Kostel svatého Mikuláše (Jindřichov)

Vysoká hranolová věž byla vestavěna do západního průčelí.[7] Jednotlivá patra věže měla prolomena vysoká okna s půlkruhovým záklenkem. Po požáru v roce 1844 byla těžce poškozena a z tohoto důvodu i snížená. V roce 1871 podle plánů architekta Gustava Meretta bylo provedeno nové zastřešení věže. Toto zastřešení v podobě štíhlého jehlanu s vikýři po obvodě kryté plechovou krytinou je zachováno dodnes.[3]

Při rekonstrukci věže v roce 2004 bylo provedeno vyčištění zvonové stolice a zlikvidováno 7,5 tuny holubího trusu odbornou firmou.[8] V roce 2004 byly do vikýřů instalovány a uvedeny do chodu věžní hodiny, které byly z části pořízeny z veřejné sbírky občanů Jindřichova.[6]

Pro obnovu fasády, nových omítek, opravu říms a dalších prací v roce 2015 bylo vypsáno Římskokatolickou farností v Jindřichově výběrové řízení v hodnotě 821 860 Kč (včetně DPH). Opravy provedla firma Stavby LENDO z Krnova.[9] V roce 2016 byla na opravu krovu a střechy severní boční lodi včetně oprav říms stanovena částka 1 122 569 Kč (včetně DPH). Opravu zajišťovala firma TESLICE CZ s.r.o., Vsetín.[10]

Hlavní loď byla oddělena vítězným obloukem od půlkruhového kněžiště. Po stranách kněžiště se nacházejí symetricky situované sakristie s oratořemi v patře, které byly otevřeny půlkruhovou arkádou do kněžiště. Do roku 1690 bylo trojlodí a kněžiště nezaklenuto. V letech 1690–1691 byla hlavní loď a kněžiště zaklenuto valeně s výsečemi, boční lodě byly zaklenuty křížovou klenbou. V období přestavby let 1804–1811 byly zalomené schody na oratoř v jižní sakristii nahrazeny vřetenovými, které byly umístěny v severovýchodním rohu.[11] Ke konci 18. století byl pořízen tabernákl hlavního oltáře a pro jižní loď boční oltář s obrazem Madony s dítětem. Interiér byl v 19. století upraven do novobarokní podoby. Do severní lodi byl pořízen boční oltář se sochou svatého Jana Nepomuckého a dva menší oltáře Božského srdce Panny Marie a Ježíšova. V roce 1895 byly pořízeny nové varhany. V průběhu 20. století byly zaslepeny venkovní dveře do jižní sakristie a vchod do jižní předsíně bočního vstupu. Kamenná podlaha ve všech lodích byla nahrazena umělým kamenem (teraco).[12]

Byl ulit roku v roce 1842 olomouckým zvonařem Wolfgangem Straubem. Zvon nese dva nápisy, první na krku zvonu, kde jsou též reliéfy Jana Křtitele a sv. Martina na koni a druhý na věnci zvonu. V kostele byly původně ještě další čtyři zvony, které se ovšem nedochovaly.[13]

• Obrazová galerie na stránkách obce Jindřichov, dostupné online Archivováno 15. 7. 2016 na Wayback Machine.
• abecední seznam farností