Černínský palác
Černínský palác je velká palácová původně raně barokní budova nacházející se v Praze 1 na Hradčanech na Loretánském náměstí (naproti Loretě). Od roku 1934 slouží coby sídlo Ministerstva zahraničních věcí jak někdejšího Československa, tak i České republiky. Palác je společně s Černínskou zahradou chráněn jako kulturní památka.[1]
Černínský palác v Praze | |
---|---|
Pohled na Černínský palác z Loretánského náměstí | |
Základní informace | |
Sloh | Baroko |
Architekt | Francesco Caratti (hlavní architekt) |
Výstavba | 17. století |
Přestavba | 1949–1954 |
Materiál | zdivo |
Stavebník | Humprecht Jan Černín z Chudenic |
Další majitelé | Černínové z Chudenic |
Současný majitel | Ministerstvo zahraničí ČR |
Poloha | |
Adresa | Loretánské náměstí 101/5 Praha 1, Hradčany 118 00 Praha 011, Česko |
Ulice | Černínská a Loretánské náměstí |
Souřadnice | 50°5′19,7″ s. š., 14°23′25,9″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 39682/1-962 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Palác nechal postavit rakouský diplomat hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic po roce 1664 (kde také zde později přesunul svou rodovou sbírku) – odtud pak jeho název. Jedná se o jednu z největších barokních budov v Praze vůbec. Stavba byla poničena během války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století, znovu pak v roce 1757, kdy jej poškodila pruská dělostřelba. Palác také díky tomu prošel řadou pozdně barokních přestaveb a dodatečných rekonstrukcí. Během druhé světové války jej přebudovali i nacisté.
Od roku 1777 palác již nesloužil svému původnímu určení (r. 1778 byla významná obrazárna rodu Černínů vydražena) a byl užíván k různým jiným účelům, mimo jiné jako lazaret s lékárnou, útulek pro chudé, nájemní dům, dílny, kasárna či výtvarná galerie.
V letech 1928 až 1934 byl částečně přestavěn pod vedením architekta Pavla Janáka. V letech 1933 až 1939 pak došlo k novodobému rozšíření paláce o tzv. Janákovu přístavbu, kde dodnes sídlí převážná většina administrativních útvarů Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Palác sám má z hlediska novodobých českých dějin dosti pochmurnou historii, v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945 zde bylo umístěno sídlo úřadujícího Protektora pro Čechy a Moravu, dne 10. března 1948 zde za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul někdejší ministr zahraničních věcí Československé republiky Jan Masaryk, který zde měl po mnoho let také svůj byt; byl ráno nalezen na nynějším Nádvoří Jana Masaryka.
Na počátku devadesátých let 20. století byla v Černínském paláci podepsána smlouva o rozpuštění Varšavské smlouvy.
Tvůrci paláce
Architekti
- Giovanni Lorenzo Bernini – autor prvních skic návrhu paláce (v roce 1666)
- Francesco Caratti – hlavní architekt původní stavby
- Giovanni Battista Maderna, Domenico E. Rossi, Giovanni B. Alliprandi – další architekti od roku 1683
- František Maxmilián Kaňka – autor dostavby z roku 1720
- Anselmo M. Lurago – autor rekonstrukce paláce z 18. století po vyplenění paláce francouzskými vojsky
- Antonín Wolf – autor přestavby na kasárna v polovině 19. století
- Pavel Janák – autor přístavby z 30. let 20. století
- Otokar Fierlinger – zahradní architekt, autor nové koncepce zahrady ze 30. let 20. století
Výtvarníci
- Václav Vavřinec Reiner – autor fresek v několika místnostech (Pád Titánů nad schodištěm)
- Ignác Platzer – socha Herkula, umístěná mezi arkádami severního průčelí
- při stavbě působila řada dalších barokních umělců, jejichž díla byla v roce 1757 či později zničena (např. Matyáš Braun či Ondřej Quitainer)[2]
Zajímavosti
Do dnešní doby se v Janákově přístavbě zachoval funkční výtah páternoster.
Galerie
- Černínský palác na Loretánském náměstí
- Severní průčelí z Černínské zahrady
- Herkulova socha Ignáce Františka Platzera při vchodu do paláce
- Zasedací síň ministerstva zahraničí
- Koupelna bytu bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-28]. Identifikátor záznamu 151717 : Černínský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 295–296.
Literatura
- Jaroslava Staňková, Jiří Štursa, Svatopluk Voděra: Pražská architektura, významné stavby jedenácti století, Praha, 1991, ISBN 80-900209-6-8
- KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha: Vincentinum, 1933. Dostupné online. – kapitola O Černínském paláci, s. 166–168.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černínský palác na Wikimedia Commons
- Téma Černínský palác ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo Černínský palác ve Wikislovníku
- Článek na PRAGENSIA.TISCALI
- Stránky Ministerstva zahraničních věcí České republiky
- Článek na serveru Hrady.cz
- Pražská informační služba
- virtuální prohlídka