Horský štít
Horský štít je vrcholová část velehory nebo horského masívu tvořená skalními stěnami a složitějšími skalními tvary, obvykle se jím rozumí horní třetina.[1]
Horským štítem se také rozumí výrazná izolovaná hora se strmými skalními stěnami, ale i výrazně kulminující hora ve skalním hřebenu.[2] V české i zahraniční literatuře se horské štíty objevují pod synonymy matterhorn[3][4] (podle typové lokality ve Walliských Alpách) nebo karlingy.[4]
V České republice je někdy jako ukázka karlingu uváděna Sněžka (viz encyklopedie „Krkonoše - příroda, historie, život“ vydaná v roce 2007 nakladatelstvím Baset). Její tvarování ledovcem je nepochybné. Nejbližší příklady horských štítů jsou v Alpách a ve Vysokých Tatrách.
Horské štíty odedávna lákaly svou nepřístupností. Od konce 19. století je zdolávání štítů součástí horolezectví.
Nejznámější štíty
- Mount Everest – nejvyšší štít Asie i celého světa
- Mont Blanc – nejvyšší štít Evropy
- Denali – nejvyšší štít Severní Ameriky
- Gerlachovský štít – nejvyšší štít Tater
Reference
- RUBÍN, Josef, a kol. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 388 s. S. 50.
- Encyklopedický slovník geologických věd. N – Ž. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Academia, 1983. 852 s. S. 362.
- KETTNER, Radim. Všeobecná geologie IV. Vnější geologické síly. Zemský povrch. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1955. 363 s. S. 54.
- KARÁSEK, Jaromír. Základy Geomorfologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 216 s. ISBN 80-210-2567-0. S. 113–114.