Josef Lukl Hromádka

Josef Lukl Hromádka (8. června 1889 Hodslavice[1] – 26. prosince 1969 Praha) byl český protestantský a zejména luterský, později českobratrský evangelický teolog, vysokoškolský pedagog, žák Karla Bartha a teologický interpret marxismu. Orientoval se mimo jiné na sociální problematiku.

Prof. PhDr. ThDr. Josef Lukl Hromádka
Josef Lukl Hromádka, 1951
Rodné jménoJosef Hromádka
Narození8. června 1889
Hodslavice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. prosince 1969 (ve věku 80 let)
Praha
Československo Československo
Alma materEvangelická teologická fakulta Univerzity ve Vídni
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníteolog, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, farář, vojenský kaplan a filozof
ZaměstnavateléPrincetonský teologický seminář
Českobratrská církev evangelická
Oceněníčestný doktor Princetonské univerzity (1947)
Československá cena míru (1953)
Řád republiky (1954)
Řád republiky (1955)
Leninova mírová cena (1958)
Nábož. vyznáníEvangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1889–1918)
Českobratrská církev evangelická (1918–1969)
ChoťNaděje Luklová Hromádková (1924–1969)
DětiAlena Zikmundová
PříbuzníVladimír Zikmund vnuk
Funkceděkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1928–1929)
děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1934–1935)
děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1947–1948)
děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1950–1966)
prezident (Křesťanská mírová konference; od 1958)
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se jako nejstarší syn zámožného luterského sedláka a měl po něm převzít rodový statek. Když otec viděl, že ho sedlačení nepřitahuje, nechal ho studovat na gymnáziu ve Valašském Meziříčí. Po maturitě (1907) studoval teologii ve Vídni, v Basileji, v Heidelbergu, v Aberdeenu a v Praze. Roku 1912 byl ordinován a stal se vikářem ve Vsetíně. Roku 1917 obhájil titul doktora filosofie prací o Masarykově filosofii náboženství na Filosofické fakultě UK. Během pastorské činnosti usiloval o sjednocení české luterské a reformované církve, k němuž došlo koncem roku 1918. Roku 1920 se habilitoval na pražské Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké (od roku 1950 Komenského evangelická bohoslovecká fakulta) a roku 1928 byl jmenován řádným profesorem systematické teologie. Angažoval se v mezinárodních křesťanských organizacích a ekumenickém hnutí. V roce 1939 uprchl před nacismem do USA, kde přednášel dialektickou teologii na Princeton Theological Seminary a po válce se vrátil zpět do vlasti.
Jeho pozice po převratu v roce 1948 vyvolala rozporné reakce, protože se stavěl proti slepému antikomunismu a zastával distancovanou kritickou solidaritu s československým státem, který ho ovšem propagandisticky využíval. Angažoval se v ekumenickém (člen Světové rady církví) a mírovém hnutí (první prezident Křesťanské mírové konference, KMK). Za tuto svou činnost byl roku 1958 oceněn Leninovou cenou míru a dalšími komunistickými řády. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byla pro něho i osobní tragédií, zvlášť když se ukázalo, že jeho kolegové z KMK invazi většinou podpořili.

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura
  • DOBEŠ, Jan. J. L. Hromádka - hlas pravého nebo falešného proroka? In: Marek, Pavel - Hanuš, Jiří (red.): Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století. Brno 2006, s. 462-474.
  • HEJDÁNEK, Ladislav. J. L. Hromádka a filosofie. In: Reflexe, 1990, č. 2, s. 9.1–21, elektronicky zde.
  • HEJDÁNEK, Ladislav. J. L. Hromádka na pranýři? In: Křesťanská revue 66, 1999, č. 7, s. 179–182, elektronicky zde.
  • HROMÁDKA, Josef Lukl. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 6. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. 147 s. ISBN 80-7042-447-8. S. 46–47.
  • KOSATÍK, Pavel. Česká inteligence : od Jaroslava Golla po Magora. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 382 s. ISBN 978-80-204-2373-3. S. 167–171.
  • MORÉE, Peter — PIŠKULA, Jiří: „Nejpokrokovější církevní pracovník“. Protestantské církve a Josef Lukl Hromádka v letech 1945 – 1969. Benešov, Eman, 2015. ISBN 978-80-88060-03-1
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 245.
  • PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 11, 28–30, 48–51, 73–100, 108–121, 123–134, 136–144, 164–167
  • SMOLÍK, Josef. Josef L. Hromádka : Život a dílo. Praha : Evangelické nakladatelství, 2005. 217 s. ISBN 80-7072-744-6.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 518–519.

Související články

Externí odkazy
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
František Bednář		 1928–1929
Josef Lukl Hromádka		 Nástupce:
Slavomil Ctibor Daněk
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
František Bednář		 1934–1935
Josef Lukl Hromádka		 Nástupce:
Ferdinand Hrejsa
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
František M. Hník		 1947–1948
Josef Lukl Hromádka		 Nástupce:
František Linhart
Děkan Komenského evangelické bohoslovecké fakulty
Předchůdce:
František Kovář		 1950–1966
Josef Lukl Hromádka		 Nástupce:
Josef Bohumil Souček
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.