Suchoj Su-30

Suchoj Su-30 (kód NATO „Flanker-C“) je ruský víceúčelový bojový letoun. Jedná se o další vývoj typu Suchoj Su-27 s cílem vyrobit víceúčelový letoun, schopný na rozdíl od Su-27 i plnohodnotné role stíhacího bombardéru.

Su-30
Určenívíceúčelový letoun
VýrobceSjednocená letecká korporace
Suchoj
ŠéfkonstruktérIgor Jemeljanov
První let31. prosince 1989
Zařazeno1996
CharakterVe službě
UživatelRuské letectvo
Indické letectvo, Letectvo Čínské lidové republiky, Indonéské letectvo, Venezuelské letectvo
Vyrobeno kusů500+[1][2]
Cena za kus33-45 mil. USD
Vyvinuto z typuSuchoj Su-27
VariantySu-30D
Su-30K
Su-30M
Su-30MK
Su-30MKI
Su-30KI
Su-30KN
Su-30MKK
Su-30MKM
Su-30MKV
Su-30MK2V
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důraz úprav byl především kladen na prodloužení doletu a použití široké palety protizemní výzbroje. Tento vysoce ceněný bojový stroj je díky použití nových technologií a materiálů schopný ničit vzdušné i pozemní cíle širokou škálou řízené i neřízené výzbroje za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci i během vedení intenzivního radioelektronického boje.[3] Některé varianty Su-30 zvyšují manévrovatelnost použitím měnitelného vektoru tahu výstupních trysek motorů a tím zlepšují manévrovací schopnosti letadla.

Vývoj

Prototyp letounu Su-27PU/Su-30 vzlétl poprvé 31. prosince 1989. Letoun Su-30 je v podstatě modifikace cvičného dvousedadlového letadla Su-27UB.[4] Sériová výroba se rozběhla v irkutském závodě IAPO v roce 1991. První sériový kus (výr. č. 01-01) zalétali G. E. Bulanov a V. B. Maksimenkov 14. dubna 1992. Společně s druhým sériovým strojem (01-02) byly oba letouny předány akrobatické skupině zkušebních pilotů pod vedením Anatolije Kvočura, působící při LII Gromova v Žukovském. Jedná se o stroj létající na delší mise a oproti stroji Suchoj Su-27 jsou použity nové materiály a technologie, Su-30 má dvojnásobný dolet, vyšší účinnost a oproti typu Su-27 zlepšenou manévrovatelnost použitím canardů a u verze MKI i vektorováním tahu.

Konstrukce

Ruský Su-30SM
Indonéský Su-30
Venezuelský Su-30MK2

Drak

Díky technologickému pokroku jsou v Su-30 použité novější materiály než v Su-27. Dalším vylepšením je vybavení pro tankování paliva za letu.

Kokpit

Kokpit je dvoumístný, přičemž přední sedadlo pilota je umístěno stejně, jako je to v Su-27. Sedadlo operátora radarových a zbraňových systémů je umístěno vzadu a má výrazně lepší výhled směrem dolů. V zadní části kabiny pilotů je také průhledový displej (HUD) a všechny ovládací panely stejně jako vpředu.

Avionika

Na rozdíl od Su-27 je Su-30 vybavený lepší elektronikou a je lépe přizpůsoben pro útoky na pozemní cíle. Podobně jako ostatní typy, postavené na platformě Su-27, má Su-30 k dispozici přilbový zaměřovač, optoelektronický a laserový zaměřovací systém, aktivní rušení radaru protivníka, varovný systém před nepřátelským útokem a pasivní systém vypouštění klamných cílů proti raketám. Podobně jako MiG-31 může i Su-30 zastávat funkci hlídkového letadla a tedy pracovat v režimu mini AWACS, kdy ozařuje cíle svým palubním radarem a posílá získané údaje ostatním letadlům pomocí šifrovaného Datalink APD-518.

Motory

O pohon letadla se starají dva motory Saturn-Ljulka AL-31F (Izdelije 99) jaké pohánějí i Su-27. AL-31F je dvouproudový, dvouhřídelový motor s modulární konstrukcí a se společnou komorou přídavného spalování pro oba proudy. Každý motor dokáže vyvinout maximální tah 75,22 kN a při plné forsáži až 122,6 kN. Hmotnost motoru je 1 540 kg. AL-31F je spolehlivý v širokém rozsahu rychlostí a výšek letu.

