Jaroslav Klát (1962)

Jaroslav Klát se narodil 27. dubna 1962 v Karlových Varech do rodiny malíře Jaroslava Kláta.[1] V Karlových Varech dokončil základní školu a zahájil středoškolské studium na zdejším gymnáziu.[1] Během gymnazijních studií (v letech 1978 a 1979) byl soukromým žákem akademického malíře Miloše Maliny,[3] který Jaroslava Kláta připravil k přijímacím zkouškám na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU).[1] Na AVU v letech 1980 až 1987 studoval Jaroslav Klát malbu[3] v ateliéru figurální a krajinářské malby a to nejprve u profesora Jana Smetany a poté (po roce 1985) u profesora Václava Pospíšila.[1][3] Znalost francouzského jazyka a politické ovzduší uvolňování normalizace byly dva faktory, které umožnily Jaroslavu Klátovi získat stipendium francouzské vlády pro studijní pobyt v Paříži na Université de Paris I. – Sorbonne.[1] Po příjezdu do Paříže (v roce 1986) zjistil, že se stipendium týká studia dějin moderního umění u profesorky F. Roche a nikoliv studia malby.[1] Jaroslav Klát v období od roku 1986 do roku 1987 studoval ve Francii[3] dvě školy.[1] Kromě již zmíněných dějin moderního umění ještě navíc studoval malbu na École Nationale des Beaux-Arts (u profesora Pierra Alechinského).[1] Po třech měsících studia u profesora Pierra Alechinského začal studovat malbu u profesora Antonio Seguí, protože jeho pedagog Pierre Alechinsky odjel do New Yorku osobně podpořit výstavu svých děl.[1]

Za utržené peníze z prodeje svých akvarelů podnikl Jaroslav Klát v roce 1987 svoji první třítýdenní cestu na ostrov Martinik[3] v Karibském moři.[1] V letech 1987 až 1993 podnikl řadu dalších cest.[1][3] V roce 1990 to byla jeden měsíc trvající cesta do USA a v následujícím roce (1991) dokonce dvouměsíční cesta do USA. (V USA navštívil především Nové Mexiko a Arizonu.)[1] V letech 1990 a 1991 navštívil rovněž francouzskou Provence.[1] Za podpory francouzského galeristy, kterému musel přenechat polovinu svých akvarelů vytvořených na ostrově Svatý Martin, podnikl Jaroslav Klát v roce 1992 cestu na karibský ostrov Svatý Martin.[1] Jaroslav Klát podnikl rovněž cesty do severní Afriky do Alžírska a Tuniska.[1]

Po návratu z Francie vystudoval Jaroslav Klát na Akademii výtvarných umění v Praze čtyři semestry pedagogického minima se zaměřením na výtvarné umění. (pod vedením Prof. PhDr. Jaromíra Uždila, DrSc.)[1] V roce 1993 se naplnila Klátova touha být učitelem a Jaroslav Klát se stal pedagogem na Soukromé střední umělecké škole designu v Praze,[3] kde učí doposud (2019).[1] [p 1] Dějiny moderního umění učil deset let (roku 2004 do roku 2013) rovněž na Soukromé vyšší odborné škole umění a reklamy, s.r.o., Orange Factory.[1] Od roku 1994 až do současnosti je Jaroslav Klát také odborným lektorem Asociace starožitníků ČR,[3] kde v rámci Rudolfínské akademie také přednáší dějiny umění.[1]

V roce 1991 se Jaroslav Klát v Praze seznámil s francouzským umělcem Gérardem Garoustem (* 1946), který Kláta v letech 1994 až 1996 přizval k účasti na programu „La Source“ ve francouzské obci Verneuil-sur-Avre.[1][3] [p 2] Obsahem projektu byla vzdělávací a sociální akční skupina („La Source“) – škola na pomoc s uměním – jakási „akademie“ pro děti, které se ocitly ve špatné sociální situaci.[1] [p 3] Jaroslav Klát byl prvním cizincem, který na škole (akademii) „La Source“ vyučoval tři týdny.[1] [p 4]

Hlavním zdrojem obživy Jaroslava Kláta je pedagogickou činnost, kterou se zabývá i v současnosti.[1] Ve svém volném čase se věnuje malování obrazů, jenž prezentuje čas od času veřejnosti na samostatných i společných výstavách.[1]

Jaroslav Klát byl od útlého dětství obklopen obrazy a to nejen díly otcovými, ale i akvarely otcových přátel sochaře, malíře a pedagoga Bořivoje Žufana (1904–1942) a sběratele, grafika a malíře Miloše Maliny (1904–1991).[1] Klátův otec měl rád krajinu a počátky tvorby jeho syna byly tudíž zejména krajinářské.[1] Spolu s otcem chodil jeho syn malovat do plenéru různé krajinné motivy a to především z okolí Karlových Varů (například Cihelny nebo Andělskou Horu).[1] Jaroslav Klát byl v této rané tvorbě inspirován lesy a solitérními starými stromy.[1] V prvních letech studia na AVU v Praze se sice věnoval i jiným motivům, ale krajinářství převažovalo.[1] Nejinak tomu bylo i na stáži v jižní Francii v roce 1987, kde se věnoval realistickému ztvárnění krajiny v Provence technikou akvarelu.[1]

Náhodná návštěva skleníku v Karlových Varech v roce 1981, když Jaroslav Klát studoval prvním rokem na AVU v Praze, podnítila jeho zájem o detailní motivy z oblasti flory. Ve svých dalších dílech se Jaroslav Klát soustředil na práci s jednotlivými přírodními fragmenty, snažil se o jakési obecnější „vhledy do přírody“, pokoušel se zachytit „rytmus“ rostlin a do svých obrazů začal vkomponovávat jejich různé detaily.[1] Později do svých kompozic začleňoval i faunu – ptáky, hmyz a ryby což nakonec vyůstilo v propojování jednotlivých fragmentů (částí) flory a fauny v jeden celek.[1]

V Klátovo obrazech jsou patrné i figurativní náznaky (např. hlava a tělo složené z ptačích per či částí rostlin umístěné na symbolickém podstavci) nebo malby světských oltářů, k nimž se ve svých obrazech relativně často vrací.[1] Současná Klátova tvorba je výrazem jakési syntézy, kdy autor mísí jednotlivé fragmenty rostlin, zvířat i lidí do jednoho celku s tím, že volnsot tvarů a fragmentů evokuje dojem lidského těla.[1]

Kromě obrazů inspirovaných přírodou se Jaroslav Klát nechává ovlivňovat i historickými a architektonickými motivy.[1] V 90. letech 20. století začal tvořit cykly koncentrující se na manýristickou, barokní a surreální Prahu.[1] Inspirativním zdrojem pro něj je i Praha rudolfínská s tajemnem, magií a bizarností obdobně tak, jak ji zobrazoval ve své tvorbě třeba malíř Giuseppe Arcimboldo.[1] Klátovi je organicky nejbližší baroko (i z hlediska dějin umění) s jeho duchovním klimatem a atmosférou, která „sálá“ z barokních budov.[1] Ve své tvorbě Klát proto využívá barokní tvarový princip, barevnost, umístění prvků a také nejrůznější barokní motivy.[1] Metodou fragmentace (obdobně jako u přírodních motivů) zpracovává Klát i historická témata, což je patrné například z jeho cyklu obrazů „Fragmenty z Čech“. Tady zpracoval různé historické události nebo zachytil portréty historických postav spolu s fragmenty zásadních historických souvislostí.[1]

Monumentální tvorbu, která zahrnuje velkorozměrové malby např. na stěnách a stropech budov, si Jaroslav Klát otestoval ve velkém soukromém bytě na Vinohradech v Praze, kde na stropní omítku vymaloval olejomalbu (na ploše 56 m²) v barokním pojetí.[1] Druhým takovým dílem byl monumentální nástěnný dekorativní obraz (tzv. panó) vysoký přes 3 m, nazvaný „Tajemství zrození“ a určený pro vestibul International Medical Services s.r.o. v Praze.[1]

Jaroslav Klát tvoří v tematických cyklech. Takový cyklus trvá Jaromíru Klátovi obvykle dva až tři roky a v jeho rámci pracuje vždy na několika obrazech zároveň (pro dokonalé proschnutí olejových barev).[1] Původní malbu akvarelem využívá jen na svých cestách k rychlému zachycení tématu či motivu, ale jeho současnou hlavní technikou je „ateliérová“ olejomalba, umožňující mu práci s barevnou hloubkou, využití krycích schopností olejových barev, jejich vrstvení, jasnosti a barevné stálosti.[1] Využívá rovněž transparentních vlastností barev a možnost práce s lazurou.[1] Schnutí barev urychluje přidáváním písku či kobaltového sikativu.[1] Při práci doma používá akrylové barvy, které nevyžadují použití terpentýnu.[1] Jaroslav Klát nemaluje pastelem ani netvoří grafiku.[1] Prvotní námět obrazu rozkreslí Jaroslav Klát primárně uhlem, kresbu zafixuje a poté aplikuje na obraz olejové barvy, které občas mísí s pískem, čímž barevná vrstva obrazu získá zajímavou patinu (a urychlí se schnutí barev na plátně).[1]

Ve všech svých dílech využívá Jaroslav Klát metody fragmentace, ať už se jedná o fragmenty přírodní nebo historické.[1] Klát usiluje o to, aby v jeho obrazech byly jednotlivé rozpoznatelné reálné prvky spojeny do fantaskně pojaté celkové kompozice díla a tato byla přenesena až do imaginární roviny.[1] V jeho obrazech se zdánlivě protikladně setkávají realisticky propracované a namalované detaily (objekty reálného světa) s celkovou fantaskní kompozicí díla.[1] V Klátovo obrazech lze najít prvky fauvismu, kubismu nebo surrealismu, ale i vazby na Francii a malíře francouzského postimpresionismu Paula Gauguina, Vincenta van Gogha nebo Paula Cézanna.[1] Jaroslav Klát tvrdí, že klasické obrazy stále mají jak oslovit současného diváka a že tradiční malba může nacházet i v současnosti stále nové a neotřelé způsoby vyjadřování.[1]

• 1996/květen – Jaroslav Klát: Výběr z prací 1990–1996, Galerie Salva Guarda, Litoměřice[3]
• 1996/červen – Jaroslav Klát: Výběr z prací 1990–1996, Galerie Alfa Omega, Karlovy Vary[3]
• 1996/září, říjen – Jaroslav Klát: Výběr z prací 1990–1996, Forma galeria, Praha[3]
• 1999/únor, březen – Jaroslav Klát: ...aspekty zaniklého přístavu, Divadlo pod Palmovkou, Praha[3]
• 2001/leden – Jaroslav Klát: Ptačí fragmenty..., Galerie Fronta, Praha[3]
• 2010/únor – Jaroslav Klát: Menší retrospektiva, Galerie PRE, Praha[3]
• 2012/říjen, listopad – (Klát & Klát) Jaroslav Klát mladší: Obrazy, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary[3][4]
• 2017/březen, duben – Klát & Klát: příroda poetická i živelná, Městská galerie ve Vysokém Mýtě[5]

• 1988/červenec, srpen – Salón pražských výtvarných umělců '88, Park kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha[3]
• 1995/leden, únor – Práce pedagogů Soukromé mistrovské školy uměleckého designu v Praze, Galerie Art + design, Praha[3]
• 2002 – II. Salon českých, moravských, slezských malířů a sochařů, Litoměřice[3]
• 2006/březen, duben – Lucemburské inspirace / Inspirations Luxembouegeoises: Iva Mrázková, Hermann & Valentiny, Jaroslav Klát, Západočeská galerie v Plzni, Plzeň (Plzeň-město)[3]
• 2009/červen – Sdružení pražských malířů, Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska, Galerie Nová síň, Praha[3]
• 2010/březen – 34. salon, Praha[3]
• 2010/červenec, srpen, září – Sdružení pražských malířů / Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska – 1. část, Galerie Chodovská tvrz, Praha[3]
• 2011/květen – Sdružení pražských malířů, hosté ze Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska, Chvalský zámek, Praha[3]
• 2012/březen, duben – Sdružení pražských malířů a hosté, Zámecká galerie města Kladna, Kladno[3]
• 2018/květen, červen, červenec – Jaroslav Klát: Průniky realismu a abstrakce, Galerie Ludvíka Kuby, Poděbrady (Nymburk)[3][6]

• Malý, Zbyšek, ed. a Malá, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (V. Ka – Kom) Vydání 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998–2000. sv. Prameny a dokumenty. ISBN 80-86171-00-0.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Klát na Wikimedia Commons