
- Julské Alpy na Summit Post
- vše o Slovinských horách