Andělská Hora (okres Karlovy Vary)
Andělská Hora (německy Engelhaus) leží 10 km východně od Karlových Varů při silnici I/6 (E48) v nadmořské výšce 665 m n. m. Žije zde 382[1] obyvatel. Část obce spadá do území CHKO Slavkovský les.
Andělská Hora | |
---|---|
Pohled na jižní část vesnice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0412 538001 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Karlovy Vary |
Okres (LAU 1) | Karlovy Vary (CZ0412) |
Kraj (NUTS 3) | Karlovarský (CZ041) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°12′16″ s. š., 12°57′46″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 382 (2022)[1] |
Rozloha | 8,08 km² |
Katastrální území | Andělská Hora |
Nadmořská výška | 665 m n. m. |
PSČ | 364 71 |
Počet domů | 117 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Andělská Hora Andělská Hora 18 364 71 Bochov [email protected] |
Starostka | Bc. Miloslava Křimská |
Oficiální web: www | |
Andělská Hora | |
Další údaje | |
Kód obce | 538001 |
Kód části obce | 361 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Vesnice svůj název přejala od staršího hradu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Engelstadt (1497), Andiělska hora (1518, nejstarší doklad českého názvu na Klaudiánově mapě), Engelšpurk (1522), na Andielske horze (1546), k Andielsky horze (1567), Engelhaus a Angelska Hora (1785) a Engelhaus, Engelsburg nebo Engelstadt (1847).[3] V latinských textech byl používán také tvar Angelodomus.[4]
Historie
Městečko Andělská Hora vzniklo za Jindřicha III. z Plavna v roce 1488 při úpatí kuželovitého kopce s hradem téhož jména (připomínaným již v roce 1402). V roce 1490 již mělo vlastní kostel Zjevení svatého Michaela archanděla. Dne 17. června 1497 bylo městečko povýšeno na město a získalo městský znak. Podle farnosti spadalo pod Olšová Vrata a také pod Sedlečko. Kvetl zde obchod i řemesla a dařilo se zemědělství. Důkazem prosperující činnosti bylo zavedení trhů, od roku 1500 výročních a od 1571 čtvrtletních. Na konci středověku mělo město 134 domů a téměř osm set obyvatel.[4]
Městu se nevyhnuly rány osudu. V roce 1608 bylo postiženo morem a zemřelo 73 obyvatel. Později jej potkaly tři ničivé požáry: jeden v roce 1641, kdy vyhořel kostel; druhý v roce 1718, který postihl obec a zcela zničil hrad; třetí pak v roce 1887, kdy město zcela lehlo popelem. Největší ničení však přišlo v době třicetileté války, kdy Švédové roku 1635 město i hrad vyplenili.[5]
Časem bylo mnoho domů postaveno z kamene hradu a město znovu prosperovalo. V roce 1806 mělo podle kroniky na třicet řemesel, o 20 let později jich už bylo 80.[4] Další zaměstnanost ovlivnil rozvoj a potřeby blízkého lázeňského města Karlových Varů. V letech 1720–1790 zaznamenává městečko maximální rozkvět. V tomto období zde žilo kolem 2000 obyvatel. V roce 1848 bylo město součástí panství Kysibl, a tím spadalo pod Loketský kraj.
V roce 1938 v rámci násilného připojení pohraničí k Německu byl statut města zrušen. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno, což se časem projevilo i úbytkem domů, který již nebyl nahrazen. Od roku 1950 do 1990 bylo součástí města Karlovy Vary. Po roce 1989 nastala v obci stavební aktivita. Území obce bylo rozšířeno pro výstavbu rodinných domků a v některých případech byla povolena přestavba chat na domy k trvalému bydlení. V roce 1991 se obec stala samostatným subjektem.[5]
Znak obce
Obec má dva znaky, což není častý jev. Původní znak, při příležitosti povýšení na město, udělil 17. června 1497 Jindřich IV.[zdroj?] z Plavna. Druhý získala obec 4. března 2014. Na obou znacích je vyobrazen svatý Archanděl Michael se zvednutou pravicí, ve které drží plamenný meč. Levou rukou se opírá o zlatý štít se třemi menšími štítky, které připomínají zakladatele města pány z Plavna.[4]
Zajímavosti
Město se stalo oblíbeným výletním místem karlovarských rodin i hostů lázní. Tuto tradicí započal básník Johann Wolfgang Goethe. Roku 1786 zde se skupinou přátel oslavil své 37. narozeniny.[4][5]
Před kostel byla umístěna rekonstruovaná socha sv. Jana Nepomuckého pocházející ze zaniklé obce Svatobor. Rekonstrukci provedl v roce 2008 sochař Jan Pekař.
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 002 | 935 | 974 | 953 | 901 | 777 | 792 | 221 | 287 | 229 | 215 | 165 | 191 | 294 |
Počet domů | 152 | 153 | 134 | 134 | 134 | 133 | 136 | 80 | 70 | 61 | 55 | 56 | 66 | 97 |
Památky
- Zřícenina hradu Andělská Hora ze 14. století.
- Obnovený poutní kostel Nejsvětější Trojice z konce 17. století podle G. B. Alliprandiho.[7]
- Kostel Zjevení svatého Michaela archanděla z 15. století.
- Zbytky kaple svatého Jana Nepomuckého.
- Zaniklou osadu Stichlův mlýn připomíná kaple svaté Panny Marie z roku 1851, rekonstruovaná v roce 2011.
- Kaple svaté Ludmily
Fotogalerie
- Východní část návsi, 13. března 2019
- Západní část návsi, 13. března 2019
- Lidová tvořivost, bůh Veles v zahrádce, 13. března 2019
- Pamětní deska Johanna Wolfganga Goetheho, 13. března 2019
- Socha svatého Jana Nepomuckého, 13. března 2019
- Socha svatého Jana Nepomuckého, 20. února 2018
- Schillerův dub, 21. února 2018
- Smírčí kříž v zahrádce, 13. března 2019
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Andělská Hora, Engelhaus, s. 678–679.
- FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. Karlovy Vary: Vlastním nákladem, 2016. 198 s. S. 28–42.
- Historie - Oficiální stránky Obce Andělská Hora. www.andelskahora.cz [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-06.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 1.
- TOUŠLOVÁ, Iveta. Toulavá kamera 1. Praha: Freytag & Berndt : Česká televize, 2005. ISBN 80-7316-228-8. S. 45.
Literatura
- FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. Karlovy Vary: Vlastním nákladem, 2016. 198 s. S. 28–42.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andělská Hora na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Andělská Hora v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Sdružení se snahou o znovuzrození historických artefaktů z oblasti doupovska a Andělské hory
- Pověsti o vzniku názvu Andělské Hory se věnuje 7. díl I. řady TV cyklu ČT Historické minipříběhy a kuriozity s názvem Andělka aneb pomník zlomenému srdci