YMCA

Organizaci založil v roce 1844 George Williams, 23letý obchodní příručí z Anglie. Jejím cílem byla křesťanská pomoc mladým lidem „ztraceným“ v odlidštěném prostředí anglických měst, zasažených průmyslovou revolucí. V roce 1855 vzniká v Londýně i dívčí obdoba chlapecké Ymky – YWCA (Young Women's Christian Association).[2] 

Obě organizace nabízely levné bezpečné bydlení pro venkovské mladé muže a ženy cestující do měst. YMCA kombinovala hlásání evangelia přímo v ulicích se sociální pomocí. Filantropové ji viděli jako místo pro zdravý odpočinek, které chrání mladé lidi před pokušením alkoholu, hazardních her a prostituce, a jako užitečný nástroj podpory dobrého soužití a občanství.[3] 

Zakladatel Ymky, George Williams, byl typickým mladým mužem, kterého průmyslová revoluce zavedla do Londýna. Spolu se svými kolegy, se kterými se scházel k modlitebním setkáním a studiu Bible, byl znepokojen tím, jak omezené možnosti trávení volného času mají mladí lidé ve velkoměstě a dne 6. června 1844, založil první YMCA v Londýně, s cílem „zlepšit duchovní vědomí mladých mužů, zapojených do soukenictví a dalších obchodů.“ V roce 1851 už fungovala sdružení YMCA nejen ve Spojeném království, ale i v Austrálii, Belgii, Kanadě, Francii, Německu, Nizozemí, Švýcarsku a USA.

V roce 1894 měla již YMCA přes 500 000 členů ve 34 zemích. V témže roce byl Williams královnou Viktorií povýšen do rytířského stavu a městská rada Londýna jej za jeho životní dílo jmenovala čestným občanem města.[4]

V roce 1855 se v Paříži setkalo 99 YMCA delegátů z Evropy a Severní Ameriky na první světové konferenci YMCA, a rozhodli o vytvoření federace s cílem posílit spolupráci mezi jednotlivými Ymkami. To znamenalo počátek Světové aliance YMCA. Konference přijala Pařížskou bázi, společný cíl pro všechny současné a budoucí národní YMCA:  „Posláním křesťanských sdružení mladých mužů je sdružovat mladé muže, kteří považují Ježíše Krista podle Písma svatého za svého Boha a Spasitele, touží být vírou a životem jeho učedníky a usilují o šíření jeho království mezi mladými lidmi. Jakékoli rozdíly v názorech na jiné věci, jakkoli důležité, nemají narušovat bratrské vztahy mezi členy Světové aliance.“[4]

Motto Světové aliance YMCA bylo převzato z Bible: „aby všichni jedno byli“ (Jan 17:21). V roce 1865 potvrdila čtvrtá světová konference YMCA, která se konala v Německu, význam rozvoje celého jedince v těle, mysli a duchu.

Význam Ymky vzrostl během let 1870–1930, kdy se snažila o spojení křesťanství žitého nejen o nedělích, ale i všednodenně, a podporu sportu v atletických soutěžích, tělocvičnách (kde byly vynalezeny basketbal a volejbal) a bazénů. Později v tomto období, a to pokračuje i ve 20. století, se YMCA „stala naddenominační, více se zajímala o podporu morálky a občanství než osobitou interpretaci křesťanství.“[3]

V roce 1973 se sešla Šestá Světová konference YMCA v ugandské Kampale. Znovu potvrdila Pařížskou bázi z r. 1855 a přijala prohlášení o zásadách, známých jako Kampalské principy, které aplikují Pařížskou bázi na praktický způsob práce YMCA. Jde o hodnoty, na kterých YMCA staví:

1. Usilovat o rovnost příležitostí a spravedlnost pro všechny.
2. Vytvářet a upevňovat mezi lidmi prostředí lásky a porozumění.
3. V YMCA a celé společnosti podporovat a prosazovat čestnost, opravdovost a tvořivost.
4. Rozvíjet a upevňovat formy vedení a programů, které dokumentují rozmanitost a hloubku křesťanské zkušenosti.
5. Pracovat pro rozvoj celého člověka.[2] 