Varianty Su-30MKI pro indické letectvo a Su-30MKM pro Malajsii pohánějí modernizované jednotky AL-31FP, které již disponují měnitelným vektorem tahu a oproti původním motorem i prodlouženou životností. Tah motoru je stejný jako u původních AL-31F.

Nejnovější varianty letadla pro ruské letectvo používají jednotky Saturn-Ljulka AL-31FM1 (Izdelije 99M1) s měnitelným vektorem tahu a zvýšeným tahem na 132 kN (s přídavným spalováním). Opět došlo k prodloužení životnosti. Hmotnost motoru mírně narostla na 1 557 kg.

Operační nasazení

Ruský Su-30SM doprovází strategický bombardér Tu-160 během bojového letu nad Sýrií

30. září 2015 začalo Rusko v Sýrii letecké operace proti ozbrojeným odpůrcům režimu Bašára al-Assada. Vedle bojových letadel Su-25SM, Su-24M a Su-34 se poprvé do bojových operací zapojily i stroje Su-30SM, které jim poskytují vzdušné krytí. V listopadu, kdy se do bombardování zapojily i strategické bombardéry, poskytovaly Su-30SM doprovod také letadlům Tu-160.[5]

Původně se na letecké základně u města Latakia nacházely 4 stíhačky Su-30SM, avšak do prosince jejich počet vzrostl až na 16 kusů.[6] Letadla Su-30SM jsou vyzbrojena protiletadlovými střelami s infračervenou naváděcí hlavicí R-73 a protiletadlovými střelami s poloaktivním radiolokačním naváděním R-27R/ER.[7] Na některých záběrech ze syrské základny jsou tato víceúčelová letadla vybavena i železnými pumami FAB-250. Dá se tedy předpokládat, že se kromě vzdušného krytí účastní útoků proti pozemním cílům.

Verze letounu

Ruský Su-30LL letící méně než metr nad zemí
  • Su-30 / Su-27PU – základní verze letounu.
  • Su-30D / Su-27PUD – dvojmístný letoun akrobatické skupiny Test Pilots .
  • Su-30K – exportní provedení základního typu Su-30. Chybí kachní plošky, standardní motory Saturn-Ljulka AL-31F bez vektorování tahu. Ve výzbroji má indické letectvo.
  • Su-30M – víceúčelová verze (M – modernizirovannyj), dva členové osádky plní různé úkoly.
  • Su-30MK – víceúčelová exportní verze (MK-Modernizirovannyj Kommerčeskij) Su-30M, má 12 závěsů na výzbroj.
  • Su-30MKI – Exportní verze pro Indii (I-Indijskij) se zahraniční avionikou, upraveným zaměřovacím a navigačním systémem, radiolokátorem N-011M a motory AL-31FP s vektorováním tahu. První dva prototypy Su-30MKI zhotovilo středisko OKB Suchého v Moskvě. Prvních osm strojů Indii bylo dodáno v březnu a dubnu 1997.
  • Su-30KI – jednomístná vývozní verze pro Indonésii (Kommerčeskij Indonezijskij) s radiolokátorem N-001M. Prototyp provedl první let 28. června 1998.
  • Su-30KN – modernizovaná verze zalétaná A. Kvočurem v březnu 1999.
  • Su-30MKK – verze dle požadavků Číny (MKK – Modernizovannyj Kommerčeskij dla Kitaja). Tato verze vznikla ve spolupráci OKB Suchého, výrobního závodu KnAAPO a společnosti Ramenskoje PKB, dodávající palubní elektroniku. Prvních deset strojů přelétly ruské osádky z výrobního závodu v Komsomolsku na Amuru do Číny k 9. leteckému pluku 3. letecké divize na základnu Wuhu 20. prosince 2000.
  • Su-30MKM – verze pro Malajsii
  • Su-30MKV – verze pro Venezuelu
  • Su-30MK2V – verze pro Vietnam

