Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka

Narodil se jako nejstarší syn Jáchyma Oldřicha Slavaty z Chlumu a Košumberka (1606–1645) a jeho manželky Marie Františky z Meggau (1609–1676). Jeho mladší bratr byl Jan Jiří Jáchym.

Vychovávala ho matka, německy mluvil lépe než česky.[1] Na konci 40. let 17. století se vydal na kavalírskou cestu. Působil ve Vídni, kde získal hodnost císařského rady a komorníka. V letech 1651–1672[2] zastával úřad nejvyššího dvorského sudí Českého království[3] a marně čekal na povýšení.[4] Ani po 20 letech v nejvyšším zemském úřadě nedosáhl na titul tajného rady, po kterém velmi toužil.[5]

Zámek v Jindřichově Hradci

Ještě za života strýce, krátce po svatbě získal v roce 1651 do užívání panství Stráž nad Nežárkou, jehož přibližný roční výnos činil 2000 zlatých.[6] Rodový majetek zdědil svém strýci Adamu Pavlovi Slavatovi (1604–1657). Mezi kmenová panství patřil Jindřichův Hradec, Žirovnice, Telč, Stráž nad Nežárkou, Nová Bystřice, Obříství. Vlastnil také zámek Červená Lhota a s ním související statek[7] a Kardašovu Řečici. V roce 1677 koupil od Karla Leopolda Höniga Vřesnou s tvrzí.[8] Po jeho smrti se podle inventáře v jindřichohradeckém zámku nacházelo překvapivě málo knih (23 svazků a dalších 128 v archivu). Neví se ovšem, kolik knih bylo v jeho pražském paláci.[9]

V Klášteře u Nové Bystřice dostavěl paulánský konvent. V roce 1668 byl v jeho přítomnosti položen základní kámen kostela Nejsvětější Trojice.[1]

Nevěstu mu vybral jeho děd Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který byl defenestrován v roce 1618 a který o sedm let přežil svého syna. Ferdinand Vilém se v roce 1650 oženil s Marií Cecílií Renatou z Náchoda a Lichtenburku († 1694). Narodily se jim čtyři dcery:[10]

• 1. Marie Markéta Barbora († asi 1694)
  • ∞ Jan Zikmund Bedřich Götz z Götzenu († po 1681)
• 2. Renata Františka
• 3. Marie Terezie (1656 – 28. 4. 1699)
  • 1. ∞ (asi 1674) Jan Arnošt z Fünfkirchenu († 1690/1694)
  • 2. ∞ (29. 7. 1695) Arnošt Bedřich Windisch-Graetz (20. 6. 1670 Vídeň – 6. 9. 1727 St. Peter)
• 4. Marie Karolína (Charlotta) (5. 7. 1662 Praha – 10. 9. 1716 Praha)
  • ∞ (19. 6. 1690 Praha) Leopold Antonín z Trauttmansdorff (1656 – 24. 2. 1724)