Postimpresionismus
Postimpresionismus (též poimpresionismus, pozdní impresionismus) není jednotný umělecký proud, jedná se o různé umělecké projevy na přelomu 19. a 20. století, které se rozvíjely hlavně na území západní Evropy, převážně ve Francii. Termín postimpresionismus poprvé použil umělecký kritik Roger Fry v roce 1910 v souvislosti s výstavou moderních francouzských malířů v Londýně, která byla nazvána Manet a postimpresionisté. [1]
Zrakový dojem a přesnost nebyly tak důležité jak u impresionismu, důraz byl kladen na metodu, pocity a expresivitu. Hlavními představiteli tohoto směru byli Paul Cézanne, Paul Gauguin, Vincent van Gogh, Henri de Toulouse-Lautrec, Georges Seurat či Pierre Bonnard. Mezi umělkyněmi patří přední místo Suzanne Valadonové a Emily Carrové.[1]
Tento směr zahrnuje uměleckou skupinu Nabis, dále hnutí neoimpresionismu (pointilismus a divizionismus) cloisonismu, symbolismu a syntetismu.
Galerie
- Paul Cézanne (1839–1906)
- Odilon Redon (1840–1916)
- Paul Gauguin (1848–1903)
- Vincent van Gogh (1853–1890)
- Georges Seurat (1859–1891)
- Henri de Toulouse-Lautrec (1864–1901)
- Paul Sérusier (1864–1927)
- Henri Moret (1856–1913)
- Hvězdná noc, Vincent van Gogh
- Oslava nezávislosti, Henri Rousseau
Odkazy
Reference
- HODGEOVÁ, Susie. Stručný příběh žen v umění. Praha: Grada Publishing, 2021. ISBN 978-80-271-1255-5. S. 20.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Postimpresionismus na Wikimedia Commons