Incidenty a nehody

  • 12. června 1999: Ruský Su-30MK havaroval na airshow v Paříži. Oba piloti se katapultovali a nezranění přistáli na zemi. Pilot Vjačeslav Averjanov uvedl, že zřícení stroje zapříčinil špatný odhad výšky způsobený dezorientací z oslnění sluncem. (Video)
  • 30. dubna 2009:Indický Su-30MKI havaroval nedaleko města Jaisalmer. Jeden pilot zahynul, druhý byl zraněn.[8]
  • 30. listopadu 2009: Indický Su-30MKI havaroval nedaleko města Jaisalmer. Piloti se katapultovali a nezranění přistáli. Všechny Su-30MKI indického letectva byly uzemněny do chvíle, dokud vyšetřovací komise nezjistila příčinu havárie. Byl jím neznámý předmět nasátý jedním z motorů.[9]
  • 13. prosince 2011: Indický Su-30MKI havaroval nedaleko města Pune. Oba piloti se včas katapultovali a bezpečně přistáli.[10]
  • 14. října 2014 se zřítil indický Su-30MKI blízko vesnice Theoor - oba piloti se stihli katapultovat.[11]
  • 19. května 2015 se zřítil indický Su-30MKI 36 km od základny Tezpur poté, co se museli oba piloti katapultovat v důsledku technických problémů.[12]
  • 17. září 2015 havaroval venezuelský Su-30MK2, ve kterém zahynuli oba piloti. K nehodě došlo během pronásledování malého letadla, které narušilo venezuelský vzdušný prostor a s největší pravděpodobností převáželo drogy.[13]
  • 22. září 2020: Ve Tverské oblasti se zřítil Su-30 Ruského letectva. Piloti se katapultovali a vyvázli nezraněni.[14]

Uživatelé

Uživatelé letadel Su-30 (stav z roku 2016)
Přistávající indický Su-30K
Su-30MK2 ugandského letectva
Alžírsko Alžírsko
  • Alžírské letectvo disponuje 44 stroji Su-30MKA a podepsalo smlouvu na nákup dalších 14 letadel Su-30SM, které by měly být dodány v letech 2016 až 2017.[15]
Angola Angola
  • Angolské letectvo v říjnu 2013 oznámilo nákup 18 letadel Su-30K, které byly původně zařazeny do služby u indických vzdušných sil. V únoru 2014 však zredukovalo tento počet na 12 strojů. Tato letadla představovala úvodní dodávku stíhaček Su-30, které obdržela Indie v letech 1997 až 1999. Šlo o základní provedení Su-30 bez kachních křídel a motory neměly možnost měnit vektor tahu. Indie původně plánovala modernizaci těchto letadel, ale později se rozhodla pro výměnu za novější variantu.[16].
Arménie Arménie

Bělorusko Bělorusko

Čína Čína
Indie Indie
  • Indické letectvo disponovalo k září 2015 220 letadly Su-30MK2 a do konce roku 2019 by mělo získat dalších 52 kusů.[18]
Indonésie Indonésie
Kazachstán Kazachstán
  • Kazachstán disponuje 4 letadly Su-30SM. V únoru 2015 Kazachstán uzavřel smlouvu na nákup celkem 11 těchto letadel.[19]
Malajsie Malajsie
Rusko Rusko
  • Ruské letectvo k 9. říjnu 2016 disponovalo 3 Su-30, 20 Su-30M2[20] a 60 Su-30SM (letiště Millerovo, Domna, Lipeck, Achtubinsk a Dziomgi ve městě Komsomoľsk na Amuru).[21] Do konce roku 2016 by mělo ruské letectvo disponovat 60 stroji Su-30SM. V roce 2016 podepsalo Ministerstvo obrany Ruské federace smlouvu na nákup dalších 28 stíhaček Su-30SM, které mají být ruskému letectvu dodány do konce roku 2018.[22]
  • Ruské námořní letectvo disponuje 9 kusy Su-30SM (k září 2016), ktere se nacházejí na základně Saky na Krymu.[23] Na základě smluv z let 2013 a 2014 by ruské námořnictvo mělo dostat celkem 12 Su-30SM. V září 2015 byl s firmou Irkutsk podepsán další kontrakt na obstarání ještě 8 Su-30SM, které by měly být dodány v letech 2016 - 2017.[24] V roce 2016 Ministerstvo obrany Ruské federace podepsalo smlouvu na nákup dalších 8 stíhaček Su-30SM, které mají být ruskému námořnictvu dodány v roce 2018.[22]
Uganda Uganda
Venezuela Venezuela
Vietnam Vietnam

Specifikace (Su-30)

