Jana Černochová

V roce 1992 odmaturovala. Poté pracovala v bance na přepážce. V roce 1996 absolvovala kurz v oboru bankovnictví a peněžní ekonomie na Fakultě financí a účetnictví VŠE v Praze. V roce 2009 získala titul bakaláře na Vysoké škole aplikovaného práva. Roku 2011 dokončila magisterský obor mezinárodní vztahy na Metropolitní univerzitě Praha. Je rozvedená, bezdětná.

V roce 1997 vstoupila do Občanské demokratické strany (ODS). V roce 1998 zasedla v zastupitelstvu městské části Praha 2, kde v letech 2006–2010 poprvé působila jako starostka. Roku 2010 se stala členkou rady.

Ve volbách 2010 byla zvolena do dolní komory českého parlamentu.[1] Po jmenování svého partnera Martina Červíčka policejním prezidentem v srpnu 2012 se vzdala členství v bezpečnostním výboru sněmovny, jemuž do té doby předsedala.[2]

Ve volbách 2013 byla opět zvolena do Poslanecké sněmovny ze třetího místa pražské kandidátky ODS.[3]V listopadu byla zvolena 1. místopředsedkyní poslaneckého klubu ODS.[4]

V komunálních volbách v roce 2014 obhájila post zastupitelky Městské části Praha 2, když vedla tamní kandidátku ODS. Strana volby v městské části vyhrála (tj. 25,28 % hlasů a 11 mandátů) a dne 7. listopadu 2014 byla Jana Černochová zvolena starostkou pro další funkční období.[5]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byla lídryní ODS v Praze.[6] Získala 12 426 preferenčních hlasů a obhájila tak mandát poslankyně.[7] V rámci poslaneckého klubu ODS obhájila post 1. místopředsedkyně.[8]

V komunálních volbách v roce 2018 opět obhájila post zastupitelky městské části Praha 2, když opět vedla tamní kandidátku ODS.[9] V listopadu 2018 byla již počtvrté zvolena starostkou městské části Praha 2.[10] V prosinci 2021 na post starostky městské části rezignovala, jelikož se stala ministryní obrany a zůstala členkou rady pro školství. Její nástupkyní se stala Alexandra Udženija.[11]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidovala z pozice členky ODS na 2. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Praze.[12] Získala přes 35 500 preferenčních hlasů a byla znovu zvolena poslankyní.[13]

V listopadu 2021 se stala kandidátkou ODS na post ministryně obrany ve vznikající vládě Petra Fialy složené z koalic SPOLU a PirSTAN.[14] V polovině prosince 2021 ji do této funkce prezident Miloš Zeman jmenoval na zámku v Lánech.[15]

Po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 vyzvala k přehodnocení migrační politiky Evropské unie a varovala před hrozbou radikálního islámu.[17] Vystoupila na demonstraci Islám v České republice nechceme. Podle Černochové by se měla „nastavit taková pravidla, která nedovolí, aby se svoboda našeho projevu, vyznání, kultury a židovsko-křesťanské civilizace upozaďovala na úkor jiných nenáboženských aspektů Islámu (šaríja, džihád) hraničících s ideologií, které nemají s náboženským vyznáním pranic společného!“[18]

Odmítla stažení českých vojáků z války v Afghánistánu.[19] Zvýšila by výdaje na obranu.[19] Po vraždě saúdského novináře Džamála Chášukdžího na saúdském konzulátu v Istanbulu vyzvala k zavedení zbrojního embarga na Saúdskou Arábii, kam Česko jen v roce 2014 vyvezlo vojenský materiál v hodnotě 70,1 miliónu eur.[19]

V říjnu roku 2019 kritizovala tureckou invazi do Sýrie, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a vyjádřila obavy, že pokud NATO, jehož je Turecko členem, „rezignuje na dodržování vlastních principů, oslabí se jeho vliv.“[20] V březnu 2020 odsoudila na půdě Poslanecké sněmovny režim tureckého prezidenta Erdoğana a prohlásila, že „Turecko zcela otevřeně doprovází migranty na hranice s Řeckem a tím destabilizuje a ohrožuje celou Evropskou unii.“[21]

V září 2020 dostala varování od BIS, že je jako předsedkyně výboru pro obranu v Poslanecké sněmovně na seznamu několika stovek Čechů, které monitoruje čínská firma Zhenhua Data Technology, která je úzce napojená na Čínskou lidovou armádu a čínské tajné služby.[22] Černochová na zjištění reagovala slovy, že „Je evidentní, že zpravodajská činnost Číny ve světě je velmi aktivní a čínský režim k ní nevyužívá pouze standardní zpravodajské služby, ale i čínské firmy“.[23]

Podporuje Izrael a jeho politiku.[24] Odsoudila výroky ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který na adresu Izraele prohlásil, že se nesmí mlčet, když se nerespektují základní mezinárodní pravidla a silou se obsazuje cizí území, a přirovnal plány Izraele na anexi židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a osud Palestinců s osudem bývalého Československa ve 20. století.[25] Vyjádřila podporu Izraeli během izraelsko-palestinských střetů v květnu 2021.[26]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jana Černochová na Wikimedia Commons
• Osoba Jana Černochová ve Wikicitátech
• Jana Černochová na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky