Terpentýn

Termín terpentýn je obvykle definován jako produkt získaný z pryskyřice, tedy jako synonymum pro terpentýnový olej nebo terpentýnovou silici.[2][3][4][5][6] Někteří autoři používají termín terpentýn jako synonymum pro pryskyřici (surovinu) a produkt označují jako terpentýnový olej nebo terpentýnová silice.[7]

Jedním z nejstarších zdrojů byl „terpentýnový strom“ čili řečík terebintový (Pistacia terebinthus), středozemní strom příbuzný s pistácií.

Z hlediska výroby terpentýnu patří mezi důležité tyto borovice: borovice přímořská (Pinus pinaster), borovice halepská (Pinus halepensis), borovice Massonova (Pinus massoniana), borovice sumaterská (Pinus merkusii), borovice bahenní (Pinus palustris), borovice kadidlová (Pinus taeda) a borovice těžká (Pinus ponderosa).

Při výrobě buničiny z borovic sulfátovým procesem je terpentýn sbírán jako vedlejší produkt. Často se hned spaluje na výrobu energie.

Ručně kolorovaná pohlednice z roku 1912 zachycující sběrače pryskyřice pro výrobu terpentýnu

Dvě hlavní oblasti použití terpentýnu v průmyslu jsou: jako rozpouštědlo a jako zdroj materiálu pro organickou syntézu.

Jako rozpouštědlo se terpentýn používá pro ředění olejových barev, k výrobě laků a jako surovina v chemickém průmyslu. Jeho průmyslové použití jako rozpouštědla bylo v průmyslově vyvinutých státech z většiny nahrazeno mnohem levnějším terpentýnovým substitutem destilovaným z ropy.

Kanadský balzám, též nazývaný kanadský terpentýn nebo balzám z jedle, je terpentýn vyrobený z pryskyřice z jedle. Benátský terpentýn se vyrábí z modřínu západoamerického (Larix occidentalis).

Terpentýn také slouží jako zdroj surovin při syntéze vonných chemikálií. Komerčně využívaný kafr, linalool, terpineol a geraniol jsou obvykle produkty z alfa-pinenu a beta-pinenu, což jsou dvě hlavní složky terpentýnu. Tyto pineny se oddělují a čistí destilací. Směs diterpenů a triterpenů zůstává v destilačním zbytku a prodává se jako kalafuna.

Terpentýn se též přidává do mnoha čisticích a sanitárních produktů kvůli jeho antiseptickým vlastnostem a jeho "čisté vůni".

V USA na začátku 19. století se terpentýn někdy spaloval v lampách jakožto levnější alternativa rybího oleje. Kvůli silnému zápachu se většinou používal pro vnější osvětlení[8].

Terpentýn smíšený se včelím nebo karnaubským voskem se dlouho používá jako vosk pro ochranu nábytku napuštěného olejovým mořidlem (např. s citronovým olejem).

Terpentýn dráždí kůži a oči, vdechované páry poškozují plíce, dýchací cesty a centrální nervový systém, při požití může dojít k selhání ledvin. Je extrémně hořlavý.

Terpentýn a petrodestiláty jako uhelný olej a kerosin se od starověku používaly v medicíně, jako povrchové nebo někdy i vnitřní domácí léčivo. Povrchově se používaly jako abraziva a na rány, k hubení vší, a po smíchání s živočišným tukem také k prsním obkladům nebo k inhalaci při nosních a krčních nemocích. Mnoho moderních prsních obkladů, například značky Vicks, stále obsahuje terpentýn jako složku ve směsích.

I když vnitřní užívání těchto toxických výrobků už dnes není běžné, podával se dříve terpentýn společně s kostkou cukru, s melasou nebo medem k zamaskování jeho chuti, případně i samotný. Býval indikován pro likvidaci střevních parazitů, pro antiseptické a diuretické vlastnosti i jako obecný všelék[9][10].

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turpentine na anglické Wikipedii.

• IPCS INCHEM Turpentine classification, hazard, and property table
• Gum naval stores: Turpentine and rosin from pine resin Archivováno 4. 2. 2019 na Wayback Machine
• Florida State Archive photographs of turpentine camps and laborers
• Timber and Turpentine Industries