Iljušin Il-28

Iljušin Il-28 (V kódu NATO "Beagle", USAF/DoD reporting name „Type 27“) byl sovětský proudový bombardovací letoun, který vznikl v poválečném období a původně určený pro sovětské letectvo. Šlo o první sovětský letoun tohoto typu, který vstoupil do rozsáhlejší produkce. Licenčně byl vyráběn v Číně jako Harbin H-5. Celková produkce v SSSR dosáhla počtu 6 316 letounů a 319 ks v Číně jako H-5. Cvičné verze HJ-5 bylo vyrobeno 187 ks. Ještě v 90. letech, po padesáti letech, kdy letoun vznikl, byly stovky letounů v různých letectvech ve službě. Poslední stroje H-5 jsou dodnes ve službě u severokorejského letectva.[1] Cvičná verze Il-28U nesla v rámci USAF/DoD označení „Type 30“ a v kódu NATO Mascot.[2][3]

Il-28
UrčeníProudový bombardovací letoun
VýrobceIljušin
Harbin (H-5)
První let8. července 1948
Zařazeno1950
Vyřazeno80. léta (SSSR)
CharakterVe službě (Korea)
UživatelSovětské letectvo
ČLR, ČSSR, Polsko
Vyrobeno kusů6 731
VariantyIljušin Il-30
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj

Počátky vývoje sahají do roku 1947, konstrukční práce byly zahájeny v roce následujícím. První prototyp vzlétl již 8. července 1948 a byl poháněn motory Rolls-Royce. Dne 30. prosince 1948 započaly tovární zkoušky se sériovými tuzemskými motory RD-45F, což byla kopie již zmíněných britských motorů. Další vývoj pokračoval a nový vylepšený prototyp vzlétl 8. srpna 1949. Ihned započala výroba a stroj byl postupně k dispozici sovětským ozbrojeným silám.

Il-28 měl dva proudové motory a pro zkrácení vzletu bylo možno instalovat pomocné raketové motory, které se po použití odhazovaly. Letoun byl vybaven autopilotem, radiokompasem, radiovýškoměrem a systémem přistávání na slepo. V zadní části letounu byla umístěna střelecká věž, ve které byly umístěny dva kanóny ráže 23 mm (dvojče). Posadku tvořili pilot, navigátor-bombometčík a střelec-radista. Stroj mohl nést klasické pumy, byl však schopen i možného jaderného bombardování.

Varianty
Průzkumná varianta s nádržemi na konci křídel, muzeum Vyškov
Il-28U v pražském muzeu Kbely
Il-28 v Iráku
  • Il-28 – standardní/konvenční bombardér
  • Il-28U – cvičný letoun
  • Il-28R – pro taktický průzkum
  • Il-28RT – pro radioelektronický boj
  • Il-28T – nosič torpéd
  • Il-28 PL – protilodní
  • Il-28 Š – bitevní
  • Il-28 LL – létající laboratoř
  • Il-28 ZA – letoun pro výzkum atmosféry.
  • Il-28 P (Il-20) – poštovní
  • Il-28 S – prototypová verze se šípovým křídlem
  • Il-28 A – nosič atomové bomby
  • Il-28 – vlekač terčů
  • Il-28 – bezpilotní terč
  • Jeden z letounů byl i upraven jako létající labotatoř pro testování československého proudového motoru Motorlet M-701 [4]
Licenční verze
  • Čína:
    • Harbin H-5 – shodný s typem Il-28.
    • Harbin HJ-5 – shodný s typem Il-28U
    • Harbin HZ-5 – shodný s typem Il-28R

Služba v Československém letectvu

První tři letouny Il-28, (dva bojové a jeden cvičný Il-28U) přistály na českém území v únoru 1955. Zařazením tohoto typu do výzbroje československého letectva, začal přechod od zastaralých bombarderů Aero C-3 s pístovými motory na bombardovací letouny s proudovými motory.[5] Letouny Il-28 byly označeny podle tehdejších zvyklostí, tedy B-228 (B jako Bombardovací) a CB-228 (Cvičný bombardovací).[6]

