Je to na nás!

Předseda vlády Andrej Babiš již v sobotu před demonstrací uvedl, že byl zvolen ve volbách a že by předčasné volby neprospěly.[20] V den demonstrace se vyjádřil, že nerozumí tomu, proti čemu lidé protestují.[21] Některé projevy pak označil za neuvěřitelné.[22] V rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že nebude odstupovat, že nic nezákonného neudělal a vyhrál šestery volby, rovněž ministryně spravedlnosti Marie Benešová podle jeho slov „udělala vše pro zajištění nezávislosti justice“.[23] V pondělí 24. června na Konferenci ekonomických diplomatů v Černínském paláci v závěru svého projevu řekl: „Tolik peněz, co naše vláda napumpovala do ekonomiky, platů, investic, vědy a výzkumu, sociálu. Člověk má z toho pocit, že čím víc peněz pumpujeme, tím víc jsou lidé nespokojeni. Je to zvláštní situace.“[24]

Ministryně Marie Benešová se v úterý 25. června sešla se zástupci platformy Rekonstrukce státu a po schůzce k demonstracím uvedla, že jí nejsou příjemné, ale musí s nimi bohužel žít. Připustila, že „možná nebylo šťastné, že mě dávali zrovna do té funkce, ale rozhodně jsem neměla nikdy za cíl ubližovat státním zástupcům“.[25] Jedna z výtek demonstrantů vůči Marii Benešové byla obava, že z pozice ministryně spravedlnosti bude zasahovat do činnosti státních zástupců a dalších orgánů v kauzách dotýkajících se ministerského předsedy Babiše, konkrétně např. že by mohla odvolat nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ministryně jen dva dny před demonstrací představila návrh zákona, který podle ní měl chránit nezávislost státních zástupců.[26][27] Opozice a občanské iniciativy přitom kritizovaly dvě hlavní závady tohoto návrhu: jednak že by všechny vedoucí státní zástupce navrhovala a schvalovala komise, v níž by měli většinu političtí zástupci ministerstva spravedlnosti, jednak že by zákon vešel v platnost až od roku 2022, takže by do té doby platil stávající zákon, umožňující vládě kdykoli bez důvodu nejvyššího státního zástupce odvolat.[26][27] Po demonstraci a po schůzce s Rekonstrukcí státu bylo oznámeno, že by v komisi neměla být politická nadvláda a že by nový zákon měl začít platit už od roku 2020.[26]

Předseda ČSSD a vicepremiér Babišovy vlády Jan Hamáček uvedl, že s některými názory zaznívajícími na demonstraci se lze shodnout, s jinými ne. Prohlásil, že „nezávislost justice je prioritou sociální demokracie a celé vlády“, jedinou změnu by však podle něj mohly přinést volby, neboť hnutí ANO stojí za svým předsedou na postu premiéra. Potvrdil, že stále platí koaliční smlouva a předsednictvo jeho strany rozhodlo o pokračování ve vládním projektu „za jasně stanovených podmínek“. Z pozice ministra vnitra Hamáček ocenil, že demonstrace proběhla bez jakýchkoli excesů.[28]

Úřadující prezident Miloš Zeman již před demonstrací na sobotním setkání s premiérem Babišem 22. června vyjádřil jemu a jeho vládě podporu.[29] V úterý 25. června v Jihlavě pak prohlásil, že zatímco v roce 1989 lidé demonstrovali za svobodné volby, nyní demonstrovali proti výsledkům voleb. Zároveň vyslovil přesvědčení, že sněmovní opozice nemá dostatek hlasů pro vyjádření nedůvěry vládě a vláda Andreje Babiše vydrží do konce volebního období.[30][31]

Bývalý prezident Václav Klaus v pořadu TV Prima Partie kolem poledne 23. června uvedl, že na demonstraci protestuje „hrstička zneuznaných lidí, kteří jsou nespokojení, frustrovaní z toho, co se někdy kolem nich děje, že nevyhráli volby.“[32][33] Již v průběhu akce na Klausova slova reagoval Radek Banga na pódiu vyburcováním ke skandovanému „Nejsme hrstka!“[34] Klaus také v pořadu tvrdil, že se jedná o demonstrace organizované, manipulované, na které se sváží zadarmo lidé, kteří dostávají zaplaceno.[35] Zbyněk Ziggy Horváth, písničkář a aktivista ze Zlína, na něj podal trestní oznámení pro podezření z trestného činu pomluvy,[36] další oznámení podala řada demonstrantů.[37] V úterý 25. června Klaus uvedl, že tu informaci dostal před rozhovorem na Primě z několika zdrojů, a pokud se nezakládá na pravdě, pak se za její použití omlouvá.[38][39] Policie dospěla k závěru, že Klaus trestný čin pomluvy nespáchal, mimo jiné pro nemožnost ověření pravdivosti či lživosti jeho výroku kvůli značnému množství demonstrantů, lze však postupovat občanskoprávní cestou a požadovat např. omluvu.[37]