Josef Lada
Josef Lada (17. prosince 1887 Hrusice[1] – 14. prosince 1957 Praha[2]) byl český malíř, ilustrátor, scénograf a spisovatel.
Josef Lada | |
---|---|
Josef Lada, 1940 | |
Narození | 17. prosince 1887 Hrusice |
Úmrtí | 14. prosince 1957 (ve věku 69 let) Praha |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Národnost | česká |
Povolání | ilustrátor a spisovatel |
Děti |
|
Ocenění | národní umělec (1947) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se hrusickému ševci Josefu Ladovi (1847–1904) a jeho manželce Alžbětě, rozené Janovské (1843–1912), jako nejmladší ze čtyř dětí. Měl bratra Františka (* 1870) a sestry Antonii (* 1877) a Marii (* 1881). Z Hrusic a okolí také čerpal řadu námětů svých obrazů.
Jako půlroční chlapec upadl na knejp (ševcovský nůž) a poranil si oko. Proto viděl jen na jedno a chybělo mu prostorové vidění, což ovlivnilo jeho výtvarné vyjadřování.[3]
V roce 1901 odešel do Prahy, aby se na Královských Vinohradech vyučil malířem pokojů a divadelních dekorací. O rok později vstoupil do učení na knihaře a zlatiče. V kresbě byl samoukem, postupně si vyvinul osobitý styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav.
Rodinný život
Dne 18. června 1923 se oženil s Hanou Budějickou (1888–1950) a narodily se jim dcery Alena (1925–1992) a Eva. Alena Ladová byla rovněž ilustrátorka a malířka. O svém otci napsala v roce 1963 knihu Můj táta Josef Lada, které bylo vydáno přes 9000 výtisků, v knize byly také použity ilustrace z jiných Ladových děl. Dcera Eva se narodila 18. prosince 1928, byla nadaná klavíristka a zahynula v 16 letech při leteckém bombardování u Emauzského kláštera 14. února 1945.
Dílo
Působil jako karikaturista, ilustrátor a také jako spisovatel.
Byl rovněž autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám i operám uváděným Národním divadlem a hlavním výtvarníkem úspěšného českého filmu režiséra Josefa Macha Hrátky s čertem z roku 1956, natočeného podle stejnojmenné pohádkové divadelní hry Jana Drdy.
Vytvořil asi 400 volných obrazů a okolo 15 tisíc ilustrací. Jeho ilustrace inspirovaly českého básníka Jaroslava Seiferta k napsání básnické sbírky Chlapec a hvězdy (1956). Sbírka je malebným slovním doprovodem k Ladovým obrázkům.
Společně s Čapkem, Nezvalem a Vančurou se stal jedním ze zakladatelů tzv. „moderní pohádky“ v české literatuře a obdržel za svoje dílo roku 1947 titul národní umělec.
Nejznámější obrazy
- Tancovačka (1929)
- Sváteční hospoda (1932)
- Rodná chalupa (1933)
- Zabijačka (1935)
- Triptych s českou krajinou (1935)
- cyklus 4 Dětských her (1936–37)
- Pokoj lidem dobré vůle (1938)
- Velikonoce (1938)
- Vánoce (1938)
- Vodník (1939)
- cyklus 12 měsíců (1941)
- Betlém v zimě (1942)
- Ponocný v letní noci (1942)
- Zima na splavu (1943)
- Rvačka v hospodě (1943)
- Slouha (1945)
- Narodil se Ježíšek (1948)
- Mikuláš, anděl a čert (1948)
- Hastrmanův podzim (1949)
- Ponocný (1947)
- Tichá noc (1951)
- Sáňkující děti (1952)
- Podzim (U ohníčku) (1954)
- Jaro (1954)
- Děti v zimě (1955)
- U vánočního stromku (1955)
- Hastrman v zimě (1957)
Literární dílo (vlastní s vlastními ilustracemi)
- Moje abeceda (1911), jako podklad posloužila národní říkadla (jednalo se asi o první barevnou dětskou knížku tohoto druhu),
- Kalamajka (1913), společně s Jaroslavem Haškem,
- Veselý přírodopis (1917),
- Svět zvířat (1919),
- Illustrovaná frazeologie a přísloví (1924),
- Ladovy veselé učebnice (1925, 1931, 1932, jednotlivé díly s názvy Ptáci, Savci, Brouci a hmyz a Vodní živočišstvo),
- Dobrodružství Tondy Čutala (1929),
- Mňoukačky naší kočky (1930),
- Ezopské bajky (1931),
- Halekačky naší Kačky (1932),
- Kocour Mikeš (1934–1936, čtyři díly – O Mikešovi, Do světa, Cirkus Mikeš a Kludský, Zlatý domov), pohádková kniha o mluvícím kocourkovi Mikešovi a jeho neuvěřitelných příhodách, které prožil sám i se svými kamarády, vepříkem Pašíkem a kozlem Bobešem,
- O chytré kmotře lišce (1937), pohádkové vyprávění o chytré lišce, která byla vychována mezi lidmi, naučila se mluvit a psát, a když se dostala na svobodu, proslavila se svými šprýmovnými kousky tak, že se nakonec stala vzorným hajným,
- Vzpomínky z dětství (1937),
- Pohádky naruby (1938), rozmarné, na ruby převrácené pohádky (např. o Popelákovi),
- Bubáci a hastrmani (1938),