Do československého letectva bylo zařazeno 57 letounů Il-28 v bombardovací verzi, 7 letounů ve cvičné verzi Il-28U a 10 letounů v taktické verzi Il-28R. Čtrnáct letounů Il-28 bylo v letech 1960/1961 upraveno v leteckých opravnách ve Kbelích na letouny pro radioelektronický boj Il-28RT/RTR.[5]

Bombardovací letouny Il-28 byly vyřazeny 1. října 1965. Průzkumná varianta Il-28R a verze pro radioelektronický boj Il-28RT/RTR byly vyřazeny roku 1973.[5] [7]

Havárie na území ČSR
Iljušin Il-28R, LZ-32, 47. průzkumného leteckého pluku, který 15. května 1957 havaroval při vzletu z letiště Mladá. Osádka ve složení: pilot por. Alfréd Bartoň, letovod letounu kpt. Petr Pecha, letovod letky npor. Rudolf Mátl a radista-střelec čet. Jan Bouda se zraněními přežila[8]

Dne 26. srpna 1958 došlo na území Poličné k letecké nehodě, kdy havaroval vojenský bombardér Iljušin Il-28 24. bolp ze 46. bombardovací divize z Přerova letectva ČSLA. Při této nehodě zahynuli kpt. Stanislav Havlíček a kpt. Oldřich Losert.[9] Další nehoda tohoto letounu se stala dne 28. ledna 1965 okolo 22. hodiny, havaroval po vzletu z letiště Boží dar v Milovicích Il-28, posádka (pilot kpt. Bohuš Ambros, navigátor kpt. Ján Hronec a střelec nrtm. Štěpán Ansorge) zahynula.

Uživatelé

Specifikace (Il-28)

Technické údaje
Iljušin Il-28
  • Posádka: 3 (pilot, navigátor, střelec)
  • Rozpětí: 21,45 m
  • Délka: 17,65 m
  • Výška: 6,70 m
  • Nosná plocha: 60,80 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 12 890 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 23 200 kg
  • Pohonná jednotka: dva proudové motory Klimov VK-1A, každý o tahu 2700 kp (26,478 kN)

Výkony
  • Rychlost: 906 km/h (ve výšce 4500 m)
  • Dostup: 12 500 m
  • Dolet: 1135 km
  • Maximální dolet: 3070 km
  • Stoupavost: 900 m/min
  • Vzletová dráha: 875 až 965 m
  • Dojezdová dráha: 960 až 1170 m

Výzbroj
  • 4 × 23mm kanón NR-23, z toho dva pevné v přídi a dva v otočné věži na zádi
  • až 3000 kg pum (v trupové pumovnici)

Reference
  1. Derailing a Nuclear Program by Force [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Parsch, Andreas and Aleksey V. Martynov. "Listings: Miscellaneous." designation-systems.net, 2008. Retrieved: 22 August 2011.
  3. Gunston 1995, pp. XXX–XXXI.
  4. Projekt letadla L-29 a motoru M701
  5. FOLPRECHT, Radek. Iljušin Il-28: poslední „klasický“ bombardér československého letectva [online]. iDNES, 2018-07-08 [cit. 2021-11-03]. Dostupné online.
  6. Proudové bombardéry Il-28 ve službách československého letectva [online]. VHÚ [cit. 2021-11-03]. Dostupné online.
  7. Iljušin Il-28RT/RTR [online]. RUSLET, 2016-01-10 [cit. 2021-11-03]. Dostupné online.
  8. ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. Havárie a katastrofy letounů Il-28. NV Military revue. 25.9.2013, roč. 2013, čís. 10, s. 12–13.
  9. Osudové okamžiky – Poličná

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.