Technické údaje

  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 14,70 m
  • Délka: 21,94 m
  • Výška: 6,35 m
  • Nosná plocha : 62,00 m²
  • Hmotnost – prázdná: 17 000 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 33 500 kg
  • Pohonná jednotka: 2× Saturn-Ljulka AL-31F
  • Tah motoru: 125,00 kN

Výkony

  • Max. rychlost ve výšce: 2 125 km/h (1,78 M)
  • Max. rychlost u země: 1 400 km/h
  • Dolet bez tankování za letu: 3 500 km
  • Dolet s 1 tankováním: 5 200 km
  • Praktický dostup: 19 820 m

Výzbroj

  • 1 × jednohlavňový kanón GŠ-301 ráže 30 mm, 10 závěsů na výzbroj do hmotnosti 8 000 kg, např. protiletadlové rakety R-27R, R-27T a R-73, naváděné pumy KAB-500Kr a KAB-1500Kr, protizemní rakety Ch-29T, protiradiolokační rakety Ch-31P, protilodní rakety Ch-31A, protipozemní rakety S-25LD a Ch-25ML

Specifikace (Su-30KN)

Technické údaje

  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 14,70 m
  • Délka: 21,94 m
  • Výška: 6,35 m
  • Nosná plocha: 62,00 m²
  • Hmotnost – prázdná: 19 500 kg
  • Hmotnost – maximální: 33 000 kg
  • Pohonná jednotka: 2× Saturn-Ljulka AL-31F
  • Tah motoru: 125,00 kN

Výkony

  • Max. rychlost ve výšce: 2 430 km/h (2,04 M)
  • Max. rychlost u země: 1 400 km/h
  • Dolet bez tankování za letu: 3 700 km
  • Dolet s 1 tankováním: 5 200 km
  • Praktický dostup: 18 500 m

Výzbroj

  • 1 × kanón GŠ-301 ráže 30 mm, 12 závěsů na výzbroj do hmotnosti 8 000 kg

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suchoj Su-30 na slovenské Wikipedii.

  1. Zbog čega Srbija neće Suhoje? [online]. TangoSix.rs, July 25, 2013. Dostupné online. (anglicky)
  2. Delivery of Su-30 MKI Fighters for IAF to get Delayed Due to HAL’s Limited Assembly Line [online]. [cit. 2015-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-02-2014. (anglicky)
  3. Suchoj Su-27PU/Su-30 lietadla.com
  4. Su-30МК Archivováno 13. 7. 2011 na Wayback Machine sukhoi.org 2011-07-03
  5. Воздушная операция ВКС России в Сирии продолжается
  6. These photos of everyday life at Hmeymim say a lot about the Russian Air Force operations in Syria
  7. Журналистам показали ракеты, которыми вооружены истребители РФ в Сирии
  8. Pilot killed in SU-30 MKI crash in Jaisalmer
  9. Su-30MKI fighter jet crashes in western India, pilots survive | Defense | RIA Novosti
  10. http://www.ndtv.com/article/india/air-force-plane-crashes-near-pune-pilots-eject-safely-157576?pfrom=home-topstories
  11. IAF Sukhoi Su-30MKI crashes near Pune, pilots safe
  12. Sukhoi-30 fighter jet crashes near Tezpur, pilots safe
  13. Venezuela's Maduro Confirms 2 Deaths in Fighter Jet Crash
  14. В Тверской области разбился истребитель Су-30. RIA Novosti [online]. 2020-09-22 [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (rusky)
  15. Russia, Algeria sign contract for 14 Su-30MKA aircraft
  16. Angolan Su-30K deliveries to start in November
  17. Armenia to Order New Russian Su-30SM fighter jets
  18. Indian Air force scrambling to outgun China, Pakistan in the air. idrw.org [online]. [cit. 2016-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-21.
  19. Kazakhstan Has Received Four Russian SU-30SM Fighters
  20. ВКС России получили последние два истребителя Су-30М2 Livejournal, 9. duben 2016.
  21. Группа "Русские Витязи" получила четыре самолета Су-30СМ Livejournal, 9. október 2016.
  22. Контракт еще на 36 истребителей Су-30СМ для Министерства обороны России Livejournal, 4. duben 2016.
  23. Авиация Черноморского флота получила новый Су-30СМ
  24. ВВС удвоят закупки истребителей Су-30СМ
  25. Последние Су-30МК2 для Вьетнама

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.