- Straky na vrbě (1940), veselé příhody z rodných Hrusic a českého venkova,
- Kronika mého života (1942), autorovy vzpomínky na dětství v Hrusicích, na hry s hrusickými kluky a děvčaty, na první malířské začátky, na svízelnou cestu za uměním a na zážitky a zkušenosti z práce malířské, spisovatelské a redaktorské,
- Nezbedné pohádky (1946),
- Veselé kresby Josefa Lady (1949),
- Josef Lada dětem (1952),
- Říkadla (1955),
- Můj přítel Švejk (posmrtně 1963), kreslený román, jehož text Lada vytvořil jako úpravu světově proslulého Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války pod své obrázky,
- Ladovy pohádky (1971), souborné vydání knih Bubáci a hastrmani, O chytré kmotře lišce a Nezbedné pohádky,
- Bajky (1975), obdoba a převyprávění Ezopových bajek,
Ilustrace děl jiných autorů
Kromě mnoha pohádek a knih pro děti, které sám napsal ilustroval především:
- Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (pro Švejka nakreslil 1339 kreseb) a další knihy Jaroslava Haška
- Tyrolské elegie, Král Lávra a Epigramy Karla Havlíčka Borovského
- Velká kniha českých říkadel (2008), výběr nejznámějších českých lidových říkadel a písní s ilustracemi Josefa Lady.
- Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! (2012), verše Jiřího Žáčka inspirované ilustracemi Josefa Lady.
Dále ilustroval pohádky Karla Jaromíra Erbena a Jana Drdy a řadu děl méně známých spisovatelů.
Scénografie (výběr)
- V studni (opera, skladatel Vilém Blodek, Národní divadlo 1934[4])
- Prodaná nevěsta (opera, skladatel Bedřich Smetana, Národní divadlo 1936[5])
Posmrtné pocty a připomínky
- Byl po něm pojmenován asteroid 17625 Joseflada.[6]
- Na jeho počest do prosince 2018 nesl název rychlík Českých drah Praha – České Budějovice Josef Lada.
- Ladova ulice je v Praze, Olomouci, Hradci Králové a dalších městech.
- Památník Josefa Lady je v Hrusicích.
- V Ladově kraji se nacházejí dvě naučné stezky – Cesta kocoura Mikeše a Pohádkové Hrusice.[7]
Galerie
- Hlavní ulice u potoka v Hrusicích; na místě domu vpravo stával do roku 1932 Ladův rodný domek
- Ladova vila v Hrusicích, dnes Památník Josefa Lady s expozicí spravovanou Oblastním muzeem Praha-východ
- Hrob Josefa Lady na Olšan.hřbitovech
Odkazy
Reference
- Matriční zápis narození řk. farního úřadu Hrusice. SOA Praha [online]. [cit. 1.11.2017]. Dostupné online.
- Zemřel národní umělec Josef Lada. Rudé právo. 15. 12. 1957, s. 1. Dostupné online.
- Zdeňka Kuchyňová. Ladův kraj - místo, kde čerpal inspiraci malíř a spisovatel Josef Lada. Český rozhlas.cz [online]. 2007-04-27 [cit. 2013-07-25]. Dostupné online.
- Národní divadlo. S. 8. Národní politika [online]. 1934-10-03 [cit. 2021-03-07]. S. 8. Dostupné online.
- Divadlo. S. č. Národní listy [online]. 1936-10-24 [cit. 2021-03-07]. S. č. Dostupné online.
- SCHMADEL, Lutz. Dictionary of Minor Planet Names, volume 1. [s.l.]: Springer, 2003. Dostupné online. ISBN 9783540002383. S. 847. (anglicky)
- Ladovy stezky lákají turisty – zkuste to NaKole.cz
Literatura
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 77, 96, 153.
- Čeští spisovatelé 20. století. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. S. 335–336.
- Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce Otakar Chaloupka. 1. vyd. Praha: Albatros, 1985. 480 s. S. 218–222.
- Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 636.
- Formánek Václav, Josef Lada, Praha: Odeon, 1981.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/II. K–L. Praha: Academia, 1993. 597–1377 s. ISBN 80-200-0469-6. S. 1119–1121.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 243–244.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Lada na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Lada
- Oficiální stránky
- Obrazová databáze
- Ladovy Hrusice na internetu
- Co bubáci a hastrmani netušili video z cyklu České televize Příběhy slavných
- Josef Lada Archivováno 19. 6. 2020 na Wayback Machine, záznam z archivu Českého rozhlasu, cyklus Portréty
- Mikroregion Ladův kraj
- Josef Lada v databázi Archivu Národního divadla (včetně obrazové dokumentace)
- Josef Lada v Česko-Slovenské filmové databázi
- Josef Lada ve Filmové databázi
- Josef Lada na Kinoboxu.cz
- Josef Lada v Internet Movie Database (anglicky)
- Josef Lada v informačním systému abART