Irácké letectvo
Irácké letectvo (IQAF) (arabsky القوة الجوية العراقية, Al Qauwa al Džauwíja al Iráqíja) je letecká složka iráckých ozbrojených sil odpovědná za dohled nad národními hranicemi a nad územím Iráku. Také působí jako podpůrná síla iráckého námořnictva a irácké armády, kterou není problém rychle nasadit.
القوة الجوية العراقية | |
---|---|
Emblém iráckého letectva | |
Země | Irák |
Vznik | 22. dubna 1931 |
Typ | letectvo |
Nadřazené jednotky | Irácké ozbrojené síly |
Účast | |
Války | anglo-irácká válka první arabsko-izraelská válka šestidenní válka jomkipurská válka irácko-íránská válka válka v Zálivu válka v Iráku Občanská válka v Iráku (2014–2017) válka proti Islámskému státu |
Insignie | |
Znak | |
Znak na SOP | |
Letouny | |
Bitevní | L-159A Suchoj Su-25 |
Průzkumné | King Air 350 |
Stíhací | F-16C/D Fighting Falcon |
Cvičné | T-6A Texan II T-50IQ Golden Eagle |
Dopravní | DHC-6 Twin Otter King Air 350 Pilatus PC-12 |
Transportní | An-32 C-130E Hercules C-130J Super Hercules |
Vrtulníky | |
Bitevní | Aérospatiale Gazelle |
Víceúčelové | Bell 206 |
Historie
Irácké letectvo bylo založeno v roce 1931 během britské správy Iráku. Z počátku neslo oficiální název Royal Iraqi Air Force (RIAF), tedy Královské irácké vzdušné síly. Až na krátké období během druhé světové války irácké letectvo provozovalo převážně britská letadla, a to až do revoluce v roce 1958, kdy se nová irácká vláda začala orientovat na Sovětský svaz. Se založením RIAF se zároveň začalo s výstavbou dalších vybavených letišť, které bylo do té doby pouze v Bagdádu, např. v lokalitách Hinaidi, Shaiba a Habbaniya. Noví letci se školili na britské letecké akademii v Cranwellu.
Prvními letouny RIAF se stalo pět cvičných strojů de Havilland D.H.60T Gipsy Moth, dodaných 22. dubna 1931. V dodávkách následoval roj letounů de Havilland D.H.80 Puss Moth, které byly vybaveny pumovými závěsníky, radiostanicemi a kamerami. V roce 1934 irácké letectvo získalo dopravní letouny de Havilland D.H.84 Dragon, bojové Hawker Audax (Nisr), cvičné de Havilland Tiger Moth a množství pozemního vybavení.
V polovině 30. let začali britští vojenští poradci na čas opouštět zemi a společně se zvyšující se nezávislostí země zde začala působit Itálie. RIAF tak do své výzbroje v roce 1938 zařadilo 25 bitevních strojů Breda Ba.65 a čtyři dvoumotorové bombardovací letouny Savoia-Marchetti SM.79B, které však byly všechny zničeny během bojů s Brity v roce 1941.
Do roku 1940 pak Británie do Iráku dodala 15 stíhacích strojů Gloster Gladiator, několik dvoumotorových Avro Anson určených k bombardování, dopravní de Havilland Dragon Rapide a de Havilland D.H.90 Dragonfly. Z USA byly dodány lehké bombardéry Douglas DB-8A-4. V roce 1940 mělo RIAF šest operačních bojových squadron, organizovaných podle vzoru Royal Air Force.
V květnu 1941 došlo v Iráku k povstání, do čela vlády se dostal Rašíd Alí al-Kajlání a země se přeorientovala na německé spojence. Během leteckých bojů s RAF utrpělo RIAF značné ztráty, proto Němci do Iráku poslali 14 letounů Heinkel He 111H-6 od 4./KG 4 a 14 strojů Messerschmitt Bf 110D-3 z Řecka od jednotky 4./ZG 76. Italové pak do Iráku dodali 11 strojů Fiat CR.42. RAF si nadále udrželo převahu a až do konce druhé světové války irácké letectvo donutilo k nečinnosti.
Po vítězství Spojenců nastala změna politické orientace také v Iráku, byla obnovena probritská monarchie společně s obnovou RIAF. V roce 1946 irácké letectvo převzalo stíhací a stíhací-bombardovací stroje Hawker Fury F.Mk.I (55 kusů), dopravní de Havilland Dove a později rovněž cvičné de Havilland Chipmunk a transportní Bristol Freighter. Zároveň byla otevřena letecká akademie v Rashidu.
