Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. září 1630 – 2. dubna 1673 Praha[zdroj?]) byl český šlechtic z rodu Slavatů a držitel vysokého zemského úřadu Českého království.
Původ a život
Narodil se jako nejstarší syn Jáchyma Oldřicha Slavaty z Chlumu a Košumberka (1606–1645) a jeho manželky Marie Františky z Meggau (1609–1676). Jeho mladší bratr byl Jan Jiří Jáchym.
Vychovávala ho matka, německy mluvil lépe než česky.[1] Na konci 40. let 17. století se vydal na kavalírskou cestu. Působil ve Vídni, kde získal hodnost císařského rady a komorníka. V letech 1651–1672[2] zastával úřad nejvyššího dvorského sudí Českého království[3] a marně čekal na povýšení.[4] Ani po 20 letech v nejvyšším zemském úřadě nedosáhl na titul tajného rady, po kterém velmi toužil.[5]
Majetek
Ještě za života strýce, krátce po svatbě získal v roce 1651 do užívání panství Stráž nad Nežárkou, jehož přibližný roční výnos činil 2000 zlatých.[6] Rodový majetek zdědil svém strýci Adamu Pavlovi Slavatovi (1604–1657). Mezi kmenová panství patřil Jindřichův Hradec, Žirovnice, Telč, Stráž nad Nežárkou, Nová Bystřice, Obříství. Vlastnil také zámek Červená Lhota a s ním související statek[7] a Kardašovu Řečici. V roce 1677 koupil od Karla Leopolda Höniga Vřesnou s tvrzí.[8] Po jeho smrti se podle inventáře v jindřichohradeckém zámku nacházelo překvapivě málo knih (23 svazků a dalších 128 v archivu). Neví se ovšem, kolik knih bylo v jeho pražském paláci.[9]
V Klášteře u Nové Bystřice dostavěl paulánský konvent. V roce 1668 byl v jeho přítomnosti položen základní kámen kostela Nejsvětější Trojice.[1]
Rodina
Nevěstu mu vybral jeho děd Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který byl defenestrován v roce 1618 a který o sedm let přežil svého syna. Ferdinand Vilém se v roce 1650 oženil s Marií Cecílií Renatou z Náchoda a Lichtenburku († 1694). Narodily se jim čtyři dcery:[10]
- 1. Marie Markéta Barbora († asi 1694)
- ∞ Jan Zikmund Bedřich Götz z Götzenu († po 1681)
- 2. Renata Františka
- 3. Marie Terezie (1656 – 28. 4. 1699)
- 1. ∞ (asi 1674) Jan Arnošt z Fünfkirchenu († 1690/1694)
- 2. ∞ (29. 7. 1695) Arnošt Bedřich Windisch-Graetz (20. 6. 1670 Vídeň – 6. 9. 1727 St. Peter)
- 4. Marie Karolína (Charlotta) (5. 7. 1662 Praha – 10. 9. 1716 Praha)
- ∞ (19. 6. 1690 Praha) Leopold Antonín z Trauttmansdorff (1656 – 24. 2. 1724)
Odkazy
Reference
- JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 178.
- Podle Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů až od roku 1652.
- PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 388 a 392.
- Svět české aristokracie, s. 358
- Svět české aristokracie, s. 358, 424, 818
- Svět české aristokracie, s. 765
- TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (5): Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 37.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 5, s. 213
- MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 272.
- MAREK, Miroslav. Rodokmen Slavata 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-12-21 [cit. 2019-03-01]. Dostupné online.
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 178.
Externí odkazy
- Rodokmen Slavatů na stránkách genealogy.euweb.cz (Marek Miroslav)
- Rodokmen s erby na stránkách www.roskildehistorie.dk