Milena Šimsová

Milena Šimsová (5. října 1932, Turčianský Svätý Martin – 21. února 2022, Brno)[3] byla česká archivářka a historička, laureátka ceny „Prix Irene“ za rok 2006.

PhDr. Milena Šimsová
Rodné jménoProcházková
Narození5. října 1932
Turčianský Svätý Martin,Československo Československo
Úmrtí21. února 2022 (ve věku 89 let)
Brno
BydlištěVolfova
VzděláníReálné gymnázium v Brně (maturita 1951),[1]
filozofická fakulta MU v Brně (1951–1956)[1]
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity (1951–1956)
gymnázium
Povoláníarchivářka a historička
TitulPhDr. (doktorát na Filozofické fakultě 1968)
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická (od 1956)
Choťevangelický farář Jan Šimsa[2]
DětiMartin Šimsa, Anna Hrudková, Jiří Šimsa[2][1]
RodičeJaromír Procházka[2]
Příbuzní2 bratři: jeden z nich po otci též Jaromír[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stručný životopis

Dětství

Milena se narodila jako nejmladší dcera Jaromíra Procházky. Její otec byl bývalý důstojník československých legií a jako odborník – geometr (geodet) pracoval nejprve na Podkarpatské Rusi. S rodinou poté působil ve Zvolenu, Turčianském Svätém Martině a nakonec v Košicích.[2] Po podepsání Mnichovské dohody (30. září 1938) byl s rodinou nucen opustit Slovensko a přesunout se do Brna.[2] [p 1]

Studia, sňatek a působení v církvi

Milena Procházková maturovala na reálném gymnáziu v Brně. Od roku 1951 studovala na filozofické fakultě Masarykovy univerzity (MU) v Brně obor archivnictví – historie. S červeným diplomem ukončila studia v roce 1956 a ještě téhož roku (23. června 1956) se provdala. Jejím mužem se stal evangelický farář Jan Šimsa, teolog, autor kulturně historických úvah, novinář, básník a bývalý disident – jeden z prvních signatářů Charty 77 (jeden ze dvou synů novináře Jaroslava Šimsy).[4][2]

Milena svému muži ve výkonu jeho poslání účinně pomáhala. Následovala ho do míst, kde působil: sbory Českobratrské církve evangelické v Pardubicích (zde působil jako pomocný duchovní asi jeden rok[5]), v Praze na Vinohradech (dva roky), v Klášteře nad Dědinou (1957 až 1963) [p 2], v Prosetíně (nedaleko Žďáru nad Sázavou) (1963 až 1975).[2] [p 3]

Období let 1968 až 1989

Po uvolnění politické situace v roce 1968 si Milena Šimsová dodělala doktorát. Vztah k historii a archivnictví si realizovala shromažďováním textů, dokumentů a záznamem vyprávění pamětníků. Věnovala se historii evangelických sborů, ve kterých s Janem Šimsou působili a také rodinné historii.[2]

Literární tvorba

Shromážděné dokumenty po sametové revoluci (1989) zpracovala pro knižní vydání.[2]

  • Spolu s manželem připravila k vydání "dopisy, úvahy a kázání z vězení" jako vzpomínku na svého tchána
    • Šimsa, Jaroslav, Šimsa, Jan, ed. a Šimsová, Milena, ed. Úzkost a naděje: Dopisy, sny, události 1940–1945. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1969. 209, [2] s. Kalich.[6]
    • Šimsa, Jaroslav. Úzkost a naděje: dopisy, sny, události, traktáty 1940–1945. 2., dopl. vyd. Benešov: YMCA v ČR v nakl. EMAN, 2003. 255 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-86211-31-2.[7] (2. vydání spolu s německou verzí „Angst und Hoffnung“)[2]
  • Kniha o evangelících během druhé světové války[2]
    • Šimsová, Milena, ed. Prošli jsme v jeho síle: evangelíci v čase druhé světové války. 1. vyd. Praha: Kalich, 2003. 271 s., [32] s. obr. příl. ISBN 80-7017-949-X.[8]
  • O dva roky později (2005) vyšla její kniha o lidech z okruhu Akademické Ymky v době války.[2]
    • Šimsová, Milena. V šat bílý odění: zápasy a oběti Akademické Ymky 1938–1945: vzpomínky, svědectví a záznamy vyprávění. 1. vyd. Benešov: EMAN, 2005. 255 s. ISBN 80-86211-45-2.[9]
  • Šimsová, Milena. Svět Jaroslava Šimsy. 1. vyd. Benešov: Ve spolupráci s YMCA Brno vydalo [nakl.] EMAN, 2013. 620 s. ISBN 978-80-86211-91-6.[10][11]
  • ŠIMSOVÁ, Milena. Dlouhý běh Jana Šimsy. Vzpomínky, články, rozhovory, dokumenty, dopisy. Praha: Eman, 2020. 400 s. ISBN 978-80-88060-22-2.

Pittrův archiv

Archivářským počinem Mileny Šimsové bylo uspořádání archivu Přemysla Pittra [p 4] a Olgy Fierzové. Po smrti Přemysla Pittra (1976) pokračovala ve vydávání sešitů "Hovory s pisateli" i jeho dlouholetá (od roku 1927[12]) spolupracovnice Olga Fierzová. Po její smrti (v červnu 1990) zdědil pozůstalost švýcarský spolek MILIDU,[12] který ji v září 1991 zapůjčil do správy Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze, aby k ní měla přístup česká odborná veřejnost.[12] Archiv do Prahy převezla Milena Šimsová a tento fond pomohla následně i uspořádat. [p 5] Archiv je umístěný v Pedagogickém muzeu Jana Amose Komenského v Praze ve Valdštejnské ulici 20, Praha 1, kde je také veřejnosti zpřístupněn.[12][2]

Odkazy

Poznámky
  1. Ke konci války dne 27. února 1945 byl otec Mileny Šimsové – Jaromír Procházka zatčen (angažoval se v protiněmeckém odboji) gestapem, vyslýchán a nakonec ubit v Kounicových kolejích v Brně.[2]
  2. Z Kláštera nad Dědinou byl Jan Šimsa kvůli sporům s církevním tajemníkem v roce 1963 přeložen do Prosetína.[5]
  3. Jan Šimsa byl zbaven státního souhlasu k vykonávání evangelické pastorační služby v roce 1973, později se stal jedním z prvních signatářů Charty 77 a byl též vězněn.[2]
  4. Přemysl Pitter (* 1895–1976) byl český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pracovník. Jako pedagog a teolog pracoval ve prospěch dělnických dětí na Žižkově, pomáhal za války Židům, po válce zorganizoval rozsáhlou záchrannou akci nejen pro židovské děti z koncentračních táborů, ale i pro německé děti z internačních táborů pro Němce. Po únorovém převratu (v roce 1948) odešel do zahraničí (v Německu jako sociální pracovník a kazatel pracoval v táboře pro emigranty z komunistických zemí). Posledních čtrnáct let svého exilu strávil Přemysl Pitter ve Švýcarsku, kde vydával sešity „Hovory s pisateli“. Zemřel v roce 1978 v Curychu.[2]
  5. Větší část archivu tvoří 243 kartonů systematicky uspořádaných dokumentů (uspořádání bylo provedeno ještě ve Švýcarsku), menší část archivu je tvořena dalšími 34 kartony doprovodných písemností (jedná se např. o listinné materiály darované Přemyslu Pittrovi a Olze Fierzové jejich přáteli, kteří žili v Čechách; o dokumentaci ke konferencím a výstavám věnovaným Přemyslu Pittrovi a Olze Fierzové, které pocházejí z činnosti Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze; o seminární, absolventské a diplomové práce, vzniklé sekundárně na základě studia primárních zdrojů Pittrova archivu apod.). Součástí fondu je i knihovna obsahující více než 1100 svazků. Jedná se většinou o knihy náboženské, díla životopisná, teoretická a historická (psaná převážně česky a německy, některá také anglicky a francouzsky).[12]

Reference
  1. MENŠÍKOVÁ, Miroslava, PhDr. PhDr. Milena Šimsová (* 5. 10. 1932 Martin) [online]. Brno: Encyklopedie Brna (encyklopedie.brna.cz), rev. 2015-01-24 [cit. 2016-01-07]. Dostupné online.
  2. ŽÁRSKÁ, Monika. Laudatio pro Milenu Šimsovou (k 13. říjnu 2006) [online]. PROTESTANT - nezávislý evangelický měsíčník, 2006-09-01 [cit. 2015-12-26]. Dostupné online.
  3. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 26. 2. 2022]
  4. HLAVATÝ, Pavel. Jan Šimsa – „Nepodepíšu nic, s čím nesouhlasím“ [online]. www.rozhlas.cz, 2014-10-02 [cit. 2015-12-30]. Dostupné online.
  5. Jan Šimsa (1929) [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2016-01-07]. Dostupné online.
  6. Úzkost a naděje (1969); Národní knihovna České republiky
  7. Úzkost a naděje (2003); Národní knihovna České republiky
  8. Prošli jsme v jeho síle; Národní knihovna České republiky
  9. V šat bílý odění; Národní knihovna České republiky
  10. Svět Jaroslava Šimsy; Národní knihovna České republiky
  11. NECHUTOVÁ, Jana. Milena Šimsová, Svět Jaroslava Šimsy (RECENZE) [online]. Obzory literatury, Český časopis historický, 2014, 4, 2014-04-01 [cit. 2015-12-27]. Dostupné online.
  12. Archiv Přemysla Pittra (1895–1976) a Olgy Fierzové (1900–1990) [online]. Národní pedagogické muzeum a knihovna J.A. Komenského [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.