První proudové letouny převzalo RIAF v roce 1953. Nejdříve šest cvičných dvoumístných letounů de Havilland Vampire T.55 a následně 12 jednomístných stíhacích Vampirů F.B.52. O rok později přišlo 12 výkonnějších strojů de Havilland Venom F.B.50. Výzbroj se postupně rozšířila na nové Venomy, pozorovací letouny Auster A.O.P.6, de Havilland Devon, Avro Anson a další Freightery. U akademie byly používány cvičné vrtulové stroje Hunting Provost T.53 a vrtulníky Westland Dragonfly. V roce 1956 RIAF disponovalo více než stovkou letadel a patřilo v oblasti k silným letectvům. V roce 1957 RIAF získalo pět moderních stíhacích exemplářů Hawker Hunter F.6 z Británie, později doplněných o další belgické a nizozemské generálkované Huntery F.G.A.59. S touto výzbrojí RIAF vstoupilo do krátké federace s Jordánskem a státního převratu v létě 1958, kdy byla svržena monarchie s následným vyhlášením republiky El-Džamhúríja el-Irákija.
Nový režim přerušil britské spojenectví a v létech 1959–1960 se v zemi začali objevovat sovětští poradci. Jen od roku 1958 do roku 1959 bylo iráckému vojenskému letectvu dodáno 15 cvičných letadel Jak-11, 20 strojů MiG-15bis, 30 MiGů-15UTI, přes 100 exemplářů MiG-17, 12 Il-28, 20 An-2 a 13 Il-14M.
Dodávky obrovského množství sovětské letecké techniky pokračovaly také během 60. let 20. století, kdy irácké letectvo posílilo 20 letounů MiG-19S, 21 MiG-21F-13, 90 MiGů-21PF, přes 100 MiGů-21PFM, 12 MiGů-21UM, 50 Su-7BMK, 8 bombardérů Tu-16K, 12 transportních An-12B, 8 vrtulníků Mi-1 a 35 Mi-4.
Tyto dodávky značně snížily závislost Iráku na Velké Británii, která v tomto období dodala iráckému letectvu pouze 20 cvičných strojů BAC Jet Provost a 12 vrtulníků Westland Wessex. Z Francie bylo dodáno také 60 lehkých víceúčelových vrtulníků SA.316 Alouette III.
Po Šestidenní válce, během které přišlo irácké letectvo o 20 letadel, inicioval Baasistický Irák program dovybavení svých leteckých sil novými stroji sovětské výroby. Dodávky sovětské letecké techniky zintenzivnily po roce 1972, kdy byla podepsána sovětsko-irácká dohoda o dvacetiletém přátelství a spolupráci. Tato dohoda Iráku umožnila vybavení svého letectva 40 novými MiGy-21MF, 12 bombardéry Tu-22, jedenácti An-24, 10 An-26, 16 vrtulníky Mi-6 a 150 Mi-8. Mezitím začaly ke zlepšení pilotního výcviku přicházet československé letouny Aero L-29 Delfín.
7. října 1973 se irácké letectvo zapojilo do probíhající Jomkipurské války, během níž přišlo o 21 strojů Hunter a MiG-21.
Když v roce 1979 přišel k moci Saddám Husajn, letectvo narůstalo velmi rychle. Irák začal objednávat více sovětských a francouzských letadel. Vrchol přišel několik let po dlouhé a krvavé irácko-íránské válce v letech 1980 až 1988, kdy se letectvo skládalo z více než 950 letadel včetně Dassault Mirage F1EQ, MiG-25 a MiG-29 a stalo se jednou z největších vzdušných sil v regionu.
Jeho pád přišel během války v Zálivu a pokračoval, když koaliční síly vymáhaly bezletové zóny na severu a jihu Iráku vyhlášené OSN. Zbytky iráckého letectva byly zničeny během invaze do Iráku v roce 2003. V současné době letectvo prodělává přestavbu a většinu výcviku a letadel dostává z USA.
