Josef Šejnost

Narodil se v obci Těšenov u Horní Cerekve 30. května 1878. Po studiích na keramické škole v Bechyni nastoupil do továrny na keramiku v Rakovníku. Teprve když se stal finančně nezávislým, mohl v roce 1901 nastoupit na uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Stal se studentem Stanislava Suchardy a Jana Preislera. Pod Suchardovým vlivem se v roce 1911 definitivně rozhodl věnovat se výhradně drobné plastice, zejména medailérství a plaketám.

Rodina

Větrný zámek na vrchu Křemešník

2. května 1918 se oženil s šestadvacetiletou Martou Kalinovou (bylo mu téměř čtyřicet let), která měla vzdělání a literární talent (vlastní články a fejetony publikovala v novinách a časopisech). Její společenské a kulturní styky mu pomáhaly získávat další přátele a také vedla ve francouzštině korespondenci s pařížskou mincovnou, kde byly v roce 1923 raženy návrhy Šejnostových zlatých dukátů. Šejnosta měl ateliér v Praze, později pobýval i s rodinou také na Větrném zámku.

Byl aktivním členem tělovýchovného spolku Sokol, pracoval v jeho umělecké komisi a věnoval mu bez nároku na honorář některé své návrhy. Obdivoval české legionáře, některým zhotovil pamětní desky.[2]

Josef Šejnost: pamětní deska na rodném domě Maxe Švabinského

• Návrhy mincí včetně jubilejního svatováclavského dukátu.
• Návrhy medailí: vytvořil galerii velkých českých osobností, také pamětní medaile např. k výročí Sokola (1925)

Reliéfy v architektuře:

• V druhém mezipatře pražského Obecního domu deska s plaketami mužů 28. října: Soukupa, Rašína, Švehly, Stříbrného a Šrobára.
• Medaile na počest našeho prvního olympijského vítěze Bedřicha Šupčíka; (1924)

Náhrobní plastika:

• Medailon s hlavou muže pro náhrobek Josefa R. Marka (1930);
• Reliéf muže s houslemi na černé gabrové desce houslového virtuosa Karla Lišky (1936)

Pamětní desky: například deska na rodném domě Bedřicha Smetany v Litomyšli, deska Karla Havlíčka Borovského v Humpolci, deska na rodném domě Maxe Švabinského v Kroměříži a řada dalších, například plaketa Babičky, Mikoláše Aleše, Jana Husa, Vojtěcha Hynaise.

Trojrozměrné plastiky v architektuře i v exteriéru:

• Busta Pavola Orzságha-Hviezdoslava pro Panteon Národního muzea
• Busta Otakara Hostinského v Martiněvsi; bronz, (1909)
• Sochy medvědů na mostě při zámku v Novém Městě nad Metují
• "Větrný zámek" se sochami havranů ve věži, na Křemešníku u Pelhřimova

Trojrozměrné miniatury:

• Prototypy marionet podle návrhů M. Aleše.

Celkem vytvořil přes 300 děl, z toho asi 200 medailí. Jeho práce vynikají klasickou realistickou plasticitou. Sběratelé si je dosud cení.

V letech 1905–1907 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.[3] V letech 1924 - 1926 byl redaktorem časopisu Dílo.

V jeho díle pokračoval i jeho syn Zdeněk, který vytvořil pamětní bustu Josefa Lady pro Hrusice a kromě sochařské a medailérské tvorby se věnoval i restaurování.

• Estetická studie Problém pokroku v sochařství, 1924