V roce 1997 přijala Světová rada v Německu tzv. Challenge 21. Ta definuje YMCA jako celosvětové, křesťanské, ekumenické, dobrovolnické hnutí žen a mužů, které dává zvláštní důraz na skutečné zapojení mladých lidí, a které chce sdílet křesťanský ideál společenství spravedlnosti, lásky, míru a usmíření. Každý člen je v ní povolán, aby se otevřel konkrétním výzvám a podle vlastní situace určil priority. Mezi tyto výzvy, které jsou rozvinutím Kampalských principů z roku 1973, patří:

1. Zvěstovat evangelium Ježíše Krista a usilovat o duchovní, duševní a tělesnou pohodu jednotlivců a celé společnosti.
2. Podporovat všechny, hlavně mladé lidi a ženy, k přijetí vzrůstající zodpovědnosti a přijetí vedení na všech úrovních, pracovat pro spravedlivou společnost.
3. Propagovat a obhajovat práva žen a dodržování práv dětí.
4. Pěstovat dialog a partnerství mezi lidmi různých vyznání a ideologií, poznávání kulturních identit lidí a propagace kulturní obnovy.
5. Zavázat se pracovat v solidaritě s chudými, vykořeněnými lidmi a utlačovanými rasovými, náboženskými a etnickými minoritami.
6. Usilovat o to být prostředníky a smiřovateli v konfliktních situacích a pracovat pro smysluplné zapojení a pokrok lidí pro své vlastní sebeurčení.
7. Chránit Boží stvoření proti všemu, co by ho ničilo a uchovávat a chránit zdroje Země pro příští generace.[2] 

Pamětní deska ve vestibulu paláce YMCA

Na území České republiky působila YMCA od druhé poloviny 19. století prostřednictvím tzv. Křesťanských spolků mladíků nebo tzv. Křesťanských sdružení mládeže.[5] 

Po několika letech fungování v rámci Čs. legií a poté Čs. armády, se u nás YMCA od roku 1921 rozšířila masově především díky vydatné pomoci z USA a za přispění elit národa: T. G. Masaryka, jeho dcery Alice, Ing. Václava M. Havla, prof. Emanuela Rádla a dalších. Samostatná Československá YMCA byla oficiálně založena na sjezdu v Praze dne 21. dubna 1921.[6]

Svoji činnost YMCA nuceně ukončila v roce 1951 a přes neúspěšné pokusy okolo roku 1968 o znovuzaložení, obnovila svoji činnost až v roce 1990. YMCA v ČR byla ustavena v roce 1992 vzhledem k blížícímu se dělení Československé federativní republiky.[2] Více v článku YMCA v České republice.

Autorem loga YMCA je Američan Luther Hasley Gulick (1865–1918), lékař a mezinárodní sekretář komise YMCA pro tělovýchovu a sport.

Ve své přednášce Charakteristické znaky sportovní práce našeho hnutí, vycházel z toho, že práce YMCA je jednotný a organický celek a všechny její součásti, včetně tělesného cvičení, vycházejí z prostých zásad, z nichž první je zásada jednoty lidské bytosti, charakterizovaná tělem, duší a duchem. Aby jasně a srozumitelně vyjádřil své myšlenky, začal Gulick používat rovnostranný, špičkou dolů obrácený, trojúhelník. Vrchní rameno představuje ducha, který je podepírán duší a tělem. V roce 1880/81 byl tento trojúhelník oficiálně přijat studenty ve Springfieldu jako znak jejich práce, později byl přijat i jako logo YMCA Světovou aliancí.

V Čechách se ymkařský trojúhelník prosadil po první světové válce díky práci několika desítek amerických sekretářů, kteří přišli do tehdejšího Československa, aby pomohli začít a rozvinout práci YMCA u nás. Díky jejich vlivu se u nás ujalo označení YMCA červeným trojúhelníkem s modrým břevnem. Některé interpretace loga vykládají modré břevno jako symbol vůle člověka.