V červnu 2014 se rozhodl Irák zakoupit, kvůli pokračujícím bojům s bojovníky Islámského státu v Iráku a Levantě, od Ruska a Běloruska použité letouny Suchoj Su-25 a údajně i Suchoj Su-30, a helikoptéry Mil Mi-28 a Mil Mi-35.[2] Došlo také k nákupu českých lehkých bojových strojů Aero L-159 Alca.[3]
Přehled letecké techniky
Tabulka obsahuje přehled letecké techniky Iráckého letectva podle Flightglobal.com.[4]
Název | Fotografie | Původ | Určení | Verze | Ve službě | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Bojové letouny | |||||||
Aero L-159 Alca | Česko | lehký bojový letoun dvoumístný letoun[pozn. 1] |
L-159A L-159T |
8 0 |
Objednáno ještě 10 L-159A a 2 L-159T, s opcí na dalších 7 L-159A | ||
Cessna 208 Caravan | USA | ozbrojený užitkový letoun | AC-208B Combat Caravan | 2 | |||
General Dynamics F-16 Fighting Falcon Block 52 | USA | víceúčelový stíhací letoun dvoumístný letoun[pozn. 1] |
F-16C/IQ F-16D/IQ |
13 7 |
Objednáno dalších 10 F-16C/IQ a 5 F-16D/IQ | ||
Suchoj Su-25 | Sovětský svaz | bitevní letoun | 21 | Část letounů byla zakoupena v Rusku a Bělorusku, část darována Íránem | |||
Speciální letouny | |||||||
AMD Alarus CH2000 | USA | lehký pozorovací letoun | Alarus CH2000 MTSA | 7 | |||
Beechcraft Super King Air | USA | průzkumný letoun | King Air 350 Recce | 6 | Objednán ještě 1 kus | ||
Cessna 208 Caravan | USA | pozorovací letoun | Cessna 208 Recce | 3 | |||
Seabird Seeker | Austrálie | lehký pozorovací letoun | SB7L-360A | 2 | |||
Dopravní a transportní letouny | |||||||
Antonov An-32 | Sovětský svaz | taktický transportní letoun | 6 | ||||
Antonov An-178 | Ukrajina | střední transportní letoun | 0 | Objednány 3 kusy | |||
Beechcraft Super King Air | USA | lehký dopravní letoun | King Air 350 | 1 | |||
de Havilland Canada DHC-6 Twin Otter | Kanada | lehký transportní/užitkový letoun vlastností STOL | 2 | ||||
Lockheed C-130 Hercules | USA | taktický transportní letoun | C-130E | 3 | |||
Lockheed Martin C-130J Super Hercules | USA | taktický transportní letoun | C-130J | 6 | |||
Pilatus PC-12 | Švýcarsko | spojovací/lehký dopravní letoun | 4 | ||||
Vrtulníky | |||||||
Aérospatiale Gazelle | Francie | ozbrojený průzkumný vrtulník | SA342 | 6 | |||
Bell 412 | USA | víceúčelový vrtulník | 0 | Předběžně objednáno 12 kusů. | |||
Cvičná letadla | |||||||
Beechcraft T-6 Texan II | USA | cvičný letoun | T-6A | 15 | Plánována dodávka dalších 24 kusů v lehké bojové verzi AT-6C | ||
Bell 206 | USA | cvičný vrtulník | 10 | ||||
Cessna 208 Caravan | USA | cvičný letoun | 3 | ||||
KAI T-50 Golden Eagle | Jižní Korea | proudový cvičný letoun | T-50IQ | 6 | Objednáno ještě 18 kusů | ||
Utva Lasta | Srbsko | letoun pro základní výcvik | Lasta 95N | 20 | |||
Galerie
- De Havilland Vampire dodaný v roce 1953
- Opuštěný letoun FT-7
- Vrak letounu MiG-29 zničeného během operace Pouštní bouře
- Irácký C-130 Hercules (2005)
- Irácký F-16D (2014)
Odkazy
Poznámky
- Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu.[5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iraqi Air Force na anglické Wikipedii.
- MIKULÍK, Jan. Operace Cukr. NV Military revue. 25.6.2013, roč. 2013, čís. 7, s. 16–19.
- Russian fighter jets arrive in Iraq for fight against rebels [online]. Haaretz.com, 2014-06-29 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- GROHMANN, Jan. České bitevníky L-159 ALCA konečně v Iráku [online]. Armádní noviny, 2015-11-05 [cit. 2017-02-17]. Dostupné online.
- HOYLE, Craig, et al. World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-06. S. 10–11. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky)
- Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.
Literatura
- DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 174.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Irácké letectvo na Wikimedia Commons
- (anglicky) Kamufláže letounu Hawker Audax (Nisr) RIAF
- (anglicky) Kamufláže letounu Savoia-Marchetti S.M.79 RIAF
- (anglicky) Kamufláže letounu Gloster Gladiator Mk.I RIAF
- (anglicky) Kamufláže letounu Heinkel He 111 RIAF
- (anglicky) Kamufláže letounu Messerschmitt Bf 110 RIAF
- (anglicky) Kamufláže letounu Hawker Fury RIAF
- (anglicky) Kamufláže letounu de Havilland Dove RIAF
- (anglicky) Kamufláže letounu Bristol Freighter RIAF
- (anglicky) Kamufláže letounu de Havilland Vampire RIAF
- (anglicky) Kamufláže letounu de Havilland Venom RIAF
- (anglicky) Kamufláže letounu Hawker Hunter RIAF
- (anglicky) Kamufláže letounu MiG-15UTI IrAF
- (anglicky) Kamufláže letounu MiG-17 IrAF
- (anglicky) Kamufláže letounu MiG-19 IrAF
- (anglicky) Kamufláže letounu MiG-21 IrAF
- (anglicky) Kamufláže letounu MiG-23 IrAF
- (anglicky) Kamufláže letounu MiG-25 IrAF
- (anglicky) Kamufláže letounu MiG-29 IrAF
- (anglicky) Kamufláže letounu Suchoj Su-7 IrAF
- (anglicky) Kamufláže letounů Suchoj Su-20 a Su-22 IrIAF
- (anglicky) Kamufláže letounu Dassault Mirage F.1EQ IrAF
- (anglicky) Kamufláže vrtulníku Mil Mi-25 IrAAC a IrAF
- (anglicky) Kamufláže letounu Suchoj Su-25 IrAf