Demonstrace (protest)

Demonstrace je shromáždění lidí na veřejném prostranství za účelem předvedení společného názoru, zpravidla politického rázu. Účastník demonstrace se nazývá demonstrant.

Pochod za lidská práva, Washington, 1963

Mezi největší demonstrace v historii lidstva patří kupříkladu demonstrace v NDR 4. listopadu 1989 na berlínském Alexanderplatzu, které se zúčastnilo přes milión občanů, nebo 14. listopadu 1969 největší protiválečná demonstrace v historii USA, které se zúčastnilo na 250 000 demonstrantů. 26. listopadu 1989 protestovalo proti komunistickému režimu v Československu více než 500 000 lidí.

Demonstrace v Česku

Od roku 1990 se pořádání demonstrací řídí zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, který jednoznačně stanoví, že k jejich uspořádání není třeba předchozího povolení, ale jen oznámení, které je ovšem potřeba podat alespoň 5 dnů předem nejčastěji místnímu obecnímu úřadu.[1] Je pouze zakázáno demonstrovat v okruhu 100 m od budov obou komor Parlamentu a Ústavního soudu, nebo míst, kde tyto instituce právě zasedají.[2][3] Na druhou stranu je možné už řádně oznámenou demonstraci zakázat, pokud by směřovala k výzvě popírat nebo omezovat občanská práva, dopouštět se násilí nebo jinak porušovat ústavu a zákony. Dalšími důvody zákazu mohou být organizační důvody, když už se na oznámeném místě a v oznámeném čase má konat jiná demonstrace, nebo když je to nutné kvůli zdraví účastníků, dopravě či zásobování; v těchto případech má ale úřad oznamovateli nejdříve nabídnout jiné vhodné místo či dobu konání.[4] Proti rozhodnutí o zákazu lze podat žalobu ke správnímu soudu, pokud se však zakázaná demonstrace bude přesto konat, bude rozpuštěna. Stejně tak bude rozpuštěna demonstrace, která zakázána nebyla, ale v jejím průběhu nastaly takové skutečnosti, které by k jejímu zákazu vedly.[5]

Významné demonstrace
  • 28. listopadu 1905 – demonstrace za všeobecné hlasovácí právo na Staroměstském náměstí
  • květen 1918 – protiválečná demonstrace na Václavském náměstí
  • 14. října 1918 – protihladová generální stávka v českých zemích s centrem na Staroměstském náměstí
  • 22. září 1938 – demonstrace před sídlem Poslanecké sněmovny v Rudolfinu za obranu republiky proti Mnichovské dohodě, přes 250 000 lidí
  • 28. října 1939 – výročí vzniku Československého státu, protinacistická demonstrace, silou potlačena. Byli při ní zabiti Jan Opletal a Václav Sedláček.
  • 21. února 1948 – demonstrace příznivců Komunistické strany Československa za dosazení komunistických ministrů do vlády na Staroměstském náměstí
  • 25. února 1948 – nátlaková demonstrace komunistů na podporu návrhu Klementa Gottwalda o dosazení ministrů na Václavském náměstí
  • 21. srpna 1968 – demonstrace proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy
  • 21. srpna 1969 – u příležitosti prvního výročí okupace
  • 21. srpna 1988 – 20. výročí okupace
  • 28. října 1988 – výročí vzniku Československého státu
  • leden 1989 – Palachův týden
  • 17. listopadu 1989 – vzpomínková demonstrace k 50. výročí obsazení vysokých škol
  • od 20. listopadu 1989 – série protestních demonstrací proti komunistickému režimu
  • 26. listopadu 1989 – největší demonstrace na Letenské pláni, zúčastnilo se přes 500 000 lidí
  • 3. prosince 1999 – Děkujeme odejděte! proti Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi během trvání Opoziční smlouvy, odhadováno minimálně 50 000 lidí
  • 26. září 2000 – násilné demonstrace proti celosvětové globalizaci u příležitosti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze
  • 3. ledna 2001 – demonstrace na podporu vzpoury v České televize a za zrušení Opoziční smlouvy, odhadováno kolem 100 000 lidí
  • srpen–září 2011 – protiromské demonstrace ve Varnsdorfu.
  • 21. dubna 2012 – nesouhlas s fiskální politikou premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska. 80 až 90 000 lidí (dle policie), 120 000 (dle organizátorů – odborářů)
  • 22. května 2019 – 4. demonstrace v řadě proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti a premiérovi Andreji Babišovi. Odhadováno 50 až 70 000 lidí (60 % Václavského náměstí zaplněno)[6]
  • 4. června 2019 – 6. demonstrace v řadě proti premiérovi Andreji Babišovi a ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Odhad organizátorů 120 000 lidí, dle ministra vnitra Jana Hamáčka 70 000.[7]
  • 23. června 2019 – 8. demonstrace v řadě proti premiérovi Andreji Babišovi a ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Podle výpočtů mobilního operátora T-Mobile na Letné protestovalo 283 tisíc lidí, což je na území Česka nejvíce od roku 1989.[8]
  • 16. listopadu 2019 – demonstrace „Letná 2“ proti premiérovi Andreji Babišovi a za zdravější demokracii. Podle mobilního operátora T-Mobile se zúčastnilo 257 tisíc lidí, dle policie asi 250 tisíc.

Odkazy

Reference
  1. § 1 odst. 4 a § 5 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím
  2. § 1 odst. 5 zákona o právu shromažďovacím
  3. § 25 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
  4. § 8 a 10 zákona o právu shromažďovacím
  5. § 11 odst. 3 a § 12 zákona o právu shromažďovacím
  6. Lídr spolku Milion chvilek pro demokracii Minář: Babiš zlehčuje demokracii. Bojí se. Novinky.cz [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online.
  7. 120 tisíc lidí na demonstraci? Ne. 100 tisíc? Ne. 90 tisíc? Ne. 80 tisíc, hahaha, to těžko. Tady máte oficiální číslo ministra vnitra. Parlamentní listy [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online.
  8. Na Letné protestovalo 283 tisíc lidí, zpřesňuje čísla T-Mobile. Jak se počítá demonstrace?. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Dostupné online.

Literatura

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.