Antonov An-12

Antonov An-12 (v kódu NATO "Cub") je sovětský čtyřmotorový turbovrtulový transportní letoun. Jde o vojenskou verzi civilního Antonovu An-10. Po více než tři desetiletí byl An-12 standardním nákladním a výsadkovým transportním letounem sovětského letectva. Celkem bylo postaveno 1 234 ks. Dva letouny An-12 sloužily i v československém letectvu a po rozdělení země v roce 1993 si každý stát ponechal jeden z letounů. V ČR zůstal stroj s vojenskou imatrikulací 2105 a na Slovensku 2209.

An-12
Určenítransportní letoun
VýrobceAntonov
První let16. prosince 1957
Zařazeno1959
CharakterVe službě
UživatelSovětské letectvo
Aeroflot
Letectvo ČLR
Výroba1957–1973
Vyrobeno kusů1 248 ks
Vyvinuto z typuAntonov An-10
VariantyShaanxi Y-8
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj

Protiponorková verze An-12
Antonov An-12, Astral Aviation

Vyvinut byl z typu Antonov An-8 a šlo o vojenskou verzi letounu Antonov An-10. První prototyp poprvé vzlétl 16. prosince 1957. Mezi lety 1957 a 1973 bylo vyrobeno celkem 1248 ks An-12 mnoha vojenských i civilních verzí. Verze An-12BP vstoupila do služby u sovětského letectva v roce 1959.

Tento čtyřmotorový hornoplošník, zkonstruovaný v SSSR (na dnešní Ukrajině), vybavený zadními nákladovými dveřmi, měl u sovětských vojsk dobrý ohlas. Létal však i u civilních uživatelů a byl vyráběn i v Číně. Univerzální An-12 sloužil v Afghánistánu a fungoval jako letadlo ECM (elektronické vedení boje) a také jako experimentální letadlo. Jeho piloti jsou názoru, že tažný kůň An-12 "Cub" je nenahraditelný. Toto těžkotonážní turbovrtulové letadlo se sice na rozdíl od svého amerického protivníka C-130 již čtvrt století nevyrábí, piloti však plány na nahrazení An-12 proudovými dopravními stroji považují za předčasné. An-12 je v bývalém SSSR důvěrně známý a je stále používán jako vojenské nákladní letadlo. Aeroflot navíc používá malý počet An-12 jako nákladní stroje. Na rozdíl od C-130 nemá civilní An-12 přetlakovou kabinu a používá jiný způsob pro nakládání vzadu, který potřebuje přídavné pozemní vybavení. Navíc nemůže jako C-130 přistávat na nezpevněných plochách v blízkosti boje s délkou pouze 1 500 m. Pokud je však k dispozici pomocné vybavení a letiště, je An-12 šampiónem mezi dopravními letadly své třídy.

Nasazení

Uživatelé An-12 (vojenští červeně, civilní zeleně a obojí zároveň modře)

Válka Indie s Pákistánem 1971

Ve válce v roce 1971 mezi Indií a Pákistánem měly An-12 za úkol napadat pákistánská vojska a obrněná vozidla.[zdroj?] Indie přestavěla některé An-12BP na provizorní bombardovací letadla. Ze zadních otvorů bylo shazovaných 16 tun bomb na paletách.[zdroj?]

Zkoušení nových systémů

  • Zkouška katapultovacích sedadel: An-12 byl vybaven zvláštním zadním kuželem pro odpalování a zkoušení katapultovacích sedadel.

Elektronický boj

Verze pro elektronické vedení boje, označované v NATO jako Cub-C má aktivní vysílače pro rušení telekomunikace a radaru. Navíc může shazovat radarové klamné cíle (Chaff) a mást tak radarový průzkum.

Invaze do ČSSR

Stroj An-12 byl nasazen také při invazi do ČSSR, když 20. srpna 1968 před 22h přistál na Ruzyňském letišti a sloužil pak pro elektronické navádění letadel.[1] 227 transportních letadel An-12 bylo dále použito k výsadkům.[2]

Specifikace (An-12BP)

An-12 v Afghánistánu roku 1987

Podle Global Aircraft[3], Airliners.net[4]

Technické údaje

  • Osádka: 5 (2 piloti, letový inženýr, radiooperátor, navigátor)
  • Kapacita: 90 vojáků
  • Užitečný náklad: 20 000 kg
  • Rozpětí: 38,00 m
  • Délka: 33,10 m
  • Výška: 10,53 m
  • Nosná plocha: 121,7 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 28 000 kg
  • Max. vzletová hmotnost : 61 000 kg
  • Pohonná jednotka: 4x turbovrtulový motor Progress AI-20L nebo AI-20M
  • Výkon pohonné jednotky: 3 000 kW

Výkony

  • Cestovní rychlost: 670 km/h
  • Maximální rychlost: 777 km/h
  • Dostup: 10 200 m
  • Dolet:
    • s max. množstvím paliva: 5 700 km
    • s maximálním nákladem: 3 600 km
  • Počáteční stoupavost: 10 m/s

Výzbroj

  • 2x kanón NR-23 ráže 23 mm v ocasní věžičce (některé letouny)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonov An-12 na slovenské Wikipedii.

  1. Chronologie událostí 20. a 21. srpna 1968 — Ústav pro studium totalitních režimů [online]. ÚSTR [cit. 2018-08-21]. Dostupné online.
  2. „Za každým stál voják se samopalem.“ Jak začala okupace na ruzyňském letišti. iDNES.cz [online]. 2018-08-10 [cit. 2018-08-21]. Dostupné online.
  3. An-12 Cub [online]. [cit. 2007-06-21]. Dostupné online.
  4. The Antonov An-12 & Shaanxi Y-8 [online]. [cit. 2007-06-21]. Dostupné online.

Literatura

  • DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 12.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.