Bohinjské jezero

Bohinjské jezero (slovinsky Bohinjsko jezero, německy Wocheinersee) je největší jezero ve Slovinsku, když nepočítáme nestálé Cerknišské jezero. Leží v nadmořské výšce 525 m. Má rozlohu 3,18 km², je 4,35 km dlouhé a 1,25 km široké a pobřeží má délku 10,9 km. Dosahuje maximální hloubky 45 m. Jezero je ledovcovo-tektonického původu: prohlubeň vznikla intenzivním erozním působením ledovce. Ve východní části jezera se nacházejí četné morény. Hlavním přítokem jezera je řeka Savice napájená z Černého jezera, která se v západní části probíjí balvanovými morénami a u osady Ukanc se rozlévá v Bohinjské jezero. Jde o průtočné jezero, vytéká z něj druhá nejkratší řeka ve Slovinsku, řeka Jezernice, která se po méně než stech metrech slévá s z levé strany přitékající Mostnicí v Sávu Bohinjku. Na severním okraji jezera se nachází větší množství krasových pramenů, nejznámější z nich je Govic.

Bohinjské jezero
Bohinjské jezero v zimě
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Slovinsko Slovinsko
Historická země	Kraňsko
Statistický region	Hornokraňský
Občina	Bohinj
Sídla	Stara Fužina, Ribčev Laz
Zeměpisné souřadnice	46°17′2″ s. š., 13°52′2″ v. d.
Rozměry
Rozloha	3,18 km²
Délka	4 350 m
Šířka	1 250 m
Max. hloubka	45 m
Ostatní
Typ	ledovcovo-tektonické jezero
Nadm. výška	525 m n. m.
Pobřeží	10 900 m
Přítok vody	Savica
Odtok vody	Jezernica
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na konci poslední ledové doby byla hladina jezera o 16 metrů výše než dnes a jezero sahalo až do dnešní Staré Fužiny.

Jezero vzniklo po ústupu Bohinjského ledovce, kterým bylo vytvořeno v poslední době ledové. Během dlouhých období dešťů se hladina zvyšuje o 2 až 3 metry. V létě se teplota vody vyšplhá až na 22 °C, což spolu s čistotou jezera vede k tomu, že je používáno ke koupání. V zimě se hladina jezera mění na velké ledové kluziště. [1]