Andělská Hora (okres Karlovy Vary)

Andělská Hora (německy Engelhaus) leží 10 km východně od Karlových Varů při silnici I/6 (E48) v nadmořské výšce 665 m n. m. Žije zde 382[1] obyvatel. Část obce spadá do území CHKO Slavkovský les.

Andělská Hora
Pohled na jižní část vesnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0412 538001
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
Okres (LAU 1)Karlovy Vary (CZ0412)
Kraj (NUTS 3)Karlovarský (CZ041)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°12′16″ s. š., 12°57′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel382 (2022)[1]
Rozloha8,08 km²
Katastrální územíAndělská Hora
Nadmořská výška665 m n. m.
PSČ364 71
Počet domů117 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Andělská Hora
Andělská Hora 18
364 71 Bochov
[email protected]
StarostkaBc. Miloslava Křimská
Oficiální web: www.andelskahora.cz
Andělská Hora
Další údaje
Kód obce538001
Kód části obce361
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Vesnice svůj název přejala od staršího hradu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Engelstadt (1497), Andiělska hora (1518, nejstarší doklad českého názvu na Klaudiánově mapě), Engelšpurk (1522), na Andielske horze (1546), k Andielsky horze (1567), Engelhaus a Angelska Hora (1785) a Engelhaus, Engelsburg nebo Engelstadt (1847).[3] V latinských textech byl používán také tvar Angelodomus.[4]

Historie

Městečko Andělská Hora vzniklo za Jindřicha III. z Plavna v roce 1488 při úpatí kuželovitého kopce s hradem téhož jména (připomínaným již v roce 1402). V roce 1490 již mělo vlastní kostel Zjevení svatého Michaela archanděla. Dne 17. června 1497 bylo městečko povýšeno na město a získalo městský znak. Podle farnosti spadalo pod Olšová Vrata a také pod Sedlečko. Kvetl zde obchod i řemesla a dařilo se zemědělství. Důkazem prosperující činnosti bylo zavedení trhů, od roku 1500 výročních a od 1571 čtvrtletních. Na konci středověku mělo město 134 domů a téměř osm set obyvatel.[4]

Městu se nevyhnuly rány osudu. V roce 1608 bylo postiženo morem a zemřelo 73 obyvatel. Později jej potkaly tři ničivé požáry: jeden v roce 1641, kdy vyhořel kostel; druhý v roce 1718, který postihl obec a zcela zničil hrad; třetí pak v roce 1887, kdy město zcela lehlo popelem. Největší ničení však přišlo v době třicetileté války, kdy Švédové roku 1635 město i hrad vyplenili.[5]

Časem bylo mnoho domů postaveno z kamene hradu a město znovu prosperovalo. V roce 1806 mělo podle kroniky na třicet řemesel, o 20 let později jich už bylo 80.[4] Další zaměstnanost ovlivnil rozvoj a potřeby blízkého lázeňského města Karlových Varů. V letech 1720–1790 zaznamenává městečko maximální rozkvět. V tomto období zde žilo kolem 2000 obyvatel. V roce 1848 bylo město součástí panství Kysibl, a tím spadalo pod Loketský kraj.

V roce 1938 v rámci násilného připojení pohraničí k Německu byl statut města zrušen. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno, což se časem projevilo i úbytkem domů, který již nebyl nahrazen. Od roku 1950 do 1990 bylo součástí města Karlovy Vary. Po roce 1989 nastala v obci stavební aktivita. Území obce bylo rozšířeno pro výstavbu rodinných domků a v některých případech byla povolena přestavba chat na domy k trvalému bydlení. V roce 1991 se obec stala samostatným subjektem.[5]

Znak obce

Obec má dva znaky, což není častý jev. Původní znak, při příležitosti povýšení na město, udělil 17. června 1497 Jindřich IV.[zdroj?] z Plavna. Druhý získala obec 4. března 2014. Na obou znacích je vyobrazen svatý Archanděl Michael se zvednutou pravicí, ve které drží plamenný meč. Levou rukou se opírá o zlatý štít se třemi menšími štítky, které připomínají zakladatele města pány z Plavna.[4]

Zajímavosti

Město se stalo oblíbeným výletním místem karlovarských rodin i hostů lázní. Tuto tradicí započal básník Johann Wolfgang Goethe. Roku 1786 zde se skupinou přátel oslavil své 37. narozeniny.[4][5]

Před kostel byla umístěna rekonstruovaná socha sv. Jana Nepomuckého pocházející ze zaniklé obce Svatobor. Rekonstrukci provedl v roce 2008 sochař Jan Pekař.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů Andělské Hory [6]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 1 002935974953901777792221287229215165191294
Počet domů 15215313413413413313680706155566697

Památky

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Andělská Hora, Engelhaus, s. 678–679.
  4. FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. Karlovy Vary: Vlastním nákladem, 2016. 198 s. S. 28–42.
  5. Historie - Oficiální stránky Obce Andělská Hora. www.andelskahora.cz [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-06.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 1.
  7. TOUŠLOVÁ, Iveta. Toulavá kamera 1. Praha: Freytag & Berndt : Česká televize, 2005. ISBN 80-7316-228-8. S. 45.

Literatura

  • FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. Karlovy Vary: Vlastním nákladem, 2016. 198 s. S. 28–42.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.