Svatováclavský dukát

Na líci dukátu je zobrazen vévoda Václav, v drátěné košili, s mečem, pláštěm a kožešinovou čepicí, v pravé ruce drží korouhev a v levé ruce štít s orlicí, postava je nad koleny ukončena pěti obloučky, vedle nichž jsou značky autorů grafického návrhu (vlevo O Š a vpravo B), po obvodu vidíme nápis: „NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“, který končí ozdobným znaménkem. Na rubu dukátu je malý znak státu s dvojitou snítkou lípy po obou stranách štítu, dokola s nápisem „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“, mezi štítem a nápisem jsou obloučky. Okraj mince je vroubkovaný, na rubu i na líci s plochou obrubou a perlovcem, který k obrubě zevnitř přiléhá.

Jubilejní dukát má kromě toho na rubu pod státním znakem vyznačeno prvé pětiletí republiky Československé „1918 – 28. X. – 1923“.

Na výtvarný návrh dukátu byla z podnětu ministerstva financí vypsána veřejná soutěž, které se mohli zúčastnit pouze občané Československé republiky.[3] Návrhy posuzovala odborná porota složená z předních československých výtvarníků (jako např. Jan Štursa, Bohumil Kafka, Celda Klouček, Jakub Obrovský) a také v ní zasedal první předseda Numismatické společnosti čs. Eduard Fiala. Porota vybírala z více než 80 anonymních návrhů. Vítězem se stal návrh opatřený heslem „Cimbuří“, jehož autoři byli dva významní výtvarníci – malíř a grafik Jaroslav Benda a profesor Otakar Španiel.[2] Jejich návrh byl po malých úpravách realizován. Podobu dukátu, před podlehnutím smrtelnému zranění z atentátu, schválil ministr financí Alois Rašín.

Konkurenční návrh do veřejné soutěže připravoval také Josef Šejnost. Přestože jeho návrh neuspěl, pokusil se o dílčí realizaci vlastními prostředky a v pařížské mincovně nechal vyrazit 20 kusů bronzových odražků a 3 zlaté odražky. Odražky jsou označeny zkratkou ESSAI (zkouška, vzor). V 70. letech byl návrh dukátu věnován pelhřimovskému muzeu.[4]

První tisíc ražených mincí bylo označeno pořadovým číslem, které je zobrazeno pod obrazem vévody Václava (1 až 1000) se znaménky z obou stran. Na rubu mince je pod státním znakem vyznačeno prvé pětiletí republiky Československé „1918 – 28. X. – 1923“. Proto se tyto dukáty nazývají jubilejní. Podle Vládního nařízení[5] jubilejní dukáty přiděloval zvláštní výbor nejvýznamnějším osobám – mimo nabídkové řízení – za cenu 150 Kč. Ostatním zájemcům – podle výsledků nabídkového řízení – nejméně za cenu 300 Kč.

Dukát číslo 1 byl darován do numismatických sbírek Národního muzea v Praze, kde je dosud, dukát číslo 2 obdržela rodině zemřelého Aloise Rašína a dukát číslo 3 prezident T. G. Masaryk. Někde se však uvádí, že prezident Masaryk obdržel dukát číslo 1 a ten na sklonku života věnoval národu, a proto je k vidění v Národním muzeu.

Dukát jubilejní má hmotnost 3,490896 gramů a průměr 19,75 mm (stejně jako dukát jednoduchý).

Dukát jednoduchý se liší od dukátu jubilejního tím, že na líci nemá pořadové číslo a na rubu nemá vyznačené páté výročí založení republiky, ale jen letopočet s ozdobným zakončením. Jednoduché dukáty se v roce 1923 prodávaly zájemcům, kteří se přihlásili podle vyhlášky ministerstva financí, za cenu 120 Kč. Dukáty byly raženy ve stejné podobě i v dalších letech až do roku 1939.

Dukát (jednoduchý) má hmotnost 3,490896 gramů a průměr 19,75 mm (stejně jako dukát jubilejní)

Dvojitý dukát (pamětní dvoudukát) má dvojnásobnou hmotnost. Pamětní dvoudukát má na rubu také označení svého násobku „2“ v ozdobných závorkách, které rozdělují letopočet na dvě části. Pamětní dvoudukáty přiděloval zvláštní výbor za stejných podmínek jako dukáty jubilejní.

Dvojitý dukát má má hmotnost 6,981792 gramů a průměr 25 mm.

V roce 1929 bylo vydána vyhláška[6], která umožnila ražbu dvojitých dukátů na soukromý účet ze zlata dodaného zákazníkem. Dvojité dukáty byly vyměňovány za zlato všeho druhu a to jak státní mincovnou v Kremnici, tak také puncovním úřadem v Praze. Ražebné činilo 5 Kč za kus. Vyhláška byla účinná od 15. května 1929.

K připomenutí výročí smrti vévody Václava byly v roce 1929 vydávány pětidukáty a desetidukáty, které byly pětinásobkem resp. desetinásobkem jednoduchého dukátu. Svatováclavský pětidukát má hmotnost 17,45448 g (průměr 42 mm) a desetidukát má hmotnost 34,90896 g (průměr 42 mm). Mince byly raženy na základě Vládního nařízení ze dne 28.6.1929.[7]

Na líci obou těchto mincí je obraz vévody Václava na koni s mečem v pravici a palmovou ratolestí v levici, v pozadí je vidět vlající korouhev, vpravo štít s orlicí. Vlevo je vyznačen letopočet úmrtí vévody Václava „+ 929“, dole uprostřed je zobrazena snítka lísková a pod ní značky autorů B – O Š. Po obvodu je nápis „NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“. Na rubu obou mincí je malý znak republiky Československé s lipovou větví vpravo a dokola s nápisem: „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“. Mezi štítem a nápisem je půda poseta body. Pod státním znakem je vyznačen násobek „5“ a „10“ a pod ním letopočet ražby. Okraj mince je vroubkovaný, na líci i na rubu je plochá obruba a perlové, který k ní zevnitř